Když se žena topí – román na pokračování – 12

Autorka článku: Irena Fuchsová PROROCTVÍ TOPÍCÍ SE SIBYLY SE NAPLŇUJE Oba jsme otevřeli ústa a vtom zazvonil můj mobil. Markétka. „Mami! Mami! Gauner se mi ztratil! Kluci začali házet rachejtle a on se lekl a utekl mi! Táta ho už hledá! Kde jsi?“ Když jsem Kryštofovi řekla, co se stalo, ukázal na své auto. „Pojďte, hodím vás před dům.“

Když jsme se rozjeli, navázal na to, co říkal, než Markétka zavolala.
„A v omylu se žít nedá. V omylu se nemá žít.“
Neodpověděla jsem. Najdi si nějakou jinou slepici, která bude ochotná poslouchat o tvých omylech. Jestlipak ví tvoje žena, že žije s omylem, co?
Milý doktůrku, tentokrát jsem to byla já, kdo tě využil! Vypovídala jsem se a pomohlo mi to! Tak se vrať ke svému omylu, važ si své mladé ženy a buď hodný manžel!
Když jsme dojeli k domu, jemně se dotkl mé ruky.
„Kdy se sejdeme příště, Martino? Byl bych rád, kdyby to bylo brzy.“
Naježila jsem se. Zase někdo, kdo čeká, že budu tancovat, jak on si představuje! Tos uhodl!
„Nevím. Abych pravdu řekla, já mám dost svých omylů.“
Než jsem vystoupila, viděla jsem, že po mně natáhl ruku, ale už jsem byla z auta venku. Bouchla jsem dveřmi a utíkala pryč.
Proč musí být každý ženatý chlap, nešťastný v manželství?
Zavolala jsem Markétku mobilem, zjistila jsem, kde je a řekla jsem jí, že se půjdu podívat po Gaunerovi k Labi, na opačnou stranu, než hledala Gaunera ona a Luboš.
Domlouvali jsme se všichni tři mobily, ale Gauner nikde. Když už Markétka nebyla schopná mluvit a jenom plakala, rozhodli jsme se s Lubošem, že půjdeme zpátky k domu a řekneme si, co dál.
Sešli jsme se před domem a čekali, kdy se Markétka objeví. Luboš se ztrápeně rozhlédl.
„Co budeme dělat, když se Gauner nenajde?“
Pokrčila jsem rameny. Tohle mi stejně ten pes udělal naschvál! Kryštof by mě určitě oblbnul tím svým medvědím hlasem, já bych mu uvěřila, že mu jde jenom o moji duši a teď jsem už mohla mít před sebou další medvědí schůzku! Místo toho přešlapuju před barákem, mám strach o Gaunera a moji motýlkové opět usnuli zimním spánkem.
„Dalšího psa už nechci. Markétka bude maturovat, já jsem pořád pryč a ty snad psa ke štěstí nepotřebuješ. Eliška psa také nemá.“
Nevím, proč jsem si vzpomněla na Elišku a Luboše to také překvapilo. Podíval se na mě a bylo vidět, že neví, co má odpovědět. V duchu jsem se zasmála.

Tak ona to nakonec bude pravda! Jestlipak Elišce také vypravuje, že jeho manželství je omyl? Vy dva se vezměte s Kryštofem za ruce! Jste oba stejní! Že já radši nejela s Karlem do Prahy a neudělala jeho maminku šťastnou! Bylo by to bez problémů! Karel je svobodnej a miluje mě.
Smutně jsem se rozhlížela kolem dokola. A když jsem chtěla zase volat Markétce, stal se zázrak!
Z našeho domu vyběhl Gauner a začal kolem nás se štěkotem obíhat. A za ním šla šťastná Markétka s nějakým mladíkem.
„Mami! Tati! Jirka ho přivedl! Našel ho u řeky!“
Představila nám nálezce Gaunera. Usmíval se a nespouštěl z ní oči. Všechny nás objímala, a když objala i jeho a dala mu pusu na tvář, rozesmál se.
„Ten váš Gauner ode mě dostane něco pod stromeček! Za odměnu! Za to, že utekl a já se tak mohl seznámit s Markétkou!“
Markétka zčervenala, ale bylo na ní vidět, že Jirka jí není nesympatický a tak jsem ho pozvala k nám, aby se trochu zahřál.
Když od nás večer odcházel, bylo nám s Lubošem jasné, že tenhle příjemný mladý muž, který studuje druhý rok vysokou ekonomickou školu a hraje basketbal, nezaujal jenom nás dva.
Dokonce bych přísahala, že i mě se trochu dotklo jiskření, které z nich obou vycházelo. Markétka ho šla vyprovodit, Luboš vzal Gaunera a šel s ním ještě ven.
Zůstala jsem v bytě sama a vzpomněla si na tu chvíli, kdy jsme si jeli pro Gaunera a ve mně se rozsvítilo světýlko, které mi říkalo, že si jedeme pro veliké změny a že Gauner bude mít v těchto změnách své důležité místo.
A máme to tady.
Markétka mi kvůli tomu, že se ztratil, volala zrovna ve chvíli, kdy jsem chtěla, aby mě Kryštof přesvědčil o tom, že není jako ostatní ženatí chlapi. Že on je jiný! Že jemu jde o duši a to ne ledajakou, ale o mou!
Díky Gaunerovi jsme si neřekli nic.
Ale já nejsem zas až tak důležitá.
Důležité je, že Gauner sehnal Markétce kluka.

Autor: Irena Fuchsová, Foto: Internet