Jak využívat moc našeho podvědomí – 111

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Minule jsme si povídali o induktivním a deduktivním myšlení a o tom, že technice správného myšlení je třeba – tak jako u jiných znalostí a dovedností – se naučit. Je to důležité zejména pro toho, kdo potřebuje intenzivní a složitější myšlení.

Také jsme si uvedli některé prohřešky proti zásadám správného myšlení, jako je například používání
abstraktních výrazů, které mají buď široký nebo nepřesně definovaný význam nebo přílišným zobecňováním. Uvedli jsme si příklady, z nichž vyplývalo, že si musíme dávat pozor na přesné formulace a na ošemetná slůvka j jako „každý“, „všich¬ni“ nebo „vždy“.

Musíme si uvědomit, že způsob myšlení je naším charakteristickým rysem, který svědčí o tom, jak dokážeme využívat schopností svého mozku k tvůrčímu, aktivnímu a samostatnému myšlení. Samozřejmě je velký rozdíl v tom, jak využívá mozkovou kapacitu převážná většina lidstva, a jak ji oproti tomu využívá zatím jen malý počet jedinců — skutečných myslitelů. V běžném životě člověk vystačí s jednoduchým myšlením, v němž se obvykle pracuje s několika málo prvky. Je to mimo jiné proto, že většina situací, které musíme denně řešit, odpovídá určitému stereotypu. Ani řadoví manuální pracovníci nejsou obvykle nuceni řešit obtížné a složité situace, protože mají zaběhnutý systém práce a její postup. Nejméně musí myslet dělníci u výroby na běžícím pásu vzhledem k tomu, že jejich vklad do výrobku se vyznačuje úkony, které se stereotypně opakují. Naproti tomu mistr, manažer a vedoucí pracovník musí umět samostatně řešit problémy vyplývající z neob¬vyklých situací. K tomu je již třeba složitějšího myšlení, které potřebujeme i při mimořád¬ných situacích. Do nich se, i když ne denně, dostává každý z nás. A za těchto okolností už běžná stereotypní řešení použít nelze. Proto kvalita řešení problému přímo souvisí s tím, jak ovládáme složitější způsoby myšlení.

Prvním předpokladem je správné vyhodnocení správných informací. Vyšší způsob myšlení přímo vyžaduje shromáždění dostupných informací a jejich zhodnocení. Jak už jsme si říkali, při tomto způsobu myšlení se pracuje s mnoha prvky a činiteli, které mohou kladným nebo záporným způsobem ovlivnit naše rozhodnutí. Při řešení složité situace tak musíme přihlížet k působení různých vlivů. Proto velmi důležitým činitelem a předpokladem správného myšlení je shromáždění dostatečného množství informa¬cí, které se týkají daného problému. Informace jsou materiálem, s nímž se pracuje, a čím více informací máme, tím může být naše myšlení kvalitnější. Při shromáždění všech dostupných informací si mnohdy teprve uvědomíme, jak složitá je ona záležitost, a kolik činitelů je při rozhodování třeba brát v úvahu. Lidem, kteří mají ne¬dostatek informací, se zdá řešení velice jednoduché. A na tuto strunu často v politice hrají demagogové, když davu předkládají „jednoduchá řešení“ slo¬žitých problémů.

Člověka, který ovládá techniku efektivního myšlení, charakterizuje přede¬vším to, že si před jakýmkoli rozhodováním nejdříve obstará informace. Od odborníků, z literatury, z poznatků získaných v tzv. řízených rozhovorech. Vyplývá to i z toho, že čím více diskutujeme o problému, čím více se dozvíme o věcech s ním souvisejících, tím snadněji dojdeme ke správnému řešení a na druhé stra¬ně i „oplodňujeme“ své myšlení. Nesprávně postupuje ten, který „střílí od boku“, čímž často, jak říká lidové rčení, „trefí kozla“. Rychle a správně se může rozhodovat pouze člověk, který má velkou zásobu vědomostí a životních zkušeností.

Produktivní myšlení je základním rysem rozvinuté lidské osobnosti. Někdy je nesprávně ztotožňujeme s inteligencí, která je souhrnem takových vlastností, které člověku umožňují dobře se vyrovnávat se svým životem a životními okolnostmi, pro které nelze použít běžné návyky a šablony. Jedním z rysů produktivní inteligentní činnosti je střídání aktivity a uvolnění, ale také to, že jsou v ní otevřeny cesty pro vynalézavost. Tvořivá nteligence má tedy svůj zdroj v aktivní činnosti, v tom, že její jednotlivé prvky jsou mezi sebou koordinovány. Hluboké přemýšlení nám pomáhá proniknout k podstatě věcí a procesů. Rozum tedy není jen nástrojem jednání. Jeho úkolem je poznávat základní souvislosti ležící za je¬vovou stránkou věcí. Rozumem tedy docházíme k tomu, že víme, rozumíme a chápeme.

Ukažme si to na otázce, jak řešit problémy. Řešení jakéhokoli úkolu by mělo vycházet od konce, to znamená od cíle, kterého má být dosaženo. A toto řešení má obvykle čtyři fáze: A o nich si povíme příště.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Protože produktivní myšlení je i obsahem přednášek Klubu dr.Murphyho v ČR, připomínám, že poslední jarní přednáška se koná 20.4. v 16 hod. v Občanském klubu Kounicova 43 v Brně. Jejím tématem je : Jak dosáhnout s pomocí svého podvědomí štěstí. Připomínám ještě i web-stránky klubu http://www.klubdrmurphy.webnode.cz