Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Hurá do vesmíru

Publikováno: 12.06.10
Počet zobrazení: 1026
  Autor článku:Naďa Mihalovičová
Zvoní telefon. Volá pracovník nějaké společnosti pro výzkum veřejného mínění. Jestli prý mám čas, jen pár minutek, k zodpovězení několika velmi zásadních otázek. Proč ne? Pár minutek mě nezabije.

„Jste podnikatelka?“, ptá se výzkum veřejného mínění. Říkám, že podnikám ledacos, učím se hebrejsky, skáču na trampolině, chodím do posilovny, jezdím na kolečkových bruslích nebo sem tam něco napíšu pro noviny, někdy i nějakou knížku… „Tak to tedy podnikatelka jste“, rozhodl zvýšeným hlasem pán, šťastný, že někoho ulovil.

Celou dobu mluvil mimořádně rychle s profesionální naléhavostí. „Co říkáte probíhající světové krizi a potažmo naší české ekonomice?“ „Že nic moc“, odpovídám. „To takhle nemůžete. Mám tři možnosti: velmi spokojena, méně spokojena, nespokojena.“ „Tedy to třetí.“ „Myslíte, že se ekonomika do dvanácti měsíců zlepší?“ „To záleží na mnoha okolnostech. Na mezinárodní situaci, na počasí, na vládě, na zemětřesení, na úrodě, na lidech…“ „Promiňte, pamatujte na mé možnosti: ano, mírně, ne.“

Další otázky tekly jako ropa. Jen mi bylo divné, že se nezeptal na můj věk, nebo, jak se tak ptávají na věkovou kategorii. Jste do třiceti? Možná, že byl diskrétní. Nebo opatrný (osobní údaje se chrání). K čemu je asi dobrý průzkum veřejného mínění po telefonu? No budeme si tedy hrát dál. „Hodláte si v dohledné době koupit dům?“ „Ano, je prý volná jedna vila v Řitce.“ „Hodláte si koupit právě teď auto?“ „To v první řadě. Nový model Peugeota. Nejlépe s řidičem.“ „Nějakou elektroniku, nábytek, koberec, cestu do zahraničí?“ „Plochou televizi na celou stěnu, zcela zmechanizovanou kuchyňskou linku, thajský koberec a cestu kolem světa. Plánuji turistický výlet (mezi prvními klienty) do vesmíru.“ „Mnoho lidí teď naopak spoří. Kolik tisíc a v jakém intervalu si ukládáte do peněžních ústavů?“ „Každý měsíc tak třicet, čtyřicet tisíc nejméně. Je to všecko? Promiňte někdo zvoní.“

Spěchám ke dveřím. „Nesu Vám důchod“ hlaholí růžolící poštovní mládenec. Pečlivě odpočítává bankovky. S tím je hned hotov, devět tisícovek, tři stovky a osm korun. Už abych byla ve vesmíru.

Autor: Naďa Mihalovičová, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 1 komentář (0 komentářů čeká na schválení)

15.06.2010 05:25  Danuše

☺☺☺ Tak hned po ránu jsem se s chutí zasmála - moc pěkně jste to popsala, docela bych řekla, že velmi vtipně. Až i mně zazvoní telefon s dotazem, jestli jim můžu věnovat několik minut svého převzácného času, tak použiju Vaše argumenty - s dovolením ☺ ♥♥♥

Zanechte komentář: