Vegetariánství u Indů

Autorka článku: Maura Muslimové škádlí hinduisty říkankou: Jestli mi provedeš něco zlýho, nacpu ti do huby hovězího!

A hinduisté jim to nezůstávají dlužni:

Nejvíc tě znectím, to kdekdo ví,
když ti dám do huby vepřový!

Pársové jedí všechno, a to výborně. Indičtí židé, tzv. bílí (přistěhovalí) i černí (konvertité), nejedí vepřové jako nikde jinde na světě. Indičtí křesťané stejně jako buddhisté jsou zčásti vegetariáni, zčásti nikoli – náboženství tu nehraje žádnou úlohu, je to věc rodinné výchovy a osobního založení. Nicméně však jsou restaurace a jídelny v Indii přísně rozlišovány na vegetariánské a masové. Také kuchaři jsou roztříděni do různých kast; například kabábčí připravují výhradně jen různé druhy kabábů. O kabábech napsal urdský básník Mír Takí Mír koncem 18. století:

Kabáb je kabáb. Pokaždé jiný,
vždy se mi na něj sbíhají sliny.

Kabáb je kabáb. Neobelžu tě,
vždy se mi na něj sbíhají chutě.
Jednou mě pálí, podruhé sládne,
potřetí slaností na jazyk padne,
někdy je silný, dráždivý, ostrý,
že by moh vytřást dušičky z kostry,
jindy je hebký, laskavý, vlídný,
vzpomínka na něj přetrvá týdny.
Kabáb je kabáb. Pokaždé jiný,
ale vždy náš. Patří do rodiny.

Když si uvědomíme vegetarianismus většiny Indů, povšimneme si s tím větším zájmem lidového popěvku:

Z masa rostou mocné svaly,
máslo ghí jim sílu dodá.
Zeleninou roste břicho -
vždyť je to jen samá voda.

Staří indičtí lékaři Čaraka, Sušruta a Háríta doporučují maso jako potravinu výživnou a posilující, ale rozlišují, že u zvířat je lepší samice, u drůbeže samec. nejstravitelnější prý je krev, méně pak maso, tuk, kůže a nejméně morek. Z masa pak kýta, plecko, hrudí, hlava, zadní nohy, přední nohy, bok, hřbet, ledviny, játra, srdce a ostatní vnitřnosti; vždy to předcházející je stravitelnější než následující.

Autor: Maura, Foto: Internet