Cesta k harmonii 5

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Cesta k objevení svého vnitřního Já Buďte sami na sebe hodní! To je velký předpoklad k úspěšnému výletu do vašeho nitra. Snažte se upírat pozornost dovnitř sebe samých. Jakobyste vstupovali do neznámého prostoru, který neznáte a s kterým se musíte seznamovat pomocí svému smyslů. Ale v tom prostoru, kde sídlí vaše Já nejsou žádné hmatatelné zdi, nejsou žádné hmotné věci a zábrany. Jen si to všechno představujte. Buď zrakově, sluchově nebo hmatově. Každý z nás má vyvinutý jiný smysl. Pomalu se uvolňujte v té pozici, kterou jste si zvolili a pravidelně dýchejte. Na tom hodně záleží, na pravidelném dýchání. Nechte své vědomí prostupovat celým tělem a uvědomujte si, jak je vaše tělo krásně uvolněné.

Je možné, že v některé části těla pocítíte nějaké napětí. To nevadí, Neustávejte ve své ˝práci˝ a klidně pošlete tomu místu energii. Nadechněte se zhluboka a zhluboka vydechněte. Pokud pocítíte, že se vaše tělo uvolňuje, pak dýcháte správně. Nezabývejte se žádným myšlenkami, i když se snaží na vás dotírat. Nechte všechno plynout, nedovolte, aby se vám nějaká myšlenka uhnízdila v hlavě, když si ji nebudete všímat, tak ona sama uplyne. Všechno závisí na vašem klidu a schopnosti se ponořit do sebe. Nebojte se, když máte pocit, že se vám to nedaří. Nic neztrácíte, protože pokud se cítite náhle unaveni, ustaňte v cvičení a vraťte se k němu, až budete chtít.

Opakuji vám, abyste byli na sebe hodní a nedělali nic násilně. To nemá smysl.
Dovolte svému vědomí, aby bylo klidné a jakoby zamžené. Znovu se nadchněte a vydechněte, velmi zhluboka a pošlete své vědomí do svého nejhlubšího nitra. A teď si představte, že kráčíte po ulici obklopenou rozkvetlými stromy, zahněte doleva a jste na schodišti. To schoditě vede do krásné zahrady. Představujte si to. Vybavte si i vůně květin, stromů, vody, vybavte si ptačí zpěv a zvuk, který vydává fontána, když v ní cirkuluje voda. Jdete pomalu, pomaloučku dolů po těch schodech. Nikam nespěcháme. Ta zahrada je tam od věků, od stvoření. Je velmi krásná, velmi stará – překrásná. A je tu nachystána jen pro vás. Je to vaše soukromé místo. Nikdo jiný tam nemá přístup!

Uvědomte si, jak je přátelské, hřejivé, krásné, obdařené jemnými záchvěvy vánku a jemnými zvuky. Nic vás neruší. Jste totiž doma! A tento svůj domov si můžete přenést kamkoliv chcete. Můžete přijmout cokoliv a kohokoliv, co je pro vás dobré, správné. A nyní si sedněte ve své zahradě. Třeba na starodávnou kamennou lavičku. Je pro vás příliš studená? Pak tam, za těmi stromy je krásný dřevěný altánek, je to váš altánek a vy víte, že tam máte připravený stůl a lavici. Usedněte tedy tam a přijímejte všechny ty krásné zvuky, které vás obklopují, všechny vůně, které se vznášejí kolem vás a paprsky slunce, které vás hladí po tvářích i chladivý vánek, který rozechvívá květiny i větve těch starobylých stromů. Všechno přijímejte s klidem, láskou i pokorou, protože je to váš domov. Zde sídlí vaše nejhlubší vědomí.

Je ve vás, ať tomu věříte či ne. A nyní se ptejte na to, co vás zajímá, hledejte odpovědi na vaše otázky. Mohou přijít ve formě slov, představy nebo pocitů. Ptejte se své nejhlubší moudrosti. Možná, že odpověď nepřijde hned, ale to nevadí. Může přijít později v jakékoliv formě. Nebojte se. Nespěchejte.

A když si myslíte, že se už nemáte na co zeptat, vstaňte ze svého místa. Ještě jednou se ohlédněte, abyste se ujistili, že to všechno existuje a pak se vydejte zpět ke schodům a stoupejte nahoru. Pomalu, tiše a pokojně. Uvědomte si své tělo, až vystoupíte zase na tu ulici. A pak otevřete oči a vraťe se zpět do svého pokoje s pocitem hlubokého uvolnění. Hluboce spojeni se svou podstatou.

Tak. A nyní víte, že vás nemůže nic zneklidňovat, pokud se tomu nepodvolíte. Můžete se třeba jen na malou chviličku vrátit do své zahrady, když vás něco trápí nebo když se cítote ohroženi. Já to také tak dělám. Přiznám se, že čas od času zapomenu a pak toho lituji. Ono to dobře funguje, zvláště když jste trvale stresováni vnějším světem.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet