Právní okénko 2

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Zastupování nezletilce. Vraťme se do působnosti rodinného práva a povídejme si o důležité otázce – hájení zájmů nezletilých. Neboť ti, pro nedostatek věku, nemohou být sami účastníky řízení, ale tím nesmí být oslabovány jejich práva a oprávněné zájmy.

Proto zákon o rodině č. 94/1963 Sb., v platném znění upravuje otázku zastupování nezletilce.
Opatrovník nebo poručník?

Hodně dlouhou dobu zákon o rodině upravoval jediný institut, a to je institut opatrovnictví při zastupování zájmů nezletilého. Tato původní úprava zahrnovala  zastupování dětí jak v jednorázových případech. Ale také v případech trvalejších, pokud to bylo třeba.  Postupem doby se však ukázala skutečnost, že je tento stav nevyhovující a novelou zákona o rodině, tj. zákonem č. 91/1998 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisu, a o změně dalších zákonů, došlo k opět zavedení institutu poručenství. Ale vedle institutu poručenství  dále platí institu opatrovnictví.

 
Co je to poručenství?
V zákoně o rodině je institut poručenství stanoven v ust. § 78-§ 82 zákona o rodině a uplatňuje se tehdy, jestliže zájmy nezletilých je nutno chránit dělší dobu, trvaleji.  To znamená, kdy třeba  zajistit výchovu a zastupování nezletilého v těchto případech:

• ·rodiče zemřeli,
• ·byli zbaveni rodičovské zodpovědnosti,
• ·výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven
• ·nemají způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu.
• Poručník se vybírá citlivě, protože je v zájmu dítěte, aby byly zachovány rodinné vazby a aby vznikly mezi dítětem a poručníkem citové vazby. Není to tedy jednoduchá pozice. Pokud rodiče sami jsou schopni doporučit vhodnou osobu, která by se mohla stát dítěti poručníkem, pak se soud snaží tuto osobu ustanovit. Soud je však povinen chránit zájmy dětí a pokud tedy shledá že doporučená osoba je nevhodná, pak se od přání rodičů odchýlí.  Soud ani zákon nevyžaduje žádné zvláštní formality na projev přání rodičů o osobě budoucího poručníka. Ani v případě smrti rodičů se nevyžaduje zmínka v závěti o budoucím poručníkovi. Soud sám vybírá poručníka z příbuzných nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, případně jinou fyzickou osobu, u které lze předpokládat, že bude mít citový vztah k dítěti. Poručníky mohou být ustanoveni manželé také společně.
• ·Jaké jsou kladeny požadavky na osobu poručníka?
  Osoba, která má být ustanovena poručníkem, musí být:
• ·zletilá,
• ·plně způsobilá k právním úkonům 
• ·způsobem svého života musí zaručovat, že bude jednat v zájmu dítěte.
• ·Nelze např. ustanovit poručníkem osobu, která je sice obecně schopna plnit řádně povinnosti poručníka, ale která vede majetkové spory s nezletilým. To by mohlo nepříznivě nepříznivě ovlivnit vytvoření potřebných citových vztahů mezi nezletilým a poručníkem. Dále je samozřejmostí, že nelze nikoho donutit, aby se stal poručníkem, ale poručník musí se svým ustanovením do funkce poručníka dítěte souhlasit.
• ·Funkce orgánu péče o děti či jiné instituce

V tom nešťastném případě, kdy nemůže být dítěti poručník ustanoven, tím je míněna nějaká fyzická osoba k tomu vhodná, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí, který také zastupuje dítě a činí neodkladné úkony v jeho zájmu do doby, než je poručník dítěti ustanoven a než se ujme své funkce.
Průběh řízení o ustanovení poručníka

• ·A jsme opět v působnosti o.s.ř.
• ·Řízení o ustanovení poručníka zahajuje soud na návrh. To v běžných případech. Jinak, pokud to ze situace vyplývá, řízení zahájí bez návrhu,jestliže zjistí tuto potřebu. A to buď z vlastní činnosti, nebo je mu dán podnět například orgánem péče o děti nebo jinou institucí.
• ·Který soud je k tomu příslušný?
• ·K řízení je příslušný okresní soud. Ten, který je v  obvodu, kde má nezletilý, a to  na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, případně jiných rozhodujících skutečností, své bydliště.

Jak rozhoduje soud o ustanovení poručníka?

• ·O ustanovení poručníka rozhoduje soud rozsudkem. Soudem ustanovený poručník nezletilého složí do rukou předsedy senátu slib, že bude řádně vykonávat své povinnosti a že bude přitom dbát pokynů soudu. Po složení slibu mu předseda senátu vydá listinu obsahující pověření k výchově a zastupování dítěte a vymezení rozsahu práv a povinností vyplývajících z tohoto pověření.Jaká je zákonná úprava vztahů mezi poručníkem a dítětem?
• ·A jsme opět v působnosti zákona o rodině.
• ·Tam jsou uvedena ustanovení o právech a povinnostech rodičů a dětí. Poručník, pokud je jím fyzická osoba, vykonává v podstatě úkoly, které jinak přísluší rodičům, nenahrazuje však péči rodičů plně. Rozdíl je však v tom, že poručník nemá například vyživovací povinnost k dítěti.

Kontrola výkonu poručenství
Poručenství podléhá kontrole ze strany soudu. Pro jakékoliv rozhodnutí v podstatné věci týkající se dítěte, si musí poručník vyžádat schválení soudu. Nejedná se tedy jen o schválení podstatných právních úkonů týkajících se majetku ve smyslu § 28 občanského zákoníku. To platí pro rodiče.  Náleží sem např. otázka výběru školy, volba povolání, stěhování se, osvojení aj.

Při správě majetku náleží:

• ·odmítnutí dědictví,
• ·uzavření dědické dohody,
• ·koupě,
• ·prodej,
• ·darování předmětů větší hodnoty,
• ·zrušení spoluvlastnictví.

Všechny tyto úkony, které za nezletilého učiní poručník, vyžadují schválení soudu pod sankcí neplatnosti.
Odměna za výkon poručenství
Za výkon funkce nepřísluší poručníkovi peněžitá ani věcná odměna. Pokud ovšem poručník o dítě osobně pečuje, náležejí jemu i dítěti nároky, jak stanoví zákon č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí, v platném znění, tak jako v případě pěstounské péče
Správa majetku nezletilého
Poručenství zahrnuje také správu majetku nezletilého. Soud při ustanovení poručníka vymezí rozsah majetku nezletilého, který bude poručník s péčí řádného hospodáře spravovat. Současně i určí, jakým způsobem má být, případně nesmí být s jednotlivými částmi nakládáno. Poručník nesmí při správě jmění činit úkony spojené s nepřiměřeným rizikem a za porušení svých povinností odpovídá podle obecných předpisů o náhradě škody. Jestliže je správa majetku poručence spojena se značnou námahou, může soud poručníkovi na jeho žádost přiznat přiměřenou odměnu, která se vyplácí z majetku poručence buď ročně nebo při skončení správy.
Zprávy o sobě poručence
Poručník je povinen podávat soudu ve stanovených intervalech zprávy o osobě poručence a účty ze správy jeho majetku. Jestliže výnosy majetku poručence nepřesahují pravděpodobné náklady na jeho výživu, může soud poručníka zprostit povinnosti podávat podrobné vyúčtování. Poručník je povinen nejdéle do dvou měsíců po skončení svého poručenství předložit soudu závěrečný účet ze správy majetku poručence. Také této povinnosti může soud poručníka zprostit.

Zánik poručenství
Poručenství zaniká dosažením zletilosti poručence, nebo uzavře-li nezletilý starší šestnácti let manželství. Dále poručenství zaniká zproštěním nebo odvoláním poručníka soudem. Soud zprostí poručníka funkce na jeho návrh, nebo ho odvolá, jestliže se stane pro výkon funkce poručníka nezpůsobilý nebo porušuje své povinnosti. V případě rozvodu manželů, kteří byli ustanoveni do funkce poručníků společně, soud vždy v konkrétním případě posoudí, zda je v zájmu dítěte, aby tuto funkci vykonávali nadále oba rozvedení manželé a buď jim funkci ponechá, nebo jednoho z nich poručenství zprostí. Poručenství zaniká také osvojením nezletilého, nebo právní mocí rozhodnutí, kterým se ruší omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti alespoň u jednoho z rodičů. Poručenství zaniká v těchto případech bez zvláštního rozhodnutí soudu a poručník je povinen podat závěrečný účet o správě majetku nezletilého. Funkce poručníka zaniká také v případě, že poručenec nebo poručník zemře. V případě smrti poručníka ustanoví soud nového.

Opatrovnictví
Vraťme se k zákonu o rodině. Tam shledáme, že opatrovnictví je upraveno v § 83 a § 84 zákona o rodině.

K čemu slouží opatrovnictví?

Opatrovník je ustanoven proto, aby zastupoval nezletilého při určitém úkonu, určitém řízení nebo jednání. Proto musí soud, který opatrovníka ustanovuje, určit rozsah jeho práv a povinností. Rovněž opatrovník, nejde-li o orgán sociálně-právní ochrany dětí, skládá slib do rukou předsedy senátu a soud vydává listinu, ve které je uvedeno pověření opatrovníka funkcí a vymezen rozsah práv a povinností vyplývajících z tohoto pověření. Opatrovník odpovídá za řádné provedení úkolu a podléhá dozoru soudu.

Kdy se uplatňuje opatrovnictví?

Opatrovnictví se uplatňuje v případech střetu zájmů zákonných zástupců a dítěte nebo mezi dětmi týchž rodičů navzájem. Totiž, žádný z rodičů  nemůže zastoupit své dítě, jde-li o právní úkony ve věcech, při nichž by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodiči a dítětem nebo ke střetu zájmů jejich dětí. Soud v těchto nebo jiných případech, kdy je to třeba v zájmu dítěte, ustanoví nezletilému opatrovníka pro určitý úkon, určitou činnost nebo určité řízení.

Jaký soud je příslušný?

K řízení je příslušný stejný soud jako v případě ustanovení poručníka. To znamená  okresní soud, v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, případně jiných rozhodujících skutečností, své bydliště. V naléhavých případech může opatrovníka ustanovit i soud, kde se nezletilý zdržuje. O ustanovení opatrovníka soud rozhoduje usnesením.

Jaká osoba může být opatrovníkem?

Ze samotného  účelu opatrovnictví plyne, že opatrovníkem musí být osoba, u které je záruka, že vykoná svůj úkol v zájmu nezletilého. Také zde jde o funkci dobrovolnou, bez nároku na odměnu.

Zánik opatrovnictví
Funkce opatrovníka skončí provedením úkonu, pro který byl ustanoven, případně skončením řízení, ve kterém nezletilého zastupoval. Mohlo by dojít i ke zproštění funkce, jestliže by opatrovník nemohl z objektivních příčin svůj úkol splnit, např. pro nemoc, nebo kdyby nejednal v zájmu nezletilého, anebo kdyby byl ve věcech nezletilého nečinný. Kdyby byl opatrovník ustanoven pro jednání ve věcech správy majetku nezletilého,

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet