Jak být v důchodu šťastný a spokojený – 5

Autor článku: Zdeněk Vohradník DOBRÉ VZTAHY S PŘÍBUZNÝMI A ZNÁMÝMI. Klid v důchodu ovlivňují nejen dobré podmínky v užší rodině, o čemž jsem psal minule, ale i dobré vztahy s dalšími příbuznými a známými.

Zařadil jsem mezi ně i sousedy z paneláku nebo z okolních domků, se kterými se mnohdy vídáme častěji než s některými příbuznými.

Vedle dětí a vnoučat udržujeme také dobré vztahy s rodinami našich sourozenců. S mým bratrem a švagrovou, kteří bydlí blízko našeho bydliště, se setkáváme na chatě a jezdíme na výlety na kolech. S rodinou manželčiny sestry, kteří jsou vzdálenější, se několikrát do roka navštívíme, pravidelně v létě na chatě a o Dušičkách. S oběma rodinami rádi hrajeme kanastu (muži proti ženám), jezdíme po okolí apod. Při tom se samozřejmě probírají rodinné radosti a starosti. Starosti se kterými se někomu můžete svěřit se stávají snesitelnější.

Až v důchodovém věku jsme obnovili bližší kontakt s rodinami dvou bratranců a sestřenice, se kterými jsme se stýkali v mladších letech. Teď jsme si uvědomili, že je škoda, když se vídáme jen o pohřbech. Již nám tolik času nezbývá a je dobré zavzpomínat si na dřívější časy. Setkání většinou probíhá ve veselé atmosféře, při které zapomeneme i na různé neduhy, které nás občas sužují.

Podobně se pravidelně scházíme s partou známých, do které jsme byli přizváni před řadou let. Já se kromě toho každoročně vidím s bývalými spolužáky z tehdejší měšťanské školy. Loni jsme již měli 55. výročí. V poslední době se již také každoročně setkáváme s absolventy bývalé Obchodní akademie. Manželka se vedle spolužáků setkává, dokonce měsíčně, s bývalými spolupracovnicemi – kantorkami ze dvou škol. Přichází plná novinek a veselá.

Do skupiny známých bychom mohli zařadit i naše sousedy. Jde o sousedy z vedlejších rodinných domků nebo o sousedy z paneláku. Vídáme se s nimi častěji než s některými příbuznými. Naše rodina poznala obě prostředí.

Před svatbou jsme si koupili starý rodinný domek v cizí obci. Potřeboval hodně úprav. Začali jsme opravou plotu. Při kopání otvorů pro sloupky přišel soused s tím, že zasahuji do jeho pozemku. Neměl pravdu a proto jsem se chtěl bránit a začal jsem shánět plánky. Když jsem si však uvědomil, že se jedná o šířku cca o 20 cm, udělal jsem plot podle něho. Tím jsem možná zabránil dlouhodobějším sporům. Později jsem zjistil, že je to moudrý a pracovitý člověk. 15 let, co jsme tam bydleli, jsme vycházeli jako dobří sousedé a pan soused mi pak i dost často radil v mých zahrádkářských začátcích.

Pak jsme se přestěhovali do paneláku. Dopředu jsme věděli, že tam je dost velký prostor pro hádavé lidi. Počítali jsme proto již dopředu s hlukem, zejména z bytů s malými dětmi, se špatným smyslem po pořádek některých sousedů, atd. Překonali jsme i spory, které vznikaly při odkoupení domu od města nebo při přípravě zateplení domu. Za 35 let, co v paneláku bydlíme, sice neznáme všechny sousedy jako na vesnici, ale s řadou rodin máme velmi dobré až přátelské vztahy.

Příští článek: VYJASNĚTE SI VZTAH K OKOLNÍMU SVĚTU

Autor: Zdeněk Vohradník, Ilustrace: obrázek Naděje: Iveta Jandová