Senioři v cizině 6

Autorka článku: KATEŘINA Počátkem července jsem strávila víkend na mořském pobřeží v Belgii, v lázeňském městečku, které mne připomínalo Mariánské lázně. Toto belgické městečko mělo svoji historickou část a potom rozlehlé zastavěné oblasti malými domky, jenž sloužily k rekreačním pobytům svých majitelů.Majitelé byli převážně senioři ze všech koutů Belgie, a též Němci a Francouzi. Nicméně prostě starší věková kategorie.Překvapující pro mne byly dvě věci.

Předně každý domek byl stejný, ale úplně designově z vnějšího pohledu stejný, stavěný z prefabrikátů, s rozlohou dvou místností, účelné vybavitelnosti, verandou, zahrádkou, předzahrádkou s parkovacím místem, okenicemi a pergolou, takže mne to velmi připomínalo vesnické domky či chaty v rekreačních oblastech u nás doma.Domek byl postaven za jeden den.Byly to řady desítek, stovek domků, v objektech s názvy Mořská vyhlídka, Mořský koník, Mořský ráj atd. I když je mořské pobřeží v Belgii dlouhé pouze cca 64 km, je přírodně velmi pestré, oblíbené a velmi využité, jak rekreačně tak industriálně.Podél hlavní silnice jsou vybudované cyklistické stezky, které buď sledují linii přímé vozovky a nebo odbočují a projíždí přírodními parky a rezervacemi.Pokud se cítíte unaveni, můžete nastoupit do tramvaje, která projíždí celým tímto pobřežním belgickým úsekem mezi Holandskem a Francií (Knokke – De Panne).

Při mém příjezdu do tohoto zmiňovaného lázeňského městečka jsem potkávala kolem silnice dlouhé šňůry cyklistů, které projižděly kolem zemědělských farem a poznávali okolí dalších městeček a vesniček. S radostí jsem se nechala pozvat do seniorského klubu, abych poznala sportovní aktivity jejich členů. Bez rozdílu věku tito cyklisté – senioři jezdili své vyjížďky na několikahodinové trasy.Výhodou pro toto sportovní nadšení je stálý lehký vánek či vítr na mořském pobřeží a tak, i když je teplota k 28 st.Celsia, vítr vás od moře chladí.Samozřejmě, že nabídka studených nápojů či zmrzliny je také příjemná.Seniorské kluby mají svoji velmi dlouhou tradici, a zapojeni jsou i místní obyvatelé.Přátelství, která se zde uzavírají jsou pokryta společnými vzpomínkami.

V sobotu ráno se konal trh, moje známá, která je již v důchodu více než 5 let, a má malou realitní agenturu, jenž vede společně se svým manželem, mne upozornila, že tento trh je zvláštní v tom, že zde vystavovatelé nabízí svoje ˝klenoty”, jako odložené porcelánové figurky, vázy, nástěnné obrázky, a roztomilé nepotřebnosti, které ovšem zkrášlují zákoutí domu, verandy či zahrady.Problém nastal v tom, že každá věc takto vyčleněná z jejich domácnosti stála stejně, tj. 1 euro.V tom případě mne ovšem zapomněla upozornit, že jsem si měla objednat nákladní auto.Od lamp počínaje, obrázky konče, se mi prostě všechno líbilo.Nebyla jsem sama, mám za to, že všichni návštěvníci propadali stejnému nadšení.Skončila jsem u útraty 8 eur, protože pak se mi to již do tašky na kolo nevešlo, a já bych patrně na zpáteční cestě něco rozbila a to jsem nechtěla.

Večer jsme všichni seděli a povídali si o jejím rozhodnutí, kdy odcházela do důchodu, jak se nemohla vyrovnat s myšlenkou, že by nepokračovala či prostě něco nevymýšlela pro svoje další aktivity, a tak se s manželem domluvili a založili svoji malou agenturu.Jejich klienty jsou rodiny s dětmi a v období jara a podzimu, včetně vánočních dní, senioři, kteři se řadí do těch aktivnějších a půjčí si kolo na dva týdny a posilují svoji fyzickou kondici.

Bylo nám s nimi příjemně a slíbili jsem opět přijet a jezdit, a jezdit..na kole.
Ovšem na písečném pobřeží můžete potkat i jezdce na koni.

Autor: KATEŘINA, Brusel, 28. 7. 2009 VR. Foto: Internet