Dějiny starověkých civilizací 6: Mezopotámské civilizace

Autorka článku: Maura MEZOPOTÁMIE. AKKADOVÉ V pol. 3. tisíciletí př. Kr. ovládli Mezopotámii Akkadové, již semitská skupina. Akkadská říše je název starověkého státního útvaru, který existoval zhruba v letech 2334 – 2154 př. Kr. a zahrnoval prakticky celou Mezopotámii (dnes Irák) a část Sýrie. Jednalo se o první rozlehlou říši v této oblasti (do té doby charakterizovanou městskými státy) a zároveň první významnou politickou jednotku, jejímž nositelem byla semitská, nikoli nesemitská sumerská složka populace.

Název sám je odvozen od pojmenovaní města Akkadu, založeného kolem roku 2330 př. Kr.

Tvůrcem akkadské říše byl Sargon Akkadský, jenž byl původně správcem v Kiši a k moci se dostal za nejasných okolností. Během své vlády dobyl postupně Uruk, Ur, Ummu, Lagaš a Eninmar, na západě část Sýrie (města Mari a Ebla), na jihovýchodě Elam a na východě kraje až k pohoří Zagros. Tím byla Mezopotámie poprvé v historii sjednocena pod vládou jediného rodu a odstraněn dosavadní partikularismus sumerských městských států. Na akkadském trůně se v průběhu doby vystřídalo celkem dvanáct králů, z nichž nejvýznamnějším byl kromě Sargona Narám-Sín (2254 – 2218 př. Kr.). Poslední léta vlády akkadské dynastie byla vyplněna boji mezi jednotlivými uchazeči o moc, což umožnilo Gutejcům ovládnout větší část říše.

Kdo byl Sargon?
O původu Sargona se vykládá příběh jako o Mojžíšovi. A protože byl velmi oblíbený, je pravděpodobnou inspirací pozdějších napodobenin. Sargon Akkadský (akkadsky Šarrukén, vládl asi mezi (2334 – 2279 př. Kr.) byl akkadský král, který založil první velkou říši na území Mezopotámie. K jeho původu se váží legendy, jedna z nich říká, že ho matka pustila na vodu v košíku (podobně jako Mojžíše). Ale zachránil se a dostal se na dvůr krále Ur-Zababy a stal se jeho číšníkem. Jak se stal vládcem, už legendy nevysvětlují.

Dobývání území.
Sargon, sám semitského, nikoli sumerského původu, si zvolil za hlavní město Akkad a po něm bylo pojmenováno království i národ Akkadů. Uskutečnil několik výbojů proti okolním zemím – dobyl většinu Sumeru a Elamu, hranice své říše rozšířil až k Perskému zálivu a směrem na západ až k pohoří Libanon. Akkadská armáda byla velmi krutá – když dobyla nějaké město, strhli její příslušníci hradby a pobili nebo zotročili všechny obyvatele. Město Akkad bylo důležitým obchodním centrem a přístavem, kotvily v něm lodě přivážející zboží až z Egypta či Indie. V říši, kterou Sargon založil, byly vybírány poměrně vysoké daně a tributy, což sice zajišťovalo blahobyt centru, ale později mělo za následek četné vzpoury obyvatelstva. Dovoz nedostatkových surovin (především dřeva, kamene a kovů) byl přímo kontrolován a reglementován státem. Zřízena byla i stálá armáda o síle 5400 mužů a účinná byrokracie. Sargon Akkadský, jenž užíval titulu ˝král čtyř světových stran˝, se stal v pozdějším mezopotámském písemnictví prototypem úspěšného vládce a příběhy o něm byly tradovány po většinu 2. a 1. tisícíletí př. Kr.

Konec Akkadské říše
Akkadskou říši vyvrátili kočovníci z východně ležícího Zagrosu Gutejci, za nichž Sumerové zažívali nový rozkvět (2230 př. Kr.-2130 př. Kr.), zejména za krále Gudey. Závěrečným obdobímsumerských dějin je 3. dynastie urská (2116 př. Kr.-2004 př. Kr.). Utu-chengal svrhnul gutejskou nadvládu a jeho bratr Ur-Nammu (2112 př. Kr.-2095 př. Kr.) byl zakladatelem 3. urské dynastie, jež vládla království Sumeru a Akkadu. Zároveň byl autorem nejstaršího zákoníku na světě.

Autor: Maura, Foto: Internet