Etické rozhledy – Lidská důstojnost, lidskost 2

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Z filozofických výšin, nadhledů a uvažování nyní přejděme ke zkoumání naší bezprostřední současnosti.

Důstojnost jako uplatnění vůle
Zvláště v západních individualistických společnostech, kde se uplatnění vůle, možnost rozhodovat o sobě, ovládat sebe a své okolí velmi cení. Naopak nesoběstačnost a závislost na dobré vůli
ostatních je ohrožení lidské důstojnosti. Stydíme me, pokud jsme sami ohroženi nad vé důstojnosti nebo musíme-li ponížení druhých přihlížet. Jsou to však situace zcela běžné, každodenní a většina z nás k nim nezaujímá většinou zvláštní postoj. Například, když nadřízený, z pozice své moci ponižuje zaměstnance před jeho kolegy, který vzhledem ke svému věku a postavení se nemůže bránit a ostatní mlčí, protože se obávají, aby neměli nepříjemnosti. Jsou lidé, kteří po dosažení určitého postavení se přímo vyžívají v takovém chování. Jednak z důvodu, že dlouho setrvávali v nižším postavení a byli také takto ponižováni a nebo proto, že mají nízké sebehodnocení. Pochopitelně, že lidé, kteří se dostanou do vlivu takové osobnosti, pociťují stud, zlost, nenávist a konečně i bezmocnost, protože vzhledem k okolnostem nemohou uplatnit svou vůli se bránit a nebo se takového nedůstojného postavení zbavit odchodem či výpovědí. Jsou totiž na prostředí finančně závislí a tím snadněji zneužitelní takovými osobnostmi.

Zachovávání důstojnosti v zařízeních
S chováním, které lze kvalifikovat jako chování potlačující lidskou důstojnost, se můžeme setkat také v prostředí nemocnic, kde jsou pacienti, vzhledem ke svému onemocnění odkázáni na zdravotnický personál, který před ostatními pacienty se chová nadřazeně a nemocný člověk to může pociťovat jako ponižování. Pacienty většinou nezajímají okolnosti, které přispívají k celkové nervozitě zdravotnického personálu a právem očekávají důstojné zacházení. Vyvolávání pocitu studu může vážně narušit důvěru v léčení a tím i zhoršit zdravotní stav nemocného, neboť lidé považují pobyt v nemocnici za dočasnou záležitost, kdežto zdravotnický personál se v takovém prostředí pohybuje denně a setrvává v něm mnoho hodin. Velkou úlohu hraje samotné prostředí, které na jednotlivé členy zdravotnického personálu tíživě doléhá, obrovská zodpovědnost a i možné nepřiznivé vztahy mezi jednotlivci. Obdobně můžeme hovořit i o jiných zařízeních, kde jsou lidé závislí na práci personálu. Jde například o domovy důchodců, kde mohou nastat velmi nepříznivé vztahy mezi personálem a klienty. Psychiatrické léčebny, věznice a podobná zařízení.

Důsledky ponižování lidské důstojnosti
Proč bychom se takovými otázkami měli zabývat? Následky ponížení lidské důstojnosti má totiž další aspekty, které mlůžeme s čistým svědomím považovat za nebezpečné. Jde o odvetu, která může vyústit až v trestný čin s dalekosáhlými následky. Každý člověk pociťuje své ponížení jiným způsobem. Někdo se s ním vyrovná a snaží se zaujmout ke svému pocitu rozumný postoj a někdo snuje pomstu, protože stav ponížení velmi citlivě a špatně snáší. Možná se s tím už setkal v dětství, v rodině, mezi kamarády nebo ve škole od učitelů a jeho vnitřní zranění zůstalo nezhojeno. U takových jedinců stačí nepatrné „přisypání soli do rány“, aby to vyvolao nenávist a až sebedestruktivní jednání, tedy takové, kdy už mu na ničem jiném nezáleží, než na vykonání pomsty.

Etická výchova na školách – není pozdě?
Zřejmě vzhledem ke zmáhajícímu se násilí a šikaně na školách se rozhodlo, že se bude učit etika. Ta měla být už dávno zahrnuta do výuky všech stupňů vzdělávání, a to vzhledem k existenci Základní listiny práv a svobod. Možná, že by mládež snadněji procházela zkouškami, které na ni čekají na každém rohu. Možná, že právě fatálně chybný výklad pravidla : „Co není zakázáno, je dovoleno“, smazal hranice mezi etickým pohledem na to, co je skutečně dobré a co špatné v mezilidském styku i ve vztahu k institucím, pokud takové chování je už kvalifikováno zákony, které mají oprávnění udělovat sankce. Mnoho lidí žije na hraně a cítí to jako nutnost k přežití, pokud se dostávají do problémů. Přinese výuka etiky očekávaný efekt, že si člověk uvědomí svůj stav a najde pro něj východisko méně riskantní? Myslím, že to bude chtít daleko víc učení a výkladů, daleko víc zamyšlení se a hledání cest ke zlepšení a zkvalitnění lidských úsudků o tom co je skutečně zakázáno a co dovoleno nejen z pozice práva. Společnost by si měla stanovit jasná pravidla, která by přecházela právním normám, které už chování a jednání i konání formulují jako vynucené a pod sankcí. A pokud zde hovoříme o lidské důstojnosti a její filozoficko-etické hodnotě, pak bychom měli jako jednotlivci, preventivně, svým chováním, úsudkem a jednáním předcházet střetu se zákonem a nebo ho využívat ve prospěch zachování své důstojnosti, eventuelně vynucování jejího respektování.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet