Závislost je nebezpečím dnešního světa bez ohledu na věk.

Autorka článku: Mgr. Věra Zástěrová Lidé postižení závislostí mohou mnohdy spadnout do pasti, ze které nemohou ven a která ničí životy nejen jim, ale i jejich rodinám a přátelům. Dopady, spojené se ztrátou zaměstnání, majetku, či neúnosnými dluhy, jsou mnohdy katastrofální.

A to se týká nejen závislosti na alkoholu, drogách, ale i na hracích automatech a jiných hazardních hrách. Tomuto nebezpečí chce pomoci čelit nově vzniklé terapeutické centrum, které je součástí obecně prospěšné společnosti A kluby ČR – jediné svého druhu v Jihomoravském kraji. Od května 2010 sídlí na Rokycanově ulici 48 v Brně – Židenicích. Vedoucím této nové pobočky je Mgr. Veronika Šuráňová, kterou jsem požádala o rozhovor.

Paní Magistro, na co se Vaše Terapeutické centrum specializuje především?
Poskytujeme komplexní péči lidem závislým na alkoholu, včetně hazardního hráčství. A dále i těm, co už s léčbou skončili a chtějí na sobě dál pracovat a využít našeho programu Následné péče. Kromě již zavedených služeb ambulantního poradenství a terapie dále rozvíjíme služby následné péče, které byly podpořeny grantem ESF a státním rozpočtem prostřednictvím OP LZZ a dále kontaktní centrum.“

Jak to v takovém kontaktním centru vlastně vypadá , jak funguje ?
Naše zařízení funguje na základě nízko-prahovosti a diskrétnosti. Čili k nám může přijít, nebo i jen zavolat každý, kdo by chtěl zjistit, jak na tom s alkoholem je. Zeptat se, zda jeho pití je bezpečné, zda je rizikové a nebo se jedná například už o závislost. Obrátit se na nás mohou i příbuzní, kteří hledají pomoc. Pracovníci v kontaktním centru jim mohou poskytnout poradenství buď jednorázové nebo i dlouhodobější. Těm, kteří například mají zájem přímo o léčbu, nebo rodinnou či párovou terapii, můžeme tyto služby nabídnout u nás, nebo zprostředkujeme kontakt na jiná pracoviště či zařízení. V souvislosti s problematikou závislostí se často pojí i sociální problémy, nezaměstnanost, zadlužení, hrozby exekucí… proto je našim klientům k dispozici i sociální pracovnice, která s klienty může dlouhodobě spolupracovat na řešení jejich sociální situace. Dále nabízíme i právní služby a poradenství, které poskytuje profesionální právnička.

Kolik máte vlastně spolupracovníků a co mají na starosti?
V našem týmu pro přímou práci s lidmi jsou čtyři zaměstnanci a tři externisté. Kromě mé osoby, je v týmu vedoucí následné péče, která má na starosti komplexní péči pro osoby po léčbě, vede podpůrnou terapeutickou skupinu, individuální poradenství a terapii a také skupinu pro příbuzné. Dalším členem týmu je psycholožka, která zajišťuje chod kontaktního centra, pracuje na Lince důvěry, má na starosti internetovou poradnu a psychologické poradenství včetně psychodiagnostiky. Nedílnou součástí je i sociální práce, kterou u nás zajišťuje sociální pracovnice. Ta s klienty řeší nejčastěji zadlužení, změnu zaměstnání, či nezaměstnanost. Také komunikuje s úřady a příslušnými institucemi (soudy,sociálními odbory, atd.). Rovněž zprostředkovává kontakt s právničkou která s námi externě spolupracuje. Externě spolupracujeme i s psychiatrem a terapeutem, který vede podpůrné doléčovací skupiny.

Myslím, že společnost stále vnímá alkoholiky jako ztroskotance, kteří si své problémy zavinili sami – jako slabochy. Málokdo je schopen vnímat je jako nemocné, i když vědci prý nedávno objevili , že může jít vlastně o vrozený (genový) handicap – Není takováto společenská degradace a vyloučení někdy vlastně to nejtěžší, co musí lidé závislí na alkoholu zvládat? Nebo je to prostě jen nezvladatelná chuť na alkohol, které se ( na rozdíl od ostatních) nedokážou sami ubránit?
Ano, máte pravdu, společnost většinou vnímá závislé lidi, jako ty, kteří jsou slabí a do svých problémů se uvedli sami. Závislí lidé nejsou vnímáni jako oběť. Závislý člověk , tak krom toho, že nejprve bojuje sám se sebou a svou závislostí, se musí poté také vypořádat s okolím. V situaci, kdy je alkohol tolerovaná – vlastně legální droga, je někdy i pro zdravého jedince obtížné odpovídat na otázky typu „proč nepiješ?“, „jedna neuškodí“, „musíš si s námi aspoň připít!“apod. Abstinent tak musí paradoxně čelit obavám z vyloučení proto, že nepije a tím nezapadá. A souběžně i obavám, že bude označen za závislého – tedy „ztroskotance“. Ve skutečnosti však, postaví-li se tomu člověk čelem, stojí-li si za svým, zkrátka projeví pevnou vůli, přijme ho pak i okolí. V řadě případů pak lidé k abstinentovi – a zvláště ve světě, kde „pije téměř každý“ – naopak začnou chovat respekt a jsou schopni i vlídného přijetí, či ocenění. Potlačit , zvládnout a překonat chuť na alkohol je však obtížné. Nejtěžší je rozhodnout se. Rozhodnout se s pitím přestat. Chtít být a zůstat střízlivý. Když motivace ke střízlivosti kolísá, je o to těžší čelit otázkám na toto téma. Proto je léčba závislosti během na dlouhou trať. Vytrvalost se však vyplatí – o tom není třeba polemizovat.

Na čem je ale konkrétně založena vaše terapie ? A jak dlouho trvá, než je klient, který už absolvoval protialkoholickou léčbu a nadále dochází k vám do následné péče – skutečně mimo nebezpečí a tedy abstinent ?Naše terapeutické, psychologické a sociální služby jsou založeny především na principu dobrovolnosti a akceptace jedince jako lidské bytosti. Člověk se závislým rodí. Dítě, když se narodí, je závislé na matce a péči okolí. Časem, když roste, dospívá, snaží se být nezávislým. A závěrečným procesem takového růstu a zrání je vzájemnost. Snažíme se proto lidem, kteří jsou závislí na alkoholu, nebo hazardních hrách pomoci projít bolestnou cestou proměny k osvobození se a spokojenějšímu životu. Co se týče délky léčby závislosti … je to individuální. Je důležité upevnit abstinenci, střízlivost a dále podstoupit psychoterapii, jež pomáhá odkrývat osobní témata, která jsou někdy ukryta velmi hluboko a není snadné o nich promluvit. Často se však úzce pojí se závislým chováním. Psychoterapie tak pomáhá změnit i zaběhnuté způsoby zvládání obtížných situací, které přispívají k závislosti.

Poslední otázka: Co byste přála lidem, kteří se stali závislými, ale nechtějí si to stále přiznat? A co jejich nejbližším…co byste jim poradila?
Přeji každému, kdo se s alkoholem potýká, hodně odvahy k tomu, aby se podíval na citlivé a křehké stránky své osobnosti a našel hodně síly k přijetí nedokonalosti světa či sebe. Vyhledat odbornou pomoc, není selháním, ale naopak odvážným krokem na novou cestu. Blízkým a příbuzným přeji, aby si zjišťovali informace, nebyli rezignovaní ani nečinní. Uvědomili si, že pití jejich nejbližších už dávno není zdravé …. a snažili se ještě neztratit víru, že je v jejich společných silách to změnit. Osobní kontakt a iniciativa je to nejdůležitější. Pokud se lidé, potýkají s podobnými problémy, o jakých jsme zde mluvili, zde je odkaz na naše webové stránky http://www.akluby.cz/ . Radím jim odhodlejte se přijít za námi. – Jsme tu pro vás, abychom vám pomohli.
Děkuji za rozhovor a přeji vám i vašemu týmu na Rokycanově 48 v Brně hodně sil a vytrvalosti ve vaší nelehké práci.

Autor: Mgr. Věra Zástěrová, Foto: internet