Právní okénko 1

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Občanský soudní řád a jeho úloha v právním řádu ČR. Milí přátelé. Vrátíme se v tomto roce opat k našim právním okénkům a budeme se snažit, abychom se prokousali peripetiemi práva.

Jeho je nositelem stát a vy jako občané ho musíte dodržovat a také ho používat ve chvíli, kdy jsou vaše práva poškozována a vy se jich chcete a nebo se chcete domáhat svých oprávněných zájmů.
Nepojímejte právní okénka jako seminář, ale jako četbu, která má spíš informativní účel, než návod, jak používat právní normu. Od toho jsou odborníci na různé právní obory, které vás budou zastupovat ve sporech a jednáních u soudů, ale je dobré vědět, jak to bude probíhat a zda se do žalob pouštět nebo nepouštět.

Občanský soudní řád a jeho úloha v právním řádu ČR.
Právní úprava.     

Zákon č. 99/1963 Sb., (občanský soudní řád, dále jen o.s.ř.)  v platném znění upravuje postup soudu a účastníků v občanském soudním řízení tak, aby byla zajištěna spravedlivá ochrana práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k zachovávání zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob. Z tohoto ustanovení § 1 o.s.ř. vidíte, že pokud chcete, aby vaše věc byla souzena a spravedlivě rozsouzena, musíte se obrátit na nezávislý soud. Pravidla pak určuje tento rozsáhlý a mnohokrát novelizovaný zákon. Je procesním předpisem k zákonu č. 40/1964 Sb., občanskému zákoníku, v platném znění. A to je také rozsáhlý předpisy, mnohokrát novelizovaný. Pokud nemáte problémy, nemusíte se tím zabývat, ale v momentě, kdy vstupujete do občansko právních vztahů nebo procesních vztahů, tyto předpisy určují pravidla hry.

 Co je úkolem soudu?

O.s.ř. ve svém ustanovení § 2 stanoví, že v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob a aby práv nebylo zneužíváno na úkor těchto osob. Jednoduše řečeno, ale každý z nás má už zkušenosti, co všechno se za těmito řádky skrývá. Kolik nepříjemností, problémů, úzkostí, práce, zkažené nálady a strachu, i očekávání rozhodnutí. Jen soudy jsou kompetentní k tomu, aby vydávaly výkon rozhodnutí v občanskoprávních sporech.

Kdo jsou účastníci řízení?

Způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.  To znamená, že jde o fyzickou osobu, které nebyla odňata nebo omezena způsobilost podle stejného předpisu. Jinak musí být zastoupen svým opatrovníkem. To se týká i nezletilců, kteří jsou u soudu zastoupeni svým zákoným zástupcem nebo opatrovníkem v plné moci.
Rozhodování soudů.             

Nyní si uděláme takový přehled o kompetenci v rozhodování soudů. Najdetet ho v ustanovení § 9 o.s.ř., ale my si k tomu povíme trochu více.

-řízení v prvním stupni

Zákon stanoví, že k řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy, pokud zákon nestanoví jinak. Asi si řeknete, proč se jmenují okresní soudy, když okresy byly dávno zrušeny.   V České republice existuje 14 vyšších uzemních samosprávných celků, jež se nazývají kraje. Toto správní členění platí od 1. ledna roku 2000. Spolu se zřízením krajů byly do jejich působností přeneseny některé pravomoci státní správy. Územní členění na okresy, v podobě známe doposud, existuje v České republice od roku 1960. Činnost okresních úřadů skončila v zásadě v roce 2002, po uskutečnění správní reformy. Pravomoci okresních úřadů byly předány na kraje a obce s rozšířenou působností. Twdy, soudy jsou součástí okresního územního členění. 

A nyní pozor. Na krajské soudy v prvním stupni se obracíme v pouze těchto záležitostech:

• ·a) ve věcech ochrany osobnosti podle občanského zákoníku a ochrany práv třetích osob, popřípadě ochrany práv třetích osob podle právních předpisů o hromadných informačních prostředcích,
• ·b) ve sporech o nárocích vycházejících z autorského zákona, o nárocích z ohrožení a porušení práv podle autorského zákona a o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení získaného na úkor toho, komu svědčí práva podle autorského zákona,
• ·c) ve sporech o vzájemné vypořádání dávky důchodového pojištění a důchodového zabezpečení poskytnuté neprávem nebo ve vyšší výměře, než náležela, mezi zaměstnavatelem a příjemcem této dávky,
• ·d) ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce nemocenského pojištění vyplacené neprávem nebo ve vyšší částce a ve sporech o vzájemném vypořádání regresní náhrady zaplacené v důsledku vzniku nároku na dávku nemocenského pojištění,
• ·e) ve sporech o určení nezákonnosti stávky nebo výluky,
• ·f) ve sporech o neplatnost skončení pracovního nebo služebního poměru podle § 18 odst. 2 zákona č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské Federativní Republiky, České republiky a Slovenské republiky,
• ·g) ve sporech týkajících se cizího státu nebo osob požívajících diplomatických imunit a výsad, jestliže tyto spory patří do pravomoci soudů České republiky,
• ·h) ve sporech o zrušení rozhodnutí rozhodce o plnění závazků z kolektivní smlouvy,
• ·i) v řízení proti rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání podle zvláštního zákona,
• ·j) ve sporech o vzájemném vypořádání přeplatku na dávce státní sociální podpory a dávce pomoci v hmotné nouzi poskytnuté neprávem nebo ve vyšší částce mezi oprávněnou osobou a osobou společně posuzovanou nebo mezi oprávněnou osobou a právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými ve zvláštním právním předpise.

 Nebudeme se nyní zabývat rozhodováním v obchodních věcech, ale dotkneme se bodů, které by se nás, jako občanů mohly týkat, ale samozřejmě, že si celé paragrafové znění můžete přečíst a prostudovat :

 Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně ve věcech jednání shromáždění společenství vlastníků jednotek a sporů z toho vzniklých.

Krajské soudy dále rozhodují jako soudy prvního stupně v insolvenčním řízení a v incidenčních sporech.

 Nejvyšší soud České republiky rozhoduje jako soud prvního stupně, stanoví-li tak zvláštní právní předpis.

 Ústavní soud stojí mimo tyto soudy, ale to si povíme v některých dalších kapitolách. 

 Tak a nyní víme, k jakému soudu se máme v které věci obrátit, za jakých podmínek účastníci řízení mohou k soudu přistoupit a kdy jsou zastupování opatrovníkem nebo zákonným zástupcem. 

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet