Zajímavý nález.aneb Jak asi skončili?

Autor: Petr Chalupa Ač v důchodu, těžko se zbavuji ˝nemoci z povolání˝, prohlížet každou i tu sebemenší skládku v blízkosti popelnic. Je to zátěž, kterou jsem si ze svého posledním zaměstnání na odboru životního prostředí nedobrovolně odnesl. U jedné takové hromádky jsem se nedávno zastavil.

Zaujala mne malá knížka, jak se zdálo, zcela zachovalá. A pod ní ještě něco, co vypadalo jako černý notes. Nelitoval jsem svá záda, ohnul se a shýbl, abych rozpoznal, co to je. A byl jsem velice velmi překvapený.

Světle šedomodrá knížečka, byl téměř jako nový Cestovní pas Republiky Československé, vydaný v Novém Jičíně dne 16. června 1926, opatřený kulatým razítkem Okresní politické správy tamtéž. Pas byl vydán na jméno Josef Weis – úředník a jeho choť Sisa Weis. Opravňoval je k vycestování do Rakouska, Německa a Itálie. Je opatřen i fotografiemi obou manželů.

A tak jsem si zkusil představit, kam až s tímto dokumentem odcestovali. Ale moje představy byly přerušeny, když jsem z té hromádky komunálního odpadu, ˝odloženého v rozporu s obecně závaznou vyhláškou˝ vytáhl ještě ten černý notýsek. Když jsem jej otevřel vypadla z něho POSTKARTE odeslaná z Vídně 22. června 1917, která byla onomu Josefovi Weissovi zaslána na válečnou adresu dělostřeleckého regimentu 51 na číslo vojenské pošty 398.

Notýsek je válečným denníkem Josefa Weise, který si do něj velice úhledným písmem zaznamenával události z ruské fronty. Obsahuje velké množství podrobností o ˝buzeraci˝ důstojníky rakouskouherské armády, popisy činnosti a bojů, lítost nad padlými kamarády, trápení s počasím a dokonce i popis polední ˝mináže˝ kterou byla směs masa z konzervy, zelí, kapusty, mrkve, makaronů, nudlí, fazolí a brambor. Zápisník končí opět úhledně zapsaným textem Písně 102 ho pluku a začíná slovy: ˝Tam na břehu řeky Driny kde se stéká se Sávou, tam ztratila země Česká mnohou hlavu předrahou..˝

Autor: Petr Chalupa, Foto: Petr Chalupa