Dějiny starověkých civilizací 11: Konec mezopotámské civilizace

Autorka článku: Maura VLÁDA PERSKÝCH ACHAIMENOVŮ. PŘÍCHOD MAKEDONŮ. Vzpoura proti Peršanům: Perští Achaimenovci učinili z Babylonie jednu z hlavních satrapií říše a z Babylonu svou důležitou rezidenci. Jejich politika byla nábožensky tolerantní, ale stejně se objevovaly v této oblasti sepoaratistické tendence. A tak, již roku 522 př. Kr. se prohlásil jistý Nidintubel babylonským králem Nabukadnezarem III. a králi Dareiovi I. dalo hodně úsilí, než vzpouru zlikvidoval.

Král Xerxes I. Vypálení Babylonu. Alexandr Veliký.
Také za vlády Dareiova syna Xerxa I. vzplanulo v Babylonii rozsáhlé povstání, jež skončilo vypálením Babylonu perskými vojsky. Význam města tím značně utrpěl, přesto zde však králové občas přebývali až do konce achaimenovské epochy ve třicátých letech 4. století př. Kr.

S příchodem nových dobyvatelů – Makedonců – se toho zpočátku mnoho nezměnilo. Alexandr Veliký pouze rozdělil některé pravomoce: vedle satrapy, jímž se stal Mazaios, byl pro Babylonii ustanoven ještě stratég (Apollodoros) a velitel města Babylonu (Agathón). Úřad satrapy přecházel v následujících letech z jedné osoby na druhou.

Vláda Selekuovců. Syrie (Antiochie nad Orontem). Parthové.
A do to té doby, až se ho nakonec zmocnil jeden z Alexandrových vojevůdců Seleukos, jemuž posloužil jako odrazový můstek k ovládnutí většiny někdejších držav Achaimenovců v Asii. Roku 305 př. Kr. přijal Seleukos královský titul a stal se zakladatelem nové dynastie. Za vlády Seleukovců se význam Babylonie snížil, protože centrum říše se přesunulo do Sýrie a politika králů byla spíše zaměřena na západ a jih než na východ. Od konce 3. století př. Kr. pak začaly seleukovské panství ohrožovat Parthové z íránské vysočiny, kteří v druhé polovině století následujícího zemi zcela ovládli. Jejich hlavní město sice zůstalo v Mezopotámii, nestal se jím však starý Babylon, ale nově založený Ktésifón na Tigridu. S postupnou ˝íránizací˝ parthské říše, patrnou zvláště od přelomu letopočtu, se družil zánik původní svébytné místní kultury, i když konečnou tečku za vývojem starověké Babylonie představuje až arabská expanze v 7. století n. l.

A po pádu novobabylonské říše?
Po pádu novobabylónské říše následovalo období perské nadvlády, které trvalo více než dvě stě let (539 – 331), a nato vláda Alexandra Velikého (331 – 323) s Babylónem jakožto hlavním městem. Od roku 312 př. Kr. byla Mezopotámie součástí helenizované říše Seleukovců, a v této době zde probíhala řecká kolonizace. V pol. 2. století př. Kr. se území zmocnili Parthové, jejichž hlavní město Ktésifón taktéž leželo v Mezopotámii. V letech 115 – 117 n. l. císař Traianus připojil Mezopotámii k římské říši jako provincii Mesopotamia a Assyria. Posléze se Mezopotámie stala střediskem mocenského zápasu mezi Peršany a byzantskou říší. V roce 637 n. l. dobyli Mezopotámii Arabové a připojili ji k arabské říši. Později připadla k abbásovskému chalífát s centrem v Bagdádu. Když z asijských stepí přišly, přijaly islám a podmanily si oblast turecké kmeny, stal se hlavním městem Džezíry Mosul.

Časové rozdělení dějin starověké Mezopotámie
Mladší doba kamenná (prvá osídlení)
Doba měděná
Obeidská kultura (vznik prvních měst) (6. – 5. tisíciletí př. Kr.)
Urucká kultura (vznik písma) (5. – 4. tisíciletí)
Gaurská kultura
Džemdet-nasrská kultura (cca 3 000 př. Kr.)
Raná doba bronzová
Raně dynastické období sumerských městských států (1. polovina 3. tisíciletí)
Akkadská říše (cca 2350 – 2193 př. Kr.)
Třetí dynastie z Uru (Sumerská renesance – cca 2119 – 2004 př. Kr.)
Střední doba bronzová
Staroasyrské období (20 – 18. stol. př. Kr.)
Starobabylonské období (18. – 17. stol. př. Kr.)
Pozdní doba Bronzová
Kassitská dynastie, Středoasyrské období (16. – 12. stol. př. Kr.)
Doba železná
Novochetitská říše (11. – 7. stol. př. Kr.)
Novoasyrská říše (10. – 7. stol. př. Kr.)
Novobabylonská říše (7. – 6. stol. př. Kr.)
Klasický Starověk
Achaimenovská říše (6. – 4. stol. př. Kr.)
Seleukovská říše (4. – 1. stol. př. Kr.)
Parthská říše (3. stol. př. Kr. – 3. stol. n. l.)
Sasánovská říše (3. – 7. stol. n. l.)
Islámské dobytí Mezopotámie (7. stol. n. l.)

Autor: Maura, Foto: Internet