Dějiny starověkých civilizací 14: STAROVĚKÉ DĚJINY IZRAELE

Autorka článku: Maura DOBA PŘEDKRÁLOVSKÁ (PŘED CCA 1000 PŘ.KR.). PODÁNÍ STARÉHO ZÁKONA. PUTOVÁNÍ Z EGYPTA. Podle Pentateuchu pochází celý Izraelský národ z jednoho rodu patriarchů.

Ti se přestěhovali do Egypta, kde se značně rozrostli.
Pro své množství začali být hrozbou pro Egypt a faraon je začal utiskovat a hubit. Proto nakonec Izraelité z Egypta odešli, prošli pouští na Sinajském poloostrově a vstoupili do Kenaánu, kde dobyli různá města, zabrali zemi a usadili se v ní. Podle biblického podání se Izraelský národ ustavuje především při svém putování pouští, kdy od Boha dostává zákon a kdy se stává Božím lidem.

Palestina před příchodem Izraelitů před rokem 1350 př. Kr. Jericho.

Oblast, kterou později obydleli Izraelité, byla osidlována nám neznámým etnikem již od 7. tisíciletí, kdy byla v oblasti Jericha vybudována opevněná osada, která vykazovala jednotnou kulturu s dalšími osadami jako např.: Beida, Munhatta a Ejn Ghazál. Tehdejší osadníci budovali domy, které byly rozděleny na více místností a opatřeny byly hlazenou vápencovou omítkou. Z kosterních pozůstatků v Ejn Gazálu lze určit, že tehdejší lidé praktikovali kultické uctívání předků. Podmínky pro zemědělství byly tehdy v této oblasti lepší než v Egyptě nebo Mezopotámii, což byly v té době ještě bažinaté oblasti. Tehdejší zemědělci pěstovali všechny obvyklé pravěké plodiny, kromě žita. V této době již probíhal proces domestikace dobytka, jímž byly ovce a kozy, které postupně nahradili dříve lovené gazely.V této době se došlo k rozvoji stavebních technik a objevily se nové dovednosti, jako umění a řemesla, především zpracování kovů. Mezi nejznámější naleziště kovů patří Beer-šeba, Azór, Gilat a Megidó.  Tato kultura, která nahradila kamenné nástroje měděnými je označována jako ghassúlsko-beeršebská (asi 4300-3500 před Kr.).

Kenaán. Kenaánci.Semitští kočovníci.

Na přelomu 4. a 3. tisíciletí totiž začaly do oblasti pronikat semitští polokočovníci, jejichž další vlna přišla o 1000 let později. Někteří pokračovali dále na západ do Egypta, který se byl schopen bránit jen se střídavými úspěchy. Oblast byla mnohdy (jako i v následujících dobách) dějištěm střetů mezi starověkými velmocemi. Ve 3. a 2. tisíciletí území obývaly semitské kmeny, kterým říkáme souhrnně Kenaánci, podle území Kenaán, které obývali. Pojmenování Kenaán pochází z akkadského slova „kinachu“, které označovalo purpurovou barvu, což vysvětluje fakt, že území syropalestiny bylo proslulé barvením látek. Purpurové barvivo bylo získáváno z výměšků mořských plžů. Na jihu této oblasti založili svůj starověký stát Židé, jejichž předci byli polokočovní Hebrejové, kteří obývali oblast od Kenaánu až po Mezopotámii, území zahrnující říši Amoritskou, Asyrskou a Babylónskou.

Příchod Izraelitů (1350 – 1200 př. Kr.). Inflitrace Izrealitů mezi původní obyvatelstvo.

Z mimobiblických pramenů jsou k dispozici především el-amarnská korespondence, v níž o Izraeli není ani zmínky ani podle které není pro Izrael v oblasti ani prostor. Naopak na Merneptahově stéle se nachází první zmínka o Izraeli jakožto usazeném lidu. Proto se vznik Izraele klade obvykle mezi tato data, tj. od poloviny 14. století do konce 13. století.

Archeologické nálezy pro tuto dobu dosvědčují obsazení náhorních oblastí (jádro izraelského osídlení) novým semitským obyvatelstvem. Současně v této době dochází k obsazení i zajordánských oblastní, tj. Moabu a Amónu. Tyto sousední a příbuzné národy proto vznikají pravděpodobně současně s Izraelem. Dosvědčen je rovněž nový typ cisteren, umožňující stabilnější život v judských horách.

Osidlování oblastí a osídlování judských hor.

Existuje domněnka, že oblast osídlili patrně Kanaánci, kteří se pod tlakem Pelištejců nebo kvůli hospodářským problémům na západě přestěhovali na východ do hor (Juda a Izrael) nebo až za Jordán (Moab, Amon, Edom). Do této doby byla tato oblast neosídlena. Tím, že se k severním obyvatelům připojila jedna cizorodá, z pouště přicházející skupina, se do severní izraelské tradice dostalo vyprávění o východu z Egypta a o putování pouští.

Ale zase existuje jiný názor,, že se jednalo o postupné, pokojné osídlení oblasti judských hor semitskými kočovnými kmeny. K bojům nedocházelo, střety popisované v Písmu s tímto obdobím nemají nic společného.

Je možné se domnívat, že k osídlení oblasti, která později tvořila Izrael a Judu, došlo čtyřmi různými způsoby:

Skupina, co přišla před Mojžíšem

Na jihu zemi osídlily skupiny Juda, Šimeon, Káleb, Otníel, Levi a další, k osídlení došlo od Kádeše pokojnou formou, tato skupina přišla ještě před Mojžíšem;

Skupina, co přišla s Mojžíšem

Zajordánsko bylo osídleno kmeny Gád, Ruben a Machir a byli vedeni Mojžíšem;

Skupina, kterou přivedl Jozue

střední Izrael byl osídlen kmeny Josef (Efraim a Manases) a Benjamín, přišly od Kádeše a vedl je Jozue,

Kmeny, kteří byli trvale usazení a připojily se k Izraelským přistěhovalcům

pokojné usídlení; na severu (Galilea) sídlily kmeny Ašer, Neftalí, Zabulon a Isachar, žily zde od nepaměti a později se připojily k Izraelským přistěhovalcům.

Autor: Maura, Foto: Internet