Anglická zahrada

Autor: RF-HOBBY Zdá se vám vaše zahrada tak trochu prázdná a studená? Zaplňte ji květinovým „chaosem“, zasazeným do pravidelných živých plotů, a vykouzlete tak na vašem pozemku pravou anglickou zahradu.

Ptáte se, jak na to? Stačí se držet několika zásad, a hlavně se obrnit trpělivostí. Každá zahrada se do své pravé krásy, jak všichni dobře víme, vyklube až za několik let…

Ten, kdo se poprvé dostane přes La Manche a stane na půdě Spojeného království, je fascinován bujnou zelení, kterou jsou obklopena tradiční anglická sídla. V době své koloniální éry si totiž Britové dovezli množství exotických rostlin a těm se díky příznivým vlivům Golfského proudu na ostrovech daří dodnes. Ty ve směsi s původní vegetací vytvářejí půvabná zákoutí, typická právě pro anglickou zahradu.

Pro její založení v našich podmínkách je ideální mírně zvlněný terén, jehož malebnou nepravidelnost podtrhne speciální výsadba rostlin – ta bude později terén kopírovat. Základními prvky těchto zahrad jsou perfektní trávník a cesty, které spojují nejkrásnější místa – zákoutí s fontánkou, romantickou besídku či skryté pítko pro ptáky. Trávníkové plochy, hladké jako tmavě zelený koberec, modelují prostor a dosahují tak velmi výrazného efektu hry světel a stínů. Vyvažují kontrasty mezi pravidelně řešenými záhony a nespoutanou zelení kolem plotů a zahradních pergol.

Anglický trávník nevyroste během jednoho roku. Britové tvrdí, že pravý anglický trávník při pravidelné údržbě dosáhne správné hustoty zhruba za sto let. Nedočkavci tedy určitě ocení odborně předpěstovaný trávník, který se jako koberec rozvine na připravená místa. Potěšení od počátku založení zahrady budou přinášet skupinky stromů a keřů, které se dají sázet v poměrně vysokém vzrůstu.

Při budování anglické zahrady lze použít velmi mnoho druhů rostlin, musíte však brát na zřetel místní klimatické podmínky. Založením zahrady pověřte firmu z vašeho blízkého okolí. Na jejích záhonech či ve sklenících rostou právě ty rostliny, které nebudou mít po přesazení žádný problém okamžitě se aklimatizovat na novém stanovišti. Další zásadou je dobrá znalost nárůstu rostlin v budoucnu a jejich požadavků na půdu, světlo, teplo a vláhu. Odborníci také dobře vědí, jak správně míchat jednotlivé rostliny. Například do skupiny keřů nemícháme velkolisté s drobnolistými, které mezi nimi zaniknou.

Jak míchat druhy a barvy

Klasická anglická zahrada je pestrobarevnou neformální směsí nejlépe tradičních květin, které naplno rozkvetou během léta. Tento styl se hodí i pro středoevropskou zahradu a lze jej přizpůsobit vašemu domu bez ohledu na to, zda již zažil několik generací obyvatel nebo ještě voní novotou.

Působivého vzhledu zahrady se dosáhne vysazováním rostlin ve vrstvách. Co to znamená? Skupiny rostlin se rozdělují podle výšky, barvy a doby květu. Jedná-li se o záhon u zdi nebo plotu, ke stěně se sázejí nejvyšší rostliny a k cestě nejnižší. Volí se takové, aby celý záhon kvetl průběžně. Při vysazování je třeba zaměřit se především na tradiční květiny a trvalky. Rostliny se pěstují ve skupinkách zasazených blízko sebe, takže mají tendenci se po čase vzájemně prorůstat. Správným smícháním druhů i barev získáte fantastickou záplavu květů. Je však potřeba nechat rostliny, ať rostou a šíří se přirozeným způsobem, ať se rozrůstají do cestiček i přes okraje trávníku. V lemech záhonů se mohou opakovat výrazné rostliny, čímž se lemy propojí a stanoví se jim určitý rytmus.

Na stinná místa se budou hodit netýkavky, kejklířka, pupalka, prvosenky a macešky, je-li tam vlhko, náprstníky zase pro suchá stanoviště. Na větrná, exponovaná místa je třeba sázet chrpy, měsíčnice, máky, třapatky, měsíčky a chejr. Do nádob patří pelargonie, osteospermum, lobelky, petúnie a hledíky, z převislých lichořeřišnice nebo vitálka.

Formální, nebo neformální?

Charakteristickým rysem anglické venkovské zahrady je řízená neformálnost. Základní půdorys zahrady by proto měl být narýsován systémem záhonů a lemů pravidelných nebo uvolněnějších tvarů, a to pomocí stromů, keřů a živých plotů. Ty je pak třeba naplnit „chaotickou“ směsí květin.

Pro volně rostoucí ploty jsou stále oblíbenější stříhané listnaté keře. Převládají stále zelené buxusy, zimostráz či hlohyně. Z těch opadavých jsou to například berberisy, tzv. ptačí zob, zimolez, habr nebo tavolník.

Správné anglické sídlo je se zahradou propojeno popínavými rostlinami, které obepínají režné zdivo domu a volně přecházejí na přilehlé pergoly. Pokuste se i vy některou část domu nechat obrůst, tak se vaše zahrada o další krůček přiblíží vašemu plánu. Pnoucí rostliny prostě nesmějí v anglické zahradě chybět. Šplhají po besídkách a zahradních plastikách, a dokonce se umí nádherně prodírat živými ploty. Na subtilnější stavby, například zahradní besídky, se hodí akebie pětičetná nebo Ampelopsis aconitifolia (český název nemá). Univerzálními popínavkami jsou loubinec pětilistý (jinak také zvaný přísavník) a loubinec trojhrotý. Na severní stranu nebo do stínu se hodí stále zelený Hedera helix – břečťan popínavý.

Pro bohatý stůl a pestrobarevné vázy

Kouzlo kombinace květin, zeleniny, bylinek i ovocných stromů objevili už staří zahradníci. Mohli zásobovat stůl a zároveň experimentovat s neustále se zvětšující barevnou škálou květů. Zkuste i na vaše záhony přinést v našich podmínkách něco nového a zkombinujte květiny, zeleninu, ovoce i bylinky. Mezi okrasné rostliny zasaďte jabloň nebo slivoň – jak pro jejich květy, tak pro jejich ovoce. Na rustikálních obloucích pěstujte spolu s jinými popínavými rostlinami i fazole nebo tykve, čímž získáte nejen zajímavý, ale i překvapivý účinek.

Aby vaše zahrada v anglickém stylu získala ten správný vzhled, nechte se inspirovat starými vyobrazeními. V Anglii si mohou například dovolit přezimovat díky mírným zimám i rostliny, jako je například japonská aukuba. V našich podmínkách ji bude třeba před mrazem ukrýt v chladnější zimní zahradě.

Jednou z radostí, které poskytuje venkovská zahrada, jsou květiny, které si můžete přinést domů. Populární jsou květiny do vázy – jiřiny, lilie a mečíky, také rostliny na sušení – k nejoblíbenějším patří nestařec, měsíček a statice. Aromatické a medonosné rostliny, jako jsou hvozdík, hrachor, zimolezy a tabák křídlatý, zase nalákají do zahrady včely.

Nezbytné tradice

Anglická zahrada je inspirována volnou přírodou a ty nejstarší a pochopitelně nejkrásnější zahrady se začaly budovat již v druhé polovině 18. století. Již tehdy lidé toužili mít u svého stavení přirozenou krásu anglické romantické krajiny. Velkou tradicí jsou například živé ploty, které dělí jednotlivé pozemky. Některé jsou staré několik stovek let a jsou památkově chráněné. Pro zadumané gentlemany a ostýchavé lady se pak začaly rozmisťovat do zahrad lavičky či altánky v těch neskrytějších zákoutích. Typickou starobylou anglickou zahradu se vám pravděpodobně vzhledem k přírodním zákonům vypěstovat asi nepodaří, ale její principy, zákonitosti, ale hlavně tradice pomohou založit takovou, která vám určitě přinese radost.

Autor: časopis RF-HOBBY, Foto: internet