Dějiny starověkých civilizací 1 : Starověké civilizace – Egypt

Autorka článku: Maura OBDOBÍ PŘED STAROU ŘÍŠÍ OBDOBÍ PALEOLITU (700 000 – 7 000 př. Kr.) Založení Egypta předcházelo dlouhé období, kdy se sice ještě nepoužívalo písmo, ale byly položeny základy egyptské civilizace. V období paleolitu došlo k osídlení údolí Nilu a prehistorické Núbie.V době středního paleolitu byla osídlena i oblast Západní pouště, což dokládají nálezy u bývalých jezer. Ta byla v době extrémního sucha opouštěna. Obyvatelé se živili lovem zvěře, kterou lovili kamennými nástroji. Na konci období středního paleolitu došlo ke změně podnebí na velmi suché a oblast Západní pouště byla opuštěna. Důsledkem bylo zvýšení hustoty obyvatel žijících v oblasti nilského údolí.

OBDOBÍ NEOLITU (7 000 př. Kr. – 5 300 př. Kr.)
Kolem roku 9 300 př. Kr. se vlivem vlhčího klimatu lidé vrátili zpět do oblasti Západní pouště a vytvořili zde „keramickou“ kulturu. Z oblasti nilského údolí nejsou z této doby žádné nálezy, protože místní sídliště jsou pravděpodobně pokryta několikametrovými nánosy nilského bahna.

V oblasti Západní pouště žili lidé kočovným způsobem života v oblastech vysychajících jezer. Kolem roku 7 500 př. Kr. se objevuje hloubení studní a chov domácích zvířat. Kromě chovu dobytka se stále loví divoká zvěř, hlavně zajíci a gazely.
Kolem roku 4 900 př. Kr. se objevuje pálená hlazená keramika, někdy s černým okrajem, která pravděpodobně později ovlivnila keramiku Badárské kultury, rozšířenou v oblasti Horního Egypta.

Od roku 5 400 př. Kr. se začíná rozvíjet chov domestikovaných zvířat, hlavně ovcí, které byly získány z Levanty. Protože však po roce 4 400 př. Kr. došlo v Západní poušti ke změně podnebí na suché, začala být opět svými obyvateli opouštěna.

PŘEDDYNASTICKÁ DOBA 5 300 AŽ 3 000 př. Kr.
Mezi roky 5 450 až 4 400 př. Kr. se objevuje v oblasti Fajjúmské oázy fajjúmská kultura a v oblasti nilské delty kultura Maadí. Obě kultury se odlišují povrchem a tvarem vyráběné keramiky. Některé nádoby byly také dováženy z oblasti Horního Egypta, kde se rozšířila Badárská kultura, a z oblasti Palestiny, což svědčí o obchodních kontaktech s těmito oblastmi. Na výrobu nástrojů se začalo používat mědi. Kultura Maadí byla již kulturou usedlých pastevců a zemědělců. Chovala se prasata, skot, kozy, ovce, osli, psi a pěstoval se ječmen, pšenice, hrách, čočka. Badárská kultura volně přechází v Nakádskou kulturu. V tomto období byla společnost pravděpodobně již sociálně rozvrstvená a nálezy v hrobech naznačují tendenci k hierarchické organizaci.

ARCHAICKÁ DOBA (3 000 př. Kristem do cca 2700 př. Kristem)
Na konci období kultury Nakáda III. byly původně samostatné ˝městské státy“ sjednoceny pod vládu jednoho panovníka. Podle legendy byl sjednotitelem faraon Meni, kterého někteří archeologové ztotožňují s faraonem Narmerem nebo s panovníkem Hor-Aha.Podnětem ke sjednocení byla pravděpodobně potřeba efektivního využití vláhy a každoročních nilských záplav. Centrem říše se stalo město Cenej, které se nacházelo poblíž Abydu.

Potřeby jednotné administrace vedly velmi rychle k vynálezu písma a k zavedení jednotného kalendáře, v němž jeden rok tvořilo 365 dnů. Během vlády prvních dvou dynastií se říše stabilizovala a Egypt tak byl připraven pro první velkou epochu kulturního rozkvětu – Starou říši.

Autor: Maura, Foto: Internet