Procházky literaturou

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná VLADIMÍR HOLAN 16. září 1905 Praha – 31. března 1980 Byl významný český básník a překladatel Holan se narodil v Praze, roku 1911 se s rodiči přestěhoval do Bělé pod Bezdězem. Od roku 1919 studoval pražské gymnázium, kde začaly jeho první literární pokusy. Po ukončení gymnázia (1926) byl přijat jako úředník do pražského Penzijního ústavu, kde byl zaměstnán 7 let. Pak odešel do penze a věnoval se pouze literatuře a poezii.

V letech 1933-1938 působil jako redaktor umělecké besedy Život. V letech 1939-1940 řídil program divadla E. F. Buriana. Po válce odmítl katolickou církev a vstoupil do KSČ, v roce 1946 zveřejnil důvody tohoto kroku v Rudém právu. V březnu 1948 v dopise anglickým intelektuálům obhajoval únorový převrat. Po roce 1950 ale začal mít problémy s publikováním. To mu bylo povoleno až v 60. letech, kdy vydával sbírky, které psal tzv. ˝do šuplíku˝. Od roku 1948 do roku 1968 bydlel v tzv. Dobrovského vile (po emigraci Jiřího Voskovce získal po něm byt v přízemí, v patře s ním bydlel Jan Werich).

V roce 1968 byl jmenován národním umělcem. Psát přestal v r. 1977, kdy zemřela jeho dcera Kateřina, postižena Downovým syndromem. Jako jeden z mála autorů své doby byl spíše nepolitický, politiky se dotkl pouze v závažných případech – po Mnichovu v roce 1938 napsal Odpověď Francii, některé věci napsané v období několika let po druhé světové válce. Holan nepopisoval realitu, ale snažil se proniknout do lidského nitra a pátrat po odpovědích na otázky bytí, života, lásky, smrti a času. V jeho díle hraje velkou úlohu tajemství. Lyrické sbírky jsou většinou odpoutané od reality a zaměřoval se na své nitro. Objevuje se u něj častý motiv smrti. Jeho dílo je velmi obsáhlé, básně jsou těžké, komplikované a ponuré, přesto o něm lze tvrdit, že patří k nejkvalitnějším českým básníkům 20. století. Jeho tvorba velmi ovlivnila generaci básníků vstupujících do literatury v 60. letech 20. století. Jeho tvorba se dá charakterizovat citátem ˝Poezie se má probíjet pod povrch a luštit tajemství skrytého smyslu věci.˝ F. X. Šalda jeho tvorbu charakterizoval slovy: ˝Abstrakce umocněná abstrakcí˝.

Lyrika
Blouznivý vějíř – 1926
Triumf smrti – 1930, v této sbírce je již naznačen další Holanův vývoj. Sbírka byla v letech 1936 a 1948 přepracována a rozdíly mezi jednotlivými vydáními jsou velmi výrazné.
Ve 30. letech se zaměřil na hledání nové poetiky, kterou se snažil vyjádřit rozporuplnost a složitost světa. Tím došel k meditativní poezii, která odrážela ambivalentnost vnitřního i vnějšího světa, střetávání dobra a zla, bytí a nicoty, plynutí času a věčnosti. Básně jsou psané v pravidelném veršovém rytmu, nejčastěji v jambu, jejich zdánlivá ˝nesrozumitelnost˝ je vykoupena uchvacující melodičností a navozenou náladou, dojmem, který zanechají tyto verše ve vnímavém čtenáři po jejich přečtení, čímž jsou blízké expresionismu, jedná se o tyto sbírky:
Vanutí – 1932
Oblouk – 1934
Kameni, přicházíš – 1937
Triumf smrti – 1930, 1936, 1948
Koncem 30. let reagoval na společensko-politickou realitu doby, což bylo ve své době pro jeho tvorbu netypické, nicméně se těmito svými odvážnými verši jasně postavil na stranu protinacistického odboje.

Září – 1938, někdy též název Září 1938
Havraním brkem – soubor básní z r. 1938, vydáno v r. 1946
Noc z Iliady
Španělským dělníkům – vyjadřuje podporu levicově zaměřeným Španělům bojujícím proti nacionalistům – báseň ze sbírky
Kameni, přicházíš
Během války se nemohl svobodně vyjadřovat, proto jeho díla obsahují velké množství jinotajů a dvojsmyslností, některá z nich mohla vyjít až po roce 1945:

Sen – 1939, rozsáhlá báseň, věnováno památce ruského básníka V. Chlebnikova.
Odpověď Francii – zde z našeho neštěstí přímo obviňuje Francii, častuje ji přímo ˝kurvou˝ a vyslovuje přesvědčení, že i na ní dopadne trest. Zabaveno cenzurou.
Záhřmotí – 1940, věnováno Mozartovi, vzpomínky na dětství a matku
První testament – 1940, tato sbírka (resp. báseň) je zajímavá tím, že striktně dodržuje pravidelný verš
Zpěv tříkrálový – sbírka plná jinotajů, jako symbol velikosti je použit Karel Hynek Mácha, jehož ostatky byly v roce 1938 převezeny z Litoměřic do Prahy.
Návrat Máchův – říká, že Mácha nezemřel, ale žije dál ve svém díle.
Lemuria
Chór
Cestou – překlady ze světových literatur (1962)
Prostě (1954)
Tři – (1957) obsahuje tyto básně:
Sbohem
Óda na radost
Návrat
Po druhé světové válce oslavil osvobození Československa sovětskou armádou a obyčejné lidské hrdinství.

Dík Sovětskému svazu – 1945, poděkování za osvobození
Panychida – 1945, tryzna za padlé a umučené ve druhé světové válce
Tobě – 1947, soubor básní reagujících na válečné a poválečné události
Rudoarmějci – 1947, portréty prostých vojáků
Dokument – 1949, sbírky Dík Sovětskému svazu, Panychida, Rudoarmějci a Tobě
Po roce 1948 nemohly jeho sbírky až na výjimky vycházet, jeho dílo se v čeké literatuře objevilo až po r. 1962. Básnické sbírky 60.-70. let, zde jsou uvedeny i sbírky, které Holan napsal v době svého zákazu. Zamýšlí se nad nedokonalostí lidského bytí a základními existenciálními otázkami:

Mozartiana 1963
Strach
Noc s Hamletem – vydáno 1964, napsáno v letech 1949-1956, přepracováno roku 1962; Holan zde konfrontuje své názory s Hamletem. ˝Co nás nyní obklopuje, to nás jednou zavalí.˝
Noc s Ofélií 1970 – bibliofilie, (fragment, pendant k Noci s Hamletem)
Bez názvu 1962
Příběhy 1963
Bolest – vydáno 1965, věnováno jeho mrtvým přátelům (Josef Čapek, Josef Hora, František Halas)
Na sotnách 1967
Asklépiovi kohouta 1970
Předposlední 1982 – nevyšlo samostatně, ale společně se Sbohem? v pátém svazku Spisů V. H.
Sbohem? 1982

Dále vydal několik epických sbírek, zpravidla se jedná o básnické příběhy, které zobrazují lidské tragédie, ty se stávají symbolem lidského údělu a jsou výrazem básníkových názorů na svět a život:

Terezka Planetová – 1943, příběh inspirovaný Janáčkovou črtou Moje děvče z Tater. Navazuje na První testament.
Cesta mraku – 1945, tragický baladický osud kováře.
Příběhy – soubor shrnující epické příběhy, první vydání 1963
Bajaja – verše psané pro dceru, první vydání 1955

Próza
Kolury
Lemuria
Hadry, kosti, kůže
Torzo
Babyloniaca (9. svazek Holanových spisů, obsahuje všechny výše zmíněné ˝prózy˝)

Výbory poezie:
Noční hlídka srdce – 1963, po 15 letech zákazu vydávání, vychází výbor z básníkovy dotavadní tvorby
Smrt a sen a slovo – 1966, podtitul Z Máchova kraje
Ptala se tě – 1963, výbor z milostné lyriky
Strom kůru shazuje – 1978, výbor sestavený V. Rzounkem, dogmaticky smýšlejícím literárním historikem, který ve výboru kladl důraz především na Holanovu tvorbu tematicky spjatou s osvobozením Československa Rudou armádou a na protiválečné verše
Mušle, lastury a škeble – 1985, reprezentativní výbor z celého Holanova díla

Výbor z epiky:
Pojď se mnou do noci
Překlady
Překládal poezii, silně ho ovlivnil Horův překlad Oněgina. přeložil mnoho významných básníků mj. R. M. Rilkeho, Ch. Baudelaira, L. de Gógory y Argote, Ch. Vildraca, N. Lenaua, J. Słowackého, M. J. Lermontova, Nizámího, jeho překlady vycházely často ve velmi malých nákladech.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet