Dějiny starověkých civilizací 17: STAROVĚKÉ DĚJINY IZRAELE

Autorka článku: Maura ŘÍMSKÁ VLÁDA DO ZNIČENÍ CHRÁMU (63 PŘ.KR. – 135 N. L.).HERODOVCI. JUDEA POD PŘÍMOU ŘÍMSKOU VLÁDOU. Panování Hasmonejské dynastie bylo ohroženo a zmařeno také vnitřními spory v samotné rodině, odvoláním se na římskou arbitráž a infiltrací jiného, idumejského rodu.

Když se bratři Aristobúlos II. a Hyrkán II. nemohli shodnout na vedení země, zasáhli do sporu jak Pompeius, tak idumejský vládce Antipatros II. Pompeius nakonec přiřkl vládu Antipatrovi, čímž Hasmoneovská dynastie skončila svou vládu a jejich místo zaujali Herodovci. Po římské Pompeiově arbitráži, když Pompeius sesadil definitivně Aristobula II. (63 – Řím má již prakticky plnou rozhodčí moc v zemi), zůstal na velekněžském úřadu a i ve funkci etnarchy Hyrkán II. z rodu Hasmonejců. Po Césarově vítězství, když se funkce opět přerozdělovaly, zůstal Hyrkán v Judsku veleknězem, ale prokurátorem Judska byl jmenován Idumejec Antipater II., který hrál významnou roli již dříve. Po Antipatrově smrti zůstali v Judsku jeho dva synové, Fasael a Herodes (správci už od r. 47 př. Kr.). Marcus Antonius jim potvrdil jejich úřad etnarchy (Fasael v Jeruzalémě, Herodes v severní oblasti), Hyrkánovi opět zůstal jen úřad velekněze. V letech 40-37 se dostal díky parthské expanzi na trůn Hasmonejec Antigon, syn Aristobúla II. Herodes utekl do Říma, kde získal hodnost krále. Vrátil se v roce 37, porazil Antigona, dobyl Jeruzalém a stal se prakticky jediným vládcem v zemi.

Aby si zachoval aspoň nějaký nárok na jeruzalémský trůn, oženil se s Mariammé, sestrou Antigonovou. Octavianus Augustus mu přidal do správy i Samařsko a Pereu. Herodes vynikal jak krutostí nejen vůči vlastni rodině (zabil Mariammé, tchyni, dva syny, které mu Mariammé porodila), tak stavitelskou a kulturní činností. Po Herodově smrti (4 př.Kr.) nastoupil na jeruzalémský trůn jeho syn Archelaos, byl však krátce na to (6 n. l.) Římany sesazen a Judsko přešlo pod přímou správu Říma. Ostatní židovská území (Pereu, Galileu, Zajordánsko) však nadále spravovali Herodovci: Herodes Antipa Galileu a Pereu, Zajordánsko Filip. Judsko samotné bylo spravováno římskými prefekty (6-41 n.l.) a prokurátory (44-68 n.l.), kteří sídlili v Césareji Přímořské, kterou vybudoval Herodes Veliký. Od roku 41 n.l. do roku 44 n.l. vládl i v Judsku herodovský král Herodes Agrippa I. Po jeho smrti Judsko opět přechází do přímé správy Říma a spravují je prokurátoři. Přesná data jejich funkčních období jsou však často nejistá pro nedostatek pramenů. První tři navíc spravovali i Galileu.

Autor: Maura, Foto: Internet