Návrat domů – povídka

Autor článku: Milan Verner Mezihvězdná loď Tantra se vynořila z hyperprostoru na začátku Sluneční soustavy a zamířila k Zemi. Po několika letech vesmírného putování se celá posádka těšila na návrat a zasloužený odpočinek. ˝Právě jsme protnuli dráhu Pluta,˝ slavnostním hlasem oznámil navigátor Ted Sendrs. ˝Teď už nám zbývá pouhých pár miliard kilometrů.˝ ˝Paule,˝ ozval se velitel, ˝začni pomalu snižovat rychlost.˝

˝Přecházím na druhou planetární,˝ oznámil hlavní inženýr a čekal na kapitánovu reakci.
˝Dobře,˝ souhlasil kapitán. ˝Bude nás to sice stát více paliva, ale budeme dřív doma.˝
Tantra se řítila k svému cíli. Prolétla kolem Saturna, minula obřího Jupitera a blížila se k Marsu. Všichni členové posádky každou volnou chvíli postávali u hlavní obrazovky a s dojetím sledovali stále se zvětšující Zemi.
˝Jak je krásná,˝ dojatě špitla mladá lékařka Rita, aby vzápětí pevně stiskla navigátorovu ruku. ˝Tede! Vidíš!˝
˝Jo,˝ vydechl překvapeně. ˝Co se to tam u všech černých komet děje?!˝
Planetu najednou zalila oslnivá rudá záře a zvolna se šířila. Bylo to strašné i krásné současně.
V řídicí kabině zavládlo napjaté ticho. Obavy o rodnou planetu svazovaly hlas.

˝Válka,˝ někdo vydechl. ˝Atomová válka!˝
˝Ale to by byl konec Země, to nám přece nemůžou udělat! Veliteli!˝
˝Nový kurs, Tede! Vysoká orbita! Budeme Zemi oblétávat. Jestli je tam válka, tak nepřistaneme,˝ velitelův hlas už byl zase rozhodný. ˝Paule, nacpi do počítače, co se dá, každý údaj, všechno, co můžeme odtud zjistit a pospěš si!˝
Počítač nespokojeně bzučel, jak se zalykal stále novými údaji, které do něj palubní inženýr bez milosti ládoval. Konečně. Signál oznámil, že počítač skončil svoji práci.
˝Paule, dej mi to na 666,˝ řekl velitel k velké nelibosti ostatních členů posádky. Tohle číslo znamenalo, že výsledky a doporučení jsou šifrované a jen velitel zná kód. V kritické situaci bylo toto nařízení využíváno, aby se zamezilo panice. Velitel potom seznámí posádku s nebezpečím a dalším postupem podle svého uvážení.

Na obrazovce před velitelem naskočila dlouhá řada čísel a znaků. Velitel pozorně pročítal zprávu a jeho tvář se uvolňovala.
˝Původní kurs, Tede. Jdeme na přistání,˝
Napětí povolilo, ale všichni netrpělivě čekali na vysvětlení.
˝Veliteli,˝ neovládla svoji zvědavost Rita, ˝co to bylo? Ta záře, všichni jsme˝
˝Uklidni se, děvče, vše je v pořádku,˝ velitel se odmlčel, pohlédl na posádku a potom zvolna dodal: ˝to byla jen … Rudá záře nad Kladnem.˝

Autor: Milan Verner , foto: internet