Poslední diskuse
Zdraví
Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...Práce
Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...Co se kde děje
Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...Harmonie duše a citu nejen pro seniory 1
Autorka článku: Maura Nenaříkejme na život a nemysleme si, že prožíváme nějakou mimořádně tíživou dobu. Každá doba v lidských dějinách a v životě každého jedince byla svá a vyžadovala oběti i dávala pěkné zážitky. |
A protože kolem nás lidé smýšlí spíše negativně, zasahuje nás to a my nevíme, zda nevypadáme jako ti, kteří nic nechápou, když s nimi nenadáváme, neskuhráme a nebojíme se, co bude zítra apod. Každý člověk, ať si to uvědomuje nebo ne, potřebuje trochu soukromí, aby mohl vstupovat do království své duše a přemýšlet o životě ze svého pohledu.
Hodnotit věci kolem sebe podle svého vkusu a založení a ptát se sám sebe : jsem šťastný a nebo nešťastný? Je pravda, že člověk nemůže žít stále odtržený od kolektivu lidí, od svých blízkých, od sousedů a kolegů v práci. Ale rozhodně nemůže žít pouze jako součást kolektivu a pak, pokud ho pozbude, zjistit, že je osamělý a neumí si poradit se svým časem. To se stává, když lidé odcházejí do důchodu a zjišťují, že pracovní kolektiv byl mu bližší, než rodina. Zjišťuje, že mu chybí někdo, s kým by si promluvil o svých myšlenkách a svých představách a začne neodvratně strádat pocitem samoty a bezvýznamnosti. Ale tak to přeci ve skutečnosti není! Zapomněl si pouze vytvářet své intimní prostředí, které ho uspokojuje, kde se cítí tichý, bezpečný a nezávislý na svém okolí a na okolnostech.
Mít svůj vlastní život, své hodnoty, své představy, svůj vkus, své pošetilosti a svá tajemství, to je důležité proto, aby síla v nás rostla a každý den se nám jevil jako nový a krásný a slibný začátek.
Krása spočívá v tom, co vyzařujeme
Ideál krásy se mění a většinou odpovídá dobovému vkusu. Má to své příčiny a svůj význam. Vytváření image různými návrháři a módními trendy vyjadřuje ducha doby, nikoliv ducha lidství. Taková krása je pomíjivá a nevratná. Když se podíváme do historie, vidíme takové výstřednosti, že v nás vzbuzují úsměv i soucit s těmi, kteří se stali jejími nositeli. Ale některá období podtrhávala krásu lidské osobnosti a duše. Mám na mysli antiku a renesanci. I některé národy mají své svébytné představy o tom, jak zvýraznit své filozofické či společenské image a jak se odlišovat od ostatních, což vzbuzuje nevoli u druhých, protože se cítí být takových vkusem zasaženi nebo omezováni.
Například příliš krátkými sukněmi, které každé ženě nesluší, ale móda je móda a pokud je nenosí, vymyká se obecnému trendu a právem se cítí na okraji přijatelného společenského image. Příliš výrazný make-up zatlačuje do pozadí přirozenou krásu tváře, takže se zdá, jakoby člověk nosil stále masku a skrýval to, co je krásné a vzácné před druhými, kteří vlastně o přirozenost nestojí. Skromnost v oblečení a vystupování upozadí i osobnost, která je jinak zářivá, ale nechce na sebe příliš upozorňovat. A tak listujeme starými časy i novými a vidíme, že se lidstvo nemění. Že spíš se dává na to, co je nápadné než na to, co je skryté.Ale nemusíme zoufat nad tím, že se nevejdeme do těsných šatů, že nám nesluší bílá nebo růžová. že si nemůžeme dovolit nápadné líčení a nebo drahé doplňky.
Jemná elegance, která sluší věku i charakteru člověka, stálost v používání barev a parfémů a jemných vkusných doplňků může vzbuzovat více důvěry a dokonce probouzet zájem a později i lásku poutají se nejen k zevnějšku, ale k nitru. Takoví lidé se nemohou chlubit svými úspěchy a dobrodružstvími, ale svou jemností dokáží ovlivnit i jinak zaměřené jedince. Být tím, čím opravdu jsme vyžaduje odvahu větší, než si druzí dokáží představit. Nelpět na ničem a přitom otevřeně projevovat to, co dělá člověka člověkem – zdravý postoj k životu, nezávislost, nelpění, zdravá hrdost a projev vlastní jedinečnosti v každé maličkosti. Zdá se vám, že tak budete smeteni z toho tržiště zájmů a příležitostí?
Zvažte, zda vám stojí za to být jen maskou, která si musí dívat stále pozor, aby nebyla odhalena, aby vydržela nástrahy svého okolí a stále se dokázala prosazovat, i když ji nestačí dech. Takoví lidé mají nešťastný konec. Závislí na obdivu nakonec zůstanou sami s pocitem bezcennosti.
Autor: Maura, Foto: Internet