Staré stezky nejen pro důchodce 8

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná CÁHLOVSKÁ (KAPLICKÁ) OBCHODNÍ STEZKA. V koridoru mezi nejjižnějšími výběžky Šumavy a počínajícími Novohradskými horami, jímž protéká řeka Malše, procházela snad již v době prehistorické obchodní stezka z Podunají do české kotliny.

Případné archeologické nálezy z tohoto období v předpokládané trase stezky a jejím okolí nám mohou osvětlit, zda byla používána již v pravěku. Teprve z doby historické máme spolehlivé doklady o její existenci. V 9. století byla tato část jižních Čech osídlená slovanským kmenem Doudlebů. Ti si vystavěli při dolním toku řeky Malše opevněné výrobní, obchodní a správní středisko Doudleby. K hradišti v Doudlebech vedla z Podunají stezka, která je v listinách nazývána „Antiqua via versus Bohemiam directa“. Její začátek byl v Linci – Urfahru, vedla přes Cáhlov (dnešní Freistadt), za Kaplicí vystupovala z pomezního hvozdu a u Rozpoutí se dělila na dvě větve. Severní směřovala k hradišti v Doudlebech, severozápadní na hradiště v Netolicích.

Tato skutečnost trvala až do roku 1265, kdy český král Přemysl Otakar II. založil město České Budějovice. Hradiště v Doudlebech ztratilo svůj význam – řemeslným, obchodním a správním střediskem se stalo právě založené město. Odtud začal král stavět cestu směrem na Linec. Naproti ní se stavěla i cesta z rakouské strany. Nové komunikační spojení nemělo sloužit jen obchodním účelům, ale také požadavkům vojensko strategickým. Tato cesta byla využívána po celý středověk a přepravoval se po ní obdobný sortiment zboží jako po Zlaté stezce.

V roce 1550 došlo k přestavbě stávající komunikace na silnici, po níž se měla vozit na vozech ve velkých prosticích (1 prostice asi 74 kg) císařská sůl z habsburských solivarů v oblasti v Gmundenu. Nová obchodní silnice vycházela z Českých Budějovic a ubírala se k jihu na Kamenný Újezd, Velešín, Kaplici, Dolní Dvořiště, Kerschbaum, Reinbach a Freistadt. Zde navazovala na dvě komunikace směřující sem od Dunaje – starou cestu „Zwagstraße“ z Lince přes Katzbach, Gallneukirchen a Neumarkt a cestu „Salzweg“ z Mauthausenu přes Marbach, Pregarten a Kefermarkt.
V letech 1753-1755 vyla vystavěna tzv. erární neboli císařská silnice spojující České Budějovice přes Kaplici s Horními Rakousy. Její pokračovatelkou je nynější mezinárodní silnice E 55. Podél této komunikace, vedoucí z Kaplice do Dolního Dvořiště, nacházíme v lesních úsecích pozůstatky původní obchodní stezky. Jsou to v terénu dobře znatelné zahloubené, vícekolejné úvozové cesty.

Kaplicko – Dolnodvořišťský systém
Technické údaje
Silniční vzdálenost Kaplice – Dolní Dvořiště činí 12 km při převýšení 81 m (Kaplice 537 m n.m., Dolní Dvořiště 618 m n.m.) Systém úvozových cest je lokalizován v členitém terénu a jeho zjištěná délka je cca 500 m.
Z náměstí v Kaplici vychází směrem na jih stará místní komunikace zvaná Linecká. Asi ve dvou třetinách její délky se nalézá dobře zachovalý, památkově chráněný klenutý můstek přes Strádovský potok. Podle dochované konstrukce lze klást dobu jeho vzniku do poloviny 16. století. Za tímto objektem se zhruba ve vzdálenosti 300 metrů napojuje zmíněná komunikace na mezinárodní silnici E 55. Za křižovatkou po pravé straně je v lesním porostu skryt první úsek Kaplicko – Dolnodvořišťského systému.

Kaplický úsek
Skládá se ze čtyř jednokolejných úvozových cest různé délky, šířky a hloubky. První úvoz, souběžný s okrajem silnice E 55, je dlouhý cca 25 m, široký v koruně 2,7 m a hluboký kolem 1,5 – 2 m. V dolní části se větví ve tvaru písmene Y. Prostřední úvoz je poměrně krátký cca 10 m, široký 2,3 m a hluboký kolem 1 m. Třetí úvoz je dlouhý cca 65 m, široký 1,8 m a hluboký 1 – 1,2 m. V jedné třetině je přerušen napříč vedoucí lesní cestou. Tato část úvozových cest je značně poškozena zřejmě pozdějšími úpravami nynější silnice. Nad těmito souběžnými úvozy za potůčkem je separován další úvoz zarostlý smrkovým náletem. Začíná u tělesa silnice, souběžně ji sleduje a pak se od ní odklání a mírným táhlým obloukem se k ní opět přimyká. Tento úvoz je dosti dobře zachovaný a jeho celková délka je cca 90 m, šířka 3 m a hloubka 2,6 – 2,8 m.

Skoronický úsek
Nalézá se ve vzdálenosti 1,5 km od osady Skoronice, na protilehlém svahu Zdíkovského potoka. V jeho blízkosti jsou zříceniny strážního hradu Louzek ze 13. století. Skládá se ze dvou úvozů, umístěných po pravé straně silnice při okraji lesního porostu v krytu lískového ořeší. Hlavní trasa je značně zahloubená do terénu a od ní v ostrém úhlu odbočuje vedlejší úvoz, jenž je podstatně mělčí. Obě cesty se zde mimoúrovňově kříží. Délka hlavního úvozu je cca 70 m, šířka 5 – 7 m a hloubka 3 – 3,5 m. Vedlejší úvoz má délku cca 25 m, šířku 3 m a hloubku 1,2 – 1,5 m. Je to nejzachovalejší úsek celého systému.

Nažidelský úsek
Je situován v těsné blízkosti osady Nažidla. Terén zde prudce klesá do údolí Hněvanovského potoka. Úvozové cesty jsou zřetelně viditelné po obou stranách silnice. Po pravé straně, pod křižovatkou na Rožmitál na Šumavě, je úvozová cesta zarostlá vzrostlými náletovými dřevinami a slouží jako divoká skládka místním obyvatelům. Délka úvozu je cca 20 m, šířka 2,5 m a hloubka kolem 2 – 2,5 m. Na protější straně přes silnici, na terase řeky Malše, jsou ve smrkovém mlází tři souběžné jednokolejné úvozy. Na ně navazuje na protilehlém svahu další část v borovém lese za potokem. Délka celého úseku je cca 80 m, šířka 1,5 – 2,5 m a hloubka 1 – 1,2 m. Zachovalost úvozů je poměrně dobrá.

Suchdolský úsek
Nachází se po pravé straně na pokračujícím svahu nad údolím potoka mezi osadou Suchdol a silnicí. Jedná se o dva úvozy navzájem se křížící. V lesním terénu jsou již jejich stopy málo znatelné. Za tímto úsekem nabývá krajina zemědělského rázu. Rozsáhlé rekultivace pozemků a silniční obchvat kolem Dolního Dvořiště k celnici na česko – rakouské hranici setřely veškeré pozůstatky úvozových cest. Není však vyloučeno, že jejich zbytky se nacházejí jak na české straně z Kaplice do Českých Budějovic, tak i na rakouské straně z Dolního Dvořiště do Freistadtu a dále na Linec.

Neštěstí nechodí po horách ale po lidech
V souvislosti s přestavbou obchodní stezky na formanskou silnici došlo k události, která oddálila termín jejího uvedení do provozu.
V roce 1550 byly zahájeny práce na nové silnici. Tehdejší český místodržící, arcikníže Ferdinand Tyrolský, dal příkaz kaplickému rychtáři Wolfgangu Scheplackovi, aby vystavěl skutečnou obchodní cestu pro provozy dovážející do Čech sůl a vyvážející české ryby, slad a jiné produkty na trh do Cáhlova (Freistadtu) a dále do Lince. Bylo rozhodnuto, aby se silnice držela levého břehu řeky Malše a rychtáři dáno nařízení co nejdříve ji dostavět. Rychtář Scheplack již v červnu následujícího roku měl stavbu silnice téměř hotovu. Stačily již jen 3 až 4 měsíce, aby byla dána plně do užívání. Postaveny byly dva klenuté mosty, jejichž stopy můžeme ještě dnes dobře vidět u Zdíků, přijíždíme-li od Dolního Dvořiště. Kaplický rychtář stavěl silnice ve vlastní režii a pracovalo na ní asi 150 lidí. Komplikace s dokončením stavby zapříčinil požár, který vypukl z neznámých příčin v Kaplici dne 30. května 1551. Ušetřeno tehdy (podle Scheplackovy zprávy) zůstalo pouze 21 domů. Při tomto požáru shořel rychtáři všechen majetek. Ten se obrátil na místodržitelství v Praze, aby mu pomohlo se zaplacením vynaložených nákladů na dokončení silnice a obnovu jeho domu. Jelikož také prováděl regulaci Malše, kde podobně vše platil ve vlastní režii, ocitl se na mizině. Novohradské panství, pro které pracoval, mu mělo vyplatit 500 zlatých. To však s placením otálelo. Navíc měl ještě vyplatit 30 dělníků sjednaných v Cmuntu (Gmündu). Jak je z této stručné zprávy patrno, ocitl se kaplický rychtář v nezáviděníhodné situaci. Dodnes není známo, zda byla tato finanční záležitost vyřešena v jeho prospěch.
Univerzita Karlova – Filozofická fakulta
Ústav pro pravěk a ranou dobu dějinnou
Středověké osídlení

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet