Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Ďábelská planeta 1

Publikováno: 9.01.10
Počet zobrazení: 1832
  Autor článku: Milan Verner
Novela Ďábelská planeta, jak bude nyní vycházet, vznikla v roce 2007 a je publikována na literární serveru Liter. Není však dokončená a autor dává čtenářům, kteří mají rádi sci-fi zajímavý podnět. Navrhnout Prolog. Půjde Karsen, hrdina novely, do vězení pro pytláctví na planetě Pluto a nebo unikne? Kdo zkusí napsat poutavý závěr této zajímavé sci-fi?

Milan Verner o sobě

Narodil jsem se 31.12.1944 v Praze, ale zakrátko jsme se odstěhovali do Krkonoš.
Vyučil jsem se jako ošetřovatel exotické zvěře a 7 let jsem pracoval v ZOO ve Dvoře Králové Od roku 1968 žiji v Ostravě, pracoval jsem přes 30 let v bývalé NH Ostrava, nyní jsem v důchodu. Od mládí jsem se zajímal o vesmír a kosmonautiku, ale asi hlavním impulzem byl Gagarin a přistání na měsíci. Rychlý rozvoj kosmonautiky nás tenkrát fascinoval.
Od roku 1983 jsem se zúčastňoval soutěže v sci-fi literatuře O cenu K. Čapka. Získal jsem řadu předních umístění a v roce 1993 vyhrál v kategorii povídka. V dobách totality jsem chodil do KLF (klub literární fantastiky) Ostrava, kde jsme scházeli všichni zapáleni do žánru sci-fi a kam jsme občas pozvali novináře a spisovatele. ( O.Neff J. Veis) Psaním povídek jsem se odreagovával od náročné práce na huti, v dnešní době spíše píšu básně a články na svém blogu. Psát sci-fi, pokud jsem nechtěl smolit nějaké ty budovatelské či špionážní bláboly, bylo jediné, kde jsem mohl publikovat. Mám řadu povídek v novinách a časopisech, něco málo v povídkových knížkách, ale hlavně jsem napsal šest rozhlasových her, které odvysílal brněnský rozhlas v pořadu Domino.

Ďábelská planeta
Sci – fi
Část 1

„Ďas aby vzal tyhle úmluvy s Retonci!“ zaklel generál Farrow, neboť instrukce z Ústředí mu řádně zahýbala žlučí. „Varianta G pro akci, kterou by za jiných okolností zajišťovalo přinejmenším celé komando výsadkářů podporovaných půl tuctem bojových robotů. Bída,“ zabručel a ráznými kroky měřil pracovnu. „Dva civilisti … kde je vzít a nekrást?! Na takovou misi se nikdo, pokud není cvok, nepohrne a pokud je…,“ rezignovaně mávl rukou.

„Můžeme několik vojáků propustit do civilu alespoň na jistý čas. Tím splníme dané podmínky,“ navrhoval pobočník Tobin malý podfuk.

Generál ožil, ale vzápětí zavrtěl hlavou. „Kdepak. Tuhle udičku nám Retonci nespolknou. Zbývá jediná možnost – zverbovat dobrodruhy, hraničáře a podobná individua bez skrupulí, ale koho získáme, Bůh suď.“
„Znám vhodného muže. Karsen. Když jsem sloužil v Patrole, dával nám tenhle výtečník pěkně zabrat. Poručík Henderson se za ním roky honil, a jen náhoda pomohla k jeho polapení.“

„Pytlák? … Proč ne. Na tenhle úkol se ze všech upocených civilistů hodí nejlépe,“ konstatoval s uspokojením generál Farrow. „A kdyby měl zdatného kolegu, ať ho veme s sebou.“
„Karsen jistě rád změní vzduch, jestliže mu pomůžeme,“ usmál se pobočník, pyšný na svůj nápad.
„Kdepak je ta naše spása?“
„Iridiové doly na Plutu.“
„Rozkošné místečko,“ ušklíbl se generál. „Myslím, že jeho získání nebude až tak velký problém.“
„Pokud dovolíte, vezmu si Karsena na starost.“
„Souhlasím, kapitáne. A hlavně mu vyřiďte, že úspěch dovede armáda náležitě ocenit.“

„Mám pro vás zajímavý návrh, pane Karsene,“ kapitán Tobin zpříma pohlédl do šedomodrých očí muže, který byl dlouhá léta pytláckou jedničkou.
„Poslouchám.“
„Výprava na K48.“
„Ďábelská planeta?“ vydechl Karsen udiveně.
„Jo. Tak nějak jí říkali adepti speciálních jednotek Vesmírné ochrany, kteří tam měli výcvikový prostor.“
„Zatraceně horká expedice. Dovedu si představit, jaké potvory tam armáda natahala. Nejhorší bestie ze všech koutů Galaxie.“
„Právě proto mají vaše znalosti ohromnou cenu. Jen máloco vás dokáže překvapit.“
„Proč tam nevyšlete příslušníky Vesmírných jednotek? Znají prostředí mnohem lépe než já.“
„Retonci odmítají povolit čistě vojenskou expedici. Zřejmě se obávají, abychom K48 znovu neobsadili.“
„Nechápu.“
„Ani se nedivím. Vláda o jednání s Retonci vydala jen stručnou zprávu. Akorát v čase, kdy jste pronikal do tajů zpracovávání iridia,“ kapitán Tobin diplomaticky obešel Karsenův nucený pobyt na Plutu. „Některé podmínky nebyly dosud zveřejněny.“
„To znamená…“
„Každou expedici na K48 musí druhá strana schválit. A ti rošťáci nám neustále snižují počet účastníků, limitují výzbroj a vůbec dělají samé potíže. Tou zasranou smlouvou jsme ztratili nejen základny, ale i celou planetu.“
„Pokud tomu dobře rozumím, je tahle mise zcela legální. Máte přece jejich souhlas?“
„Ano. Jenomže Retonci mají poněkud svérázné názory na plnění uzavřených dohod. Ani bych se nedivil, kdyby nám už příště tolerovali pouze čistě ženskou posádku.“
„Pytlák z Pluta. To nejsou právě nejlepší reference.“
„Neberte si to tak k srdci, Karsene. Já vám přece nenabízím místo blahoslaveného patriarchy.“
„Co čekáte, že odpovím?“
„Beru. Nebo se vám snad ve vězení líbí?“ elegantní důstojník se rozhlédl po cele. „Máte tu čisto, útulno a jak vidím, poručík Henderson se za vás přimluvil.“
„Zřejmě měl pocit, že mi cosi dluží,“ obhajoval se Karsen rozpačitě a rychle schoval protekční tubu chemosexu do kapsy.“
A jídlo? Jaké je tu vlastně jídlo?“
„Ujde. Opravdu si nemůžu stěžovat.“
„V tom případě na mě klidně zapomeňte. Najdeme si jiného,“ zvedal se kapitán Tobin k odchodu.
„Okamžik! Zatím nepadlo ani slovo o odměně.“
„Copak jsem vám to neřekl? Skutečně jsem zapomněl?“
„Vyložte karty, kapitáne! Pěkně na rovinu.“
„Prosím?“
„Já vím, že jste nepřiletěl na Pluto jen proto, abyste se zeptal, jak mi chutná. Takovéhle triky na mě už dávno neplatí.“
„O.K. Propuštění z vězení, velice slušná suma kreditů a jako pozornost od armády, certifikát nezávislého lovce pro všechny planety patřící Pozemské unii. Stačí?“
„Máte zatraceně dobré argumenty, kapitáne. Tohle se prostě nedá odmítnout.“
„Rozhodně by to nebylo moudré,“ ujistil ho kapitán Tobin. „Další šanci už byste nemusel dostat. Takže vítejte u nás.“
„Jen maličkost. Kdy letíme a kolik nás bude?“
„Podrobnosti vám sdělí generál Farrow osobně. Potřebujeme však ještě jednoho schopného muže. Nejlépe z vaší branže.“
Karsen ani na okamžik nezaváhal. „Flekoun. To je společník, na kterého se můžu plně spolehnout.“
„Další pytlák toužící po svobodě?“
„Ano. On to tady má mnohem horší než já.“
„Nerozumím.“
„Na rozdíl ode mne, Flíček rýži přímo nesnáší. A ta se tady vaří děsně často.“

Autor: Milan Verner , foto: internet

Vaše komentáře

Celkem 1 komentář (0 komentářů čeká na schválení)

27.02.2013 14:15  Přemysl (mluveny.panacek@seznam.cz)

Dobrý den, pane Vernere, rád bych Vás požádal, zda byste pro potřeby našeho webového katalogu údajů o rozhlasových hrách a mluveném slově vůbec neuvedl více údajů o oněch 6 rozhlasových hrách (názvy, herci, letopočty, režiséři)? Zdraví Vás Hnilička
http://mluveny.panacek.com

Zanechte komentář: