Právní okénko 3

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Účastníci řízení, aktivní a pasivní legitimace. A jsme opět v občanském soudním řádu a bavit se budeme o civilním procesu. Rozeznáváme v této působnosti řízení sporné a řízení nesporné. Zabývejme se řízením sporným.

Víme, z kažodenních zpráv, že sporná řízení představují velké množství agendy civilních soudů a uplatňuje se zásada projednací, která spočívá v povinnosti soudu zjistit a projednat skutkový stav pouze v rozsahu účastníky tvrzeném a řádně doloženém. Účastníci sporného řízení jsou zatížení důkazů o svém tvrzení. To chápeme jako procesní odpovědnost účastníků za výsledek sporu. Nejprve si však vysvětleme pojmy – hmotněprávní a procesněprávní. Hmotné právo spočívá v označení souhrnu právních norem a subjektivních práv, které směřují bezprostředně k naplnění účelu práva a jsou smyslem právní úpravy. Například – občanský zákoník a jeho související předpisy. Procesní právo slouží k naplnění účelu právní úpravy zprostředkovaně – občanský soudní řád. Tedy to chápejme jako: Kde není žalobce, není soudce. Dozvídáme se v něm, jak zákon upravuje postup orgánů veřejné moci k vytváření a ochraně hmotných práv. Účastníkům řízení jsou dána nová, procesní práva a povinnosti.

Účastníci řízení
Účastníky sporného řízení jsou žalobce a žalovaný. Okruh účastníků řízení vymezuje žalobce, proto je jeho povinností též konkrétně označit žalovaného či žalované. Žalobce je navrhovatelem a strana žalující, která tvrdí ve své žalobě, že je nositelem subjektivního hmotného práva (například na náhradu škody) a ve své žalobě označuje subjekt, o kterém tvrdí, že je nositelem hmotněprávní povinnosti (škodu nahradit). A tento subjekt je strana žalovaná. Tyto subjekty, tedy strana žalující a strana žalovaná, se stávají účastníky řízení výlučně na základě procesních úkonů, které jsou upraveny v o.s.ř.. Co to znamená? Jednají na základě svého právem aprobovaného projevu vůle či projevu vůle protistrany, který je adresován soudu, a to od okamžiku, kdy projev vůle (tedy návrh na žalobu) dojde soudu.

Věcná legitimace
Otázka subjektivních práv a povinnost, o nichž se má v řízení rozhodnout, je otázkou věcné legitimace, která bude v řízení teprve posouzena. I když její nedostatek nedostatek vede k zamítnutí žaloby, na účastenství to samo vliv nemá.

Přistoupení versus záměna účastníka
Procesní instituty přistoupení dalšího účastníka do řízení a záměna některého z dosavadních účastníků za jiného účastníka jsou upraveny v § 92 občanského soudního řádu. Jejich smyslem je náprava nedostatku aktivní či pasivní věcné legitimace, který zde byl již v době zahájení řízení. Otázka věcné legitimace je předmětem dokazování i právního posouzení věci, a je tak předpokladem úspěšnosti žaloby.
- Žalobce je pánem sporu
Žalobce rozhoduje, kdo má být účastníkem řízení. A toto rozhodnutí je základním předpokladem přistoupení dalšího účastníka do již zahájeného řízení na žalobcův projev vůle nebo-li návrh.
-Žalobce proti své vůli – ne!
Nikdo se nemůže stát žalobcem proti své vůli. Proto, pokud někdo má přistoupit jako další žalobce, musí dát k tomu souhlas. Ale – souhlas nově přistoupivšího žalovaného se nevyžaduje.
Usnesení soudu o návrhu žalobce
O návrhu žalobce rozhodne soud usnesením, kterým buď přistoupení dalšího účastníka do řízení připustí, nebo, zejména nejsou-li dány podmínky řízení, přistoupení nepřipustí.

Problematika, kterou jsme zde nastínili, je rozsáhlá a pro naše účely je zbytečné se zabývat podrobnostmi, protože bychom zabíhali do velmi složitých záležitostí. Konečně, kdo má zájem a koho se týká, může si vyhledat příslušnou literaturu a nebo se, v případě nutnosti radi se svým právním zástupcem. V těchto článcích jde především a jen o stručný přehled sporného řízení a vysvětlení pojmů, s kterými se běžně setkáváme v každodenním životě.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet