Deník americké babičky 4

Autorka článku: KATEŘINA Pondělí Vzpominka na léto. Dětem tekla zmrzlina po bradě. V pořadí již šestý kopeček zmrzliny. Nejdříve jsme svedli s Princem a Princeznou boj, zda bude oběd a pak zmrzlina či obráceně, ale jelikož by to vyšlo již v pořadí několikanásobně, tak potom přistoupili na variantu lehký oběd, pití a hned další zmrzlinová dobrota.

Ani jsem se jim nedivila, vedro sálalo nejen z chodníku a okolních domů, ale hlavně z čelních skleněných tabulí mrakodrapů, ktere jsme míjeli při procházení z 5té avenue po 34té ulici směrem k Brodway. Je pravda, že to byl můj nápad, sjet v letnim rannim chládku pro listky na muzikál Mary Poppins, ale po té co jsme se vnořili do hutného horka newyorských ulic a tříd na Manhattanu, jsme zapomněli na kulturu a jen se snažili chladit.Letní vedro je na Manhattanu skutečně vydatné, protože je umocněno odrazem slunečních paprsků od zrcadlících se skleněných ploch.

Úterý
Vzpominka na léto před desitkami let.
Synovi bylo 5 let, dcera o 6, 5 roků starší. Chtěla jsem ho při jeho první návštěvě New Yorku něčím ohromit a okouzlit. Zvolila jsem k tomu jízdu výtahem na střechu jednoho z dvou nejvyšších mrakodrapů na Manhattanu. V rychlostnim výtahu jsme během několika minut vyjeli do nejvyššího patra jedné z nejvyšších budov. Z patra byla prosklenná vyhlidka a pak se vyšlo po schodišti, pokud nebylo větrnné počasí, na střechu mrakodrapu. Vyhlídka úchvatná, procházka po střeše ještě lepší. Syn seděl na schodě u boční stěny a já mu ukazovala úplně malinká auta, která projížděla dole pod námi na ulici. Očekávala jsem jeho nadšení. Jeho reakce byla pragmatická. Auta sice byla hezká, ale on přece nezlobil, všechno vydržel a proto požadoval odměnu, a sice párek v rohlíku a coca colu. Víc ho v ten okamžik nezajímalo. Dcera se přidala a naučná stezka byla ukončena.Dneska už jen nostalgicky vzpomínáme.Tyto dva mrakodrapy jsou již jen ve vzpomínkách nás všech.

Středa
Další letní vzpomínka z Centrálního parku.
Kdysi dávno běžel v kinech velmi oblíbený film, který se jmenoval Sám doma.Malý kluk, který se ztratil svym rodičům při výletě, bloudil po Manhattanu a procházel různými příběhy.Jeden z těch příběhů bylo setkání s jednou starou pani, kterou si ve své fantazii přetvořil v čarodějnou babiznu, pak dojem změkčil, a byla z ní babička. Velká část scény se odehrávala v Central parku v horní části Manhattanu ve skalním prostředí. Skály ve skutečnosti bylo pár kamenů a křoví kolem s patřičným nasvícením a mlhou vytvářelo dokonalé tajemné prostředí. Malého hrdinu ovšem následoval můj syn, který během svého prvního výletu musel zvládnout všechny tyto příběhy, aby si uvědomil, kde je. Holubi mu k tomu pomáhali. Jsou zvyklí na malé návštěvníky a jejich dobroty, takže to za chvíli kolem nás vypadalo, jako v tom filmu. Spousta holubů a mezi nimi vřískající kluk. Naštěstí to skončilo bez ˝úrazu˝. Oproti výletu s Princeznou a Princem do přístavu v Hobokenu, kde krmili racky tak vydatně, že nám jeden přistál na kočárku a odletěl, až když tam ponechal svoji stopu, což ovšem vnoučata tak rozveselilo, že z toho žila jestě pár následujících týdnů.

Čtvrtek
Léto se loučí.
Odcházející léto sice definitivně poznáme podle toho, že už nemůžeme na písečnou pláž, která se počátkem září zavírá, ale podle hejna kachen, která odlétají do teplých krajů. Princezna musí do školy.Princ řval a cpal si školní tašku taky na záda. Prostě chtěl jit taky do školy. Jenomže v jeho věku 2,5 roku může tak na 3 dny v týdnu do před-školky. Tudíž smlouval alespoň tu před-školku. Kdyby věděl, co ho ještě čeká za povinnosti. Ovšem obdobná situace nastala při docházce na bruslení.Princezna je v kroužku na bruslení a Princ chtěl na hokej, na hokej berou až od 4 let. Tak se rozčiloval, že je velký kluk a skákal po lavičce. Uklidnil se až lizátkem.

Pátek
Podzim je tady. Po svém návratu do Evropy, jsem postrádala šumění křídel nad hlavou a kvákání, či kejhání. V neděli ráno jsem běžela na metro, abych stihla autobus na letiště.Nikde ani noha.Najednou se ozvalo známé kvákání a já nevěřila vlastním očím. Kachní letka plachtila a přistávala v parku uprostřed evropské administrativní čtvrti.Byla jsem nadšená.

Sobota
Pišu pohledy a lepím obrazky. Píšeme si někdy i sms. Vnoučata pravidelně sledují blížící se období, která se vyznačují zvýšeným přídělem hraček. Debata se dnes točí kolem již náznaku předvánoční atmosféry. Princ se vzteká, protože ještě neumí psát a tak se snaží nakreslit to, co by si přál. Princezna mu slibuje vydatnou pomoc. Ovšem dnes je toto období ještě zajimavější. Očekává se dalši sourozenec, a tak spřádají své představy, jakou hračku připraví pro nového příchozího. Budou mit ještě dost času po vánocich, aby hračka byla vybrána a připravena, ještě si pár týdnů potom počkají.Zatím vládne výměna názorů nad jménem nového přírůstku do rodiny.

Neděle
Dokonce uz začíná padat sníh.

Autor: KATEŘINA, Brusel, 12.10.2009 . Foto: Internet