Na plese Klubu sebevrahů – část 8.

Autor článku: Aťan ˝Pane doktore, Picasso už zase zlobí,˝ stěžuje si sestra Judita Králová. ˝Copak? Chce vás zase vidět nahou, erotoman?˝ ˝Je to horší… Picasso chce po plátně vyválet mého Rudánka…˝ ˝Cože?!! Vašeho manžela?! Tak do toho já nejdu…˝

˝Prý má skvělou postavu… a tak… Líbí se mu, prostě… umělecky. A možná, že to není zase tak špatnej nápad.˝
˝Ale, paní Králová, jestli manželovi jen naznačíme o co jde, tak mu přeci dojde, jak Piccasso maloval předchozí obraz,˝ důrazně vysvětluji.
˝Nedojde… Rudánkovi ne.˝
˝Páne jo… a po mně se chce co?˝
˝Barvy a plátno, pane doktore. Ale všeho dvakrát víc. Vždyť Rudu támhle vidíte, že jo?˝
˝Vidím. Nepodceňujete ho trochu, paní Králová? Na ty vaše prsní bradavky se tak nějak divně díval… TOHLE se mu může vybavit, nemyslíte?˝
˝Jenže Picasso nám ty obrazy prý prodá levně. Já už mám pro ně v ložnici místo. Mě to vzrušuje už teď, a ještě tam ty obrazy nevisí…˝
˝No… jak myslíte. Pro umění já měl vždycky slabost. Ale tentokrát při tvorbě obrazu nebudu dohlížet já. Bohužel nemám čas. Nebude vám vadit, když vám bude asistovat doktor Rambousek?˝
˝Ne, nevadí… A děkuju, pane doktore.˝
˝Prosím, rádo se stalo.˝

Judita odešla za nic netušícím manželem, ale mne někdo zezadu chytil za zátylek.
˝Nepadlo tady moje jméno?˝ zajímal se Pepan.
˝Ale jo… bavili jsme se o Boženě Němcové. Moc jsi s ní teda, Pepane, nepokročil. Nemluví.˝ Snažím se být lstivý, vymlouvám se na nejbližší tanečnici na sále, kterou jsem uviděl.
˝No jo… Božka. To je problém. Už jsem ti říkal, co se jí přihodilo?˝
˝Ne.˝
˝Tak to si teda poslechni…˝

Autor: Aťan, Foto: Internet