Ta naše písnička česká 8

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Jistě mi dáte za pravdu, že je psát o vážné hudbě na našich stránkách by bylo trochu nudné. Konečně, kolik z nás se o to zajímá? Já jsem vám připravila něco zábavnějšího a zajímavějšího. Jde o dějiny české populární hudby od roku 1918.

Jistě jste všichni už zapomněli na jména, která provázela život našich prababiček a babiček a hlavně jejich zábavu.
Proto se ponořme do dob, kdy vznikla samostatnost česká a s ní vešla do života českého národa nezapomenutelná hudba.

Jara Beneš – Jan Borůvka – Anatol Provazník – Miloš Smatek
Ze střední, již zavedené generace hlavně velkovoňavkář František Procháska
(1879-1948), dále rovněž již zmíněný Otakar Samek (1878-1935) a ze zvídavého kabaretního okruhu příznačně i člen Červené sedmy František Hvížďálek (1886-1955). Výraznější byl nicméně nástup mladé, začínající generace. Pro tu měl nový typ hudby zřejmě už i bezprostřední citovou a zároveň senzační přitažlivost. K průbojným autorům takto hned od roku 1919 náleželi Jaroslav (Jara) Beneš (1897-1949), dále Jan Borůvka (pseudonym John Gollwell, 1893-1953), Anatol Provazník (1887-1950), Miloš Smatek (1895-1974) aj. Další vývoj těchto autorů se přesto většinou již ubíral jiným, pro širší českou veřejnost přitažlivějším směrem; hlavně co se týče zmíněné již šlágrové vokální produkce. Trvalé, zároveň však i mnohostranné spojení s jazzem a jím ovlivněnou taneční hudbou si naproti tomu udržoval Rudolf Antonín Dvorský; a to nejen vstupním skladatelským náporem, ale hlavně pozdějším a vskutku dlouhodobým interpretačním a organizačním významem pro celou tuto oblast.

Rudolf Antonín Dvorský (1899-1966)

http://www.youtube.com/watch?v=pnG06Tw9-CI

Byl rodákem ze Dvora Králové n./Lab.; odtud i pseudonym, trvale připojovaný za občanské jméno R. Antonín. Po absolvování obchodní školy působil během prvé světové války ve svém rodišti jako úředník pivovaru. Mimořádné hudební nadání rozvíjel soukromě u místního ředitele kůru. Už od osmnácti let (1917) však vydával své koncertní a kabaretní písně v pražském nakladatelství K. J. Barvitia. V těchže letech vydal ne méně než 20 moderních tanečních skladeb, mezi nimi i jeden z prvých domácích foxtrotů The Gromwell Foxtrot (1919): R. A. Dvorský. Op. 107. V dobové taneční rutině jde přitom o tvorbu překvapivě zralou jak úrovní inspirace, tak i dobrou znalostí žánrových kompozičních praktik.

http://www.youtube.com/watch?v=tzFLxfUeZ0c&feature=related

Slibnou skladatelskou činnost však Dvorský brzy poté nadlouho přerušil, zaujat spíše perspektivou výkonného hudebníka a propagátora nové taneční hudby. Od 1921 působil jako pianista a zpěvák v předních nočních podnicích, záhy začal účinkovat i v rozvíjejícím se rozhlase a nahrávat pro ramofonovou značku His Masters Voice. Jeho účast ve skupině Melody Makers (1925-1929).

http://www.youtube.com/watch?v=IuUILHGAfRw&feature=related

Melody boys – http://www.youtube.com/watch?v=E57GIqmkgOo
Hlavní popularitu si však Dvorský vydobyl prostřednictvím svého vlastního tanečního souboru a později i celého orchestru Melody Boys (od 1929). Původní kvinteto se postupně zvětšovalo: zprvu na běžné obsazení velkých jazzových orchestrů třicátých let, pro reprezentativní příležitosti však až na dvacet hráčů, hlavně zesílením smyčců. V době, kdy „jazz“ reprezentovala především anglická taneční sweet music, získali si Dvorský a jeho soubor rychle vedoucí postavení decentním, perfektně zvládnutým hudebním výkonem, nápaditostí aranžmá a v neposlední řadě zpěvem Dvorského, jenž i v běžných tanečních písních sugestivně uplatňoval prvky šansonu. Stylově obsáhli Dvorský a jeho Melody Boys celé spektrum dobové populární hudby (včetně lidovky). Činnost Dvorského vyvrcholila za války velkými monstrkoncerty v Lucerně (až 50 účinkujících včetně pěveckého sboru), při nichž se domácí swingové písničky střídaly s nadšeně přijímanými vlasteneckými trvalkami F. Kmocha, K. Hašlera ad. Stejně demonstrativně vyznívaly i četné zájezdy orchestru do venkovských měst. K rozpuštění orchestru došlo teprve na samém konci války (1945) v důsledku válečných poměrů a Dvorského těžké tuberkulózy. Během svého dvacetiletého působení nahrál Dvorského soubor kolem dvou tisíc standardních snímků na HMV, Estu a potom hlavně na Ultraphon, jehož byl Dvorský akcionářem a členem správní rady.

R.A. Dvorský – nakladatel
Druhým významným oborem Dvorského činnosti bylo vlastní nakladatelství populární hudby, vedené v letech 1936-1948. Zásluhou Dvorského organizačních schopností se tam vbrzku podařilo soustředit klíčové autory a aranžéry jak pro hudbu ovlivněnou jazzem (J. Ježek a téměř všichni významní tvůrci českého swingu), tak i pro lidovku. Kromě písničkových edic věnoval Dvorský pozornost i náročně aranžovaným orchestrálním skladbám, reprezentujícím špičku tehdejších jazzových snah. K trvalému přínosu Dvorského nakladatelství náleží též písničky poválečných „malých scén“: obnoveného divadla V+W a malostranského Divadla satiry. Zásluhou Dvorského nakladatelské iniciativy se řada swingových a lidovkových skladeb českých autorů dostala i do ciziny. V první polovině padesátých let byl Dvorský na základě nepodloženého obvinění několik let vězněn. V posledním desetiletí svého života znovu vystupoval ve vzpomínkových pořadech a opět se uplatňoval i skladatelsky (Pohádka o konvalinkách, nejprodávanější gramohit 1967.

http://www.youtube.com/watch?v=CS1-7cERrTQ .

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet