Jak využívat moc našeho podvědomí – 136

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Slíbil jsem napsat o tom, jak se stát šťastným. To není jednoduchá věc už proto, že štěstí je pojem velice relativní. To, co někdo považuje za štěstí, to jiný bere jako běžnou pohodu či dokonce za banalitu.

Je to vlastně i tajemství života, po němž lidé pátrali už v dávných dobách. Někdo je poznal, jiným bylo odepřeno. Psycholog Denis Waitley napsal: „Vůdci v minulosti, kteří tajemství znali,…udržovali ostatní v nevědomosti a tajemství (jim) nesvěřovali. Lidé chodili do práce, dřeli…a vraceli se domů..zcela vyčerpaní – bez síly, protože tajemství znal jen omezený počet lidí.“

Přitom je třeba říci, že všichni žijeme podle stejných zákonů, máme k dispozici stejnou nekonečnou sílu. Využijme ji. Všechno je jen v našich rukou.

Odedávna platí tři zásady jak se člověk může stát šťastným: 1. Plně věřit tomu, že toho dosáhneme. 2. Využít každého vhodného okamžiku. 3. Optimismus. Já bych k tomu dodal ještě čtvrtou: Pružnost myšlení. To ale musím vysvětlit. Nejde o takovou „pružnost“ jako je bezzásadovost, opatrnictví, přizpůsobování se za každou cenu. Pružnost myšlení chápu jako opak dogmatismu, strnulého myšlení, lpění na zastaralých názorech, které byly vývojem překonány, pokládání věcí za neměnné.

Když jsem vysvětlil tento svůj dodatek, vrátím se i k těm třem dávným koncepcím. První a třetí vysvětlovat nemusím. Ta druhá by mohla být nesprávně pochopena či dokonce překroucena. Proto uvedu dva příklady ze života, jak někteří lidé provozují to „využití vhodného okamžiku“. Například pro kapsáře je tento okamžik ve chvíli vaší nepozornosti nebo v tlačenici. Pro podvodníka je tímto okamžikem, když se někdo dostane do nesnází a hledá cestu jak z nich ven. Podvodník se tváří jako přítel, který vám chce pomoci. Využije dané situace k tomu, aby vás okradl stejně jako ten kapsář, ale většinou o mnohem víc. Samozřejmě, takových příkladů nesprávného pochopení „využití vhodného okamžiku“ by se dalo najít mnohem více. Dodal bych jen tolik. To využití vhodného okamžiku chápejme jen v pozitivním smyslu, což koresponduje s ostatními uvedenými zásadami.

Ještě se vrátím k výše uvedeným zákonům života. V literatuře se uvádí například zákon přitažlivosti. Podle něj všechno, co přichází do našeho života, sami do něj přitahujeme. V kladném i záporném slova smyslu. Přitahujeme to na základě svých představ a myšlenek. Podle tohoto zákona je každá myšlenka reálnou silou. Zákon přitažlivosti nejen určuje úplný řád vesmíru, ale i každý okamžik našeho života, formuje naši zkušenost. Činí tak prostřednictvím našich myšlenek, to znamená, že jsme to my sami, kdo jej uvádí do našeho života. Někteří filosofové o něm říkají, že je to „nejspolehlivější zákon, na kterém závisí celý systém stvoření“. Už velcí myslitelé minulosti – například Platon, Sokrates, Pythagoras nebo Isaac Newton – jej považovali za nejmocnější zákon vesmíru. A nejen myslitelé, ale i umělci jej sdělovali ve svých dílech. Ať již jde o poezii Williama Shakespeara nebo hudbu Ludwiga van Beethovena či malby Leonarda da Vinciho. Během tisíciletí byl tento zákon zachycen ve starověkých spisech a uvádí se, že byl vytesán do kamene už v roce 3000 před naším letopočtem.

Jako příklad působení tohoto zákona jsou uváděni staří Babyloňané, které si spojujeme s jedním ze sedmi divů světa – Visutými zahradami Semiramidinými. Ty jsou i obrazem faktu, že Babyloňané pochopili a používali zákony vesmíru pro svůj život a prosperitu. Jen tak se mohli stát jedním z nejbohatších národů v dějinách.

Jak zákon přitažlivosti může v kladném i záporném smyslu působit, pokud jde o bohatství i dnes, si můžeme ukázat na příkladu člověka, který získal bohatství, pak je ztratil a znovu získal. Bohatství získal tím, že je přilákal svými myšlenkami. Když bohatství nabyl, začal se o své bohatství bát. Tím přestal myslet na „přitahování“ bohatství a když jeho obavy – tedy negativní myšlenky – převládly nad původními pozitivními, tak o své bohatství přišel. Jakmile se tak stalo, strach ze ztráty zmizel (nebylo už oč se strachovat), a pomyslná miska vah se znovu převážila směrem k původní přitažlivosti bohatství – k pozitivnímu myšlení – a bohatství se mu vrátilo. Příště se k tomuto zákonu ještě vrátíme v souvislosti s lidovým rčením: „Vrána k vráně sedá…“

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

A vás zvu, abyste se přišli posadit na zbývající tři letošní přednášky v Brně, v občanském klubu Kounicova 43. To, že jste ty první propásli, nevadí, protože si na těch dalších můžete koupit knihu JAK VYUŽÍVAT MOC PODVĚDOMÍ, kde jejích hlavní myšlenky najdete. Přednášky se konají 12., 19. a 26. října vždy v 16 hod. Můžete také přijít do mé poradny (předem je nutné se objednat: tel. 549 257 402 nebo 604 158 676 či e-mail: drzch@quick.cz).