Zářivý cíl 7

Autorka článku: Maura Boj proti návykům a předsudkům Víte kdo je vaším největším nepřítelem? Budete se divit, ale – Vy samy. Ano, vy, které ve svém věku ještě stále vězíte ve výchově z mládí a neuvědomujete si, že zásady, které vás vedly v dětství k nějakému životnímu režimu a přizpůsobení se ke společenským pravidlům, dávno a dávno nefungují. A vy – jako zaslepený oslík, chodíte kolem studně a taháte vodu z hloubky, místo, abyste ji přijímaly ze shora. Není to paradox? Uvědomujete si to vůbec?

Musíte se umět rozhodovat za sebe
Ty tam jsou doby, kdy za vás někdo rozhodoval. Nyní stojíte sama před problémem a neumíte se rozhodnout. K rozhodnutí, které musíte učinit, vám chybí svoboda myšlení. Ohlížíte se, co asi řeknou vaše přítelkyně, lidé v domě, na pracovišti a váš manžel nebo přítel a rodina a možná také – americký prezident? Ani jeden z nich nemá vliv a nemůže mít, na správnost vašeho rozhodnutí. Možná na směr rozhodování, ale ne na správnost. Byť jste obklopena lidmi, v tu chvíli jste na to sama, ať se vám to líbí nebo ne. Jste totiž svéprávná a svobodná bytost. A jsou okamžiky, které skutečně jsou jen pro vás. V opačném případě, zase jedete ve starých kolejích a nerozhodujete se ve prospěch svůj, ale ve prospěch druhého. Potřebujete ze sebou něco udělat? Řekněte si ano a hned něco udělejte, aniž byste o tom rokovala s kdekým. Je to vaše věc. Je to vaše intimní tajemství. Je to váš život! Rozhodněte se a konejte!

Jste pod tlakem a nevíte jak z toho ven
A musíte si najít cestu k cíli, protože být pod tlakem je nepřirozené, omezující a pro vaši psychiku naprosto zhoubné. Proč vás někdo nebo něco drží pod tlakem? A komu to slouží? Dobře si to uvědomte. Je to sobecký bližní, který potřebuje, abyste byla kdykoliv k dispozici kdykoliv si vzpomene? Rodina, která si vás přivlastňuje a místo, aby rodinná pouta pomáhala, tak vás utahají a utahují až k nesnesení? A připomínají vám vaše povinnosti, místo aby vám dopřála prostor pro vás? Jste tak vychované, tak zvyklé? A nechápete, že je to způsob tyranizování? Ale pokud vaši bližní byli tak zvyklí žít, pak jim ani nepřipadne, že vám ubližují. Že vás zdržují od práce a tím vám způsobují stres, který vás ničí. Že jim připadá, že váš odpočinek, který si zasloužíte, je vlastně, z jejich hlediska, cosi nepatřičného, protože vaše úloha spočívá v neustálém prokazování pozornosti, péče a lásky. Ale řekněte si upřimně, kdo z nich přiběhne, když sama potřebujete pomoc? Každý si najde výmluvu. A nebo se na vás ještě zlobí, že nejste tam, kde si představují, že máte být. Jste pod tlakem. Zopakujte si to. A musíte z něho ven. Promluvte si s nimi ! A pokud to nepochopí, musíte se s tím smířit a prostě, než si zvyknou, nereagovat na jejich nereálné požadavky.

Návyky a zvyky
Jestliže jste byly zvyklé na určitý režim návyků a zvyků a nyní vidíte, že to tak nejde dál, že už to nefunguje a nebo se to staví přímo proti vám, musíte s tím něco udělat. Neubližujte si jen proto, že jste si zvykla na hladovění, na nedostatečný spánek, na neustálý koloběh starostí a problémů, pro které jste neměla chvíli duševního klidu. Děti už máte dospělé a tak je nechte žít jejich životem. Nemějte pořád pocit, že musíte jejich rozhodování ovlivňovat, protože ony si potřebují vybudovat své zvyky a návyky, aby obstály. Tak jako vy sama. Nenutťe je dělat to, co vás nutili vaši rodiče, protože to byla jiná doba. Jiná generace, která vyrůstala v jiné atmosféře. Neubližujte jim a ani sobě, protože jinak ztratíte pouta navzájem. Vy jste byly zvyklé stále uklízet. A děláte to pořád, i když si dovede udržet svůj pořádek. Stále vás to nutí přemýšlet, že nemáte dost čistá okna, že byste měla v sobotu zase gruntovat. Místo toho, abyste se věnovala, po hektickém týdnu, sobě.
Běžíte hlídat vnoučata, protože vaše děti chtějí jet na párty. Jste sice hodná a vnoučata máte ráda, ale pokud si neodpočinete, a to jste zvyklá se obětovat, v dalším týdnu budete unavená. Nesuplujte povinnosti, které mají vlastně jejich rodiče. Vy jste byla zvyklá odříkání, když byly vaše děti malé a nedá se nic, dělat, rodičovství je o odříkání. Víte o čem o celé je? O vás a vašem novém životě, který jste si zvolila. A právě v této chvíli nastoupí výčitky svědomí. Nepatřičné a zbytečné. Měla jsem s tím začínat? Vždyť oni potřebují moji pomoc, zkušenosti a já zatím myslím sama na sebe. Ale jste ve věku, to připomínám, kdy na sebe musíte myslet a kdy by to právě ty milující děti měly pochopit.

Autor: Maura, Foto: Internet