Mýty jsou stále živé 17

Autorka článku: Maura Amon, transcendentální stvořitel Za Nové říše dosáhli thébští kněží vrcholu výmluvnosti v hymnech k bohu Amonovi. Velebili jeho jedinečnost jakožto stvořitele. Podobně jako rozbor povahy slunečního boha Atona v nápisech v Ajově hrobce v el-Amarně (Achetatonu) usilují i tyto paióny, zejména sloky z Leydenského papyru I 350, o to, aby ukázaly, že veškeré prvky fyzického vesmíru jsou projevem jediného démiurga.

Tajná totožnost Amonova
Veškeré představy Egypta o stvoření se sjednocují v postavě Amona. Je to jakási syntéza, jež klade důraz na to, jak Amon všechna ostatní božstva přesahuje tím, že sahá „daleko nad oblohu a hlouběji než podsvětí“. Znovu a znovu se egyptští kněží-básníci pokoušeli interpretovat Amonovu nevysvětlitelnost.

Jeho mystérium je obsaženo v jeho jménu – jelikož Amonova podstata je neuchopitelná, nebylo ho lze nazvat žádným výrazem, jenž upozorňuje na jeho niternou přirozenost, a tak základním pojmem pojícím se s jménem Amon je „skrytost“ a pravděpodobně nejvýstižnější překlad jména zní „ten, kdo sám sebe utajuje“. Amonova totožnost je natolik tajná, že jeho pravé jméno nezná ani žádný z ostatních bohů. Řečeno slovy leydenského hymnu, Amon je „příliš veliký, aby byl zkoumán, a příliš mocný, aby byl poznán“; jako trest za snahu získat nedovolené informace o jeho totožnosti se výslovně uvádí okamžitá smrt.

Amonovy svatyně
Amonovi jakožto univerzálnímu vládci s titulem „Pán trůnů Obojí země“ a „Král bohů“ byly v Thébách postaveny natolik ohromující chrámy, že se pověst o nádheře Théb rozšířila daleko za hranice Egypta až do světa skladatelů řecké epiky, a pronikla například do Achilleových poznámek o Agamemnonovi:

Já k jeho darům mám odpor a jich si nevážím za vlas.
Kdyby i desetkrát tolik, ba dvacetkrát dával mi darů,
všechno, co do Orchomenu, co do Théb egyptských přijde, tam, kde v palácích leží snad pokladů nejvíc, v to město, které má na sto bran a vyjíždí z každé té brány
do boje na dvě stě mužů i se svými koňmi a vozy;
… ke smíru Agamemnón ni tak by mi nepohnul mysl,
leda by pohanu mou, tak trýznivou, odpykal zcela!
(Homéros, Ílias, IX, překlad Rudolf Mertlík)

Jeho svatyně samozřejmě existovaly i jinde v Egyptě a v období následujícím po Nové říši přemístili panovníci z XXI.-XXII. dynastie (asi 1070-715 př. n. l.) kolosální sochy Ramesse II., aby Amonovi zbudovali obrovský chrám, severní obdobu Karnaku, v Tanidě v nilské deltě. Jsou to však sloupové síně, obelisky, kolosální sochy, nástěnné reliéfy a hieroglyfické nápisy thébských chrámů, k nimž se obracíme, abychom získali skutečnou představu o Amonově nadřazenosti.

Autor: Maura, Foto: Internet