Daruj úsměv kolemjdoucímu – obdaruješ ve chvilce dva jedince

Autor článku: Dagmar Všimli jste si, jak všichni kolem vás chodí zamračeně, nevšímavě, zamyšleně, agresivně? Všichni v jakékoliv fázi našeho života máme plnou hlavu starostí, jsme rozčilení, nešťastní, nespokojení, zklamaní, zrazení, ale k čemu pomůže, když k té starosti a nespokojenosti přibude zachmuřená tvář, pomůže nám?

Zkuste se usmát? Nejde to? Zkoušejte? Jde to a podruhé, že to jde o něco lépe a jak se cítíte? Hůře či lépe? Nezapomněli jste na vteřinu na svou starost a smutek, zášť nebo zradu? Jen kvůli krátkému úsměvu ano a tím je řečeno vše, čím více se budu usmívat, tím více budu nemyslet zle a smutně, nutně budu muset myslet příjemně. Komu tím udělám dobře? Sobě! Chci, aby mi bylo dobře? Kdo by nechtěl! Proč to tedy tak málo dělám? Proč se utvrzuji ve svých chmurech, nenávistech, vzteku, smutku, proč raději nepřistoupím a nepovznesu věc zlou s úsměvem na věc méně zlou až se najednou rozplyne v naší hlavě do hlouposti, kterou jsme se dokázali trápit třeba několik dní a nocí. Jak si kterou informaci do hlavy uložíme, jakým způsobem ji přijmeme, tak nám v našem podvědomí poroste do rozměrů tak velkých, že cesta ke zdravé mysli je pak příliš dlouhá. Musíme mít rádi sebe, pečovat o sebe a úsměv nám k tomu bude pomáhat. Jen tak můžeme mít rádi druhé a oni zpětnou vazbou zase nás. A bez lásky a přátel, bez pocitu, že jsme oblíbeni, vyhledáváni se můžeme ve svých zapšklých představách o všem špatném jen donekonečna utápět až se nakonec utopíme.

Před pár dny jsem šla s velmi smutnou a unavenou tváří z rychlého nákupu, všechno mě rozčilovalo, všichni lidi kolem, dokonce i moje nejvěrnější přítelkyně na vodítku, která nešla jak bych chtěla a po chodníku naproti mě prochází starý, hodně starý pán, šel svižným krokem jako mladík, pomáhaly mu dnes moderní chodící hole k pěší turistice, podíval se na mě, úžasně se usmál a pronesl k mé fence: „ nebude chtít vyzkoušet mou krevní skupinu“? A já se rozesmála a zároveň zastyděla, já o hodně let mladší než tento milý optimisticky laděný a proto tak krásně vypadající starý muž jsem šla jako stařena, protivná stařena a on mi zvedl náladu, přinutil k úsměvu i smíchu, donutil mě k zamyšlení, jak to ten starý muž dělá, jak dokáže být tak fyzicky zdatný? Jakoby mu bylo o několik let méně.svižný? Jistě si dokázal do svého úctyhodného věku svou fyzičku, vizáž udržet právě oním častým obyčejným úsměvem, dobrou náladou, zdravým duchem. Ve zdravém těle zdravý duch? Jenže ono to funguje i naopak jen se zdravým duchem si můžeme udržet zdravou chuť k životu, jen úsměv může zahánět nemoci, on je prostě nepustí dál, je silný. Nemoc vpustí jen smutná a ochablá mysl, únava a nechuť k životu, kterou si způsobujeme jen sami svou negativní myslí. My to víme, ale přesto to neděláme a co kdybychom začali, změní to něco v nás? Můžeme to na pár dnů vyzkoušet a na všechno se dívat s úsměvem s tolerancí a zlou mysl druhých odbýt myslí zdravou a dobrou.

Usmějte se na kolemjdoucího, nikdy nevíte komu tím můžete pomoci, koho tím překvapíte, kdo se zamyslí, komu bude třeba jen chvíli lépe, koho váš úsměv velmi potěší. Nás nic nestojí, druhému pomůže a je to nekonečný koloběh, který si můžeme vzájemně předávat a zcela jistě se nám bude lépe a příjemněji žít či soužít.

Posuďte sami, je to jen na vás.

„KDE JE MÁLO ÚSMĚVU, TAM JE MÁLO ÚSPĚCHU“. Francouzské přísloví

„ÚSMĚV NA TVÁŘI JE LEPŠÍ NEŽ ŠTĚDROST DLANĚ“. Arabské přísloví

a nakonec náš oblíbený JAN WERICH „Smích – tu ozvěnu našeho pláče – to křídlo úsměvu, co tluče za oknem nočního strachu, nikdy mít v hrsti nebudem. Kdybychom – nedejte bohové – tu sladkou můru polapili, bylo by na světě po srandě.“

Autor: Dagmar, Foto: Internet