Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Mýty jsou stále živé 10

Publikováno: 9.08.09
Počet zobrazení: 974


      Autorka článku: Maura
Kyklópové – heladští kováři
Mezi Thrákii, Krětou a Lykii existovalo úzké kulturní spojení. Kyklópové pravděpodobně ve všech těchto zemích zdomácněli. Raně heladská kultura se rozšířila také na Sicílii. Ale je docela dobře možné, že přítomnost Kyklópů na Sicílii může vysvětlit i skutečnost, Že tam byla sepsána Odysseia. Jména Brontes, Steropes a Arges (“hrom“, „blesk“ a „jas“) jsou pozdní.


Pak se objevili tři divocí jednoocí Kyklópové, stavitelé obrovských staveb a mistři kovářského řemesla, kteří žili nejprve v Thrákii, později na Krétě a v Lykii. S jejich syny se Odysseus setkal na Sicílii. Jmenovali se Brontes, Steropes a Arges a v podzemí sopky Etny sídlili jejich duchové, protože je samotné zabil Apollón, aby pomstil Asklépiovu smrt. Kyklópové, jak se zdá, byli cechem raně heladských kovářů, kteří zpracovávali bronz. Kyklóps znamená „kruhooký“, a kováři byli pravděpodobně tetováni na čele soustřednými kruhy na znamení úcty ke slunci, z něhož pocházel oheň vjejich výhni.

Thrákové se tetovali až do klasického období. Soustředné kruhy tvoří součást tajemnosti kovářského umění. Při tepání mis, přilb nebo rituálních masek se kovář řídil takovými kruhy, vyznačenými kružítkem kolem středu plechového kotouče, který opracovával. Jediné oko Kyklópů pocházelo také z toho, že kováři si často chrání jedno oko klapkou proti odlétávajícím okujím. Totožnost Kyklópů upadla později v zapomenutí a mytografové umístili s dávkou fantazie jejich přízraky do nitra Etny, aby vysvětlili oheň a kouř, který vystupoval z kráteru.

Literatura:
Eliade, Mircea: Dějiny náboženského myšlení. Sv. I-III. OIKOYMENH 1995.
Eliade, Mircea: Kováři a alchymisté. Argo 2000.
Eliade, Mircea : Pojednání o dějinách náboženství. Argo 2004.
Graves, Robert: Řecké mýty. Překlad: Jiří Hanuš. Odeon 1982.

Autor: Maura, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: