Adam mě má rád 13

Autorka článku: Maura MOJE TEZE. Adam mne zahrnuje informacemi, které mi dokreslují některé skutečnosti, které jsem zprvu neuměla formulovat. Nyní vím, o co se mám opírat, a tak mám teze:

První skutečně celoevropský konflikt rozdělil státy do dvou táborů.

·                    Vzestup diplomacie.

Krach soukromých válečných podnikatelů. Armáda se stala záležitostí státu.

Existence evropské hospodářské směny a náznaky světového trhu.

Válka potvrdila provázanost politiky a ekonomiky.

Válka proměnila určitým způsobem skladbu evropské společnosti

Vzestup barokního umění.

Rovnováha sil.

Dá se říci, že Evropa konečně dospěla i za takovou cenu? Pokrtačuji dál ve svém přemýšlení a pomalu si uvědomuji spoustu věcí, které mi stále nedocházely.

Do čela boháčů se vyšvihlo pár domácích spekulantů a horlivců, jde hlavně o Lobkovické, Slavaty, Valdštejny, Šternberky, Martinice a Kolovraty. Na Moravě se jedná o Lichtenštejny, Ditrichštejny, Kounice, Žerotíny, Žampachy z Potenštejna a Salmy. Z cizí šlechty získalo inkolát celkem 417 osob. Většina z nich patřila k císařským generálům a důstojníkům : Buquoj, Marradas, Aldringen, Clary, Paradis, Huerta atd.  Stejně, jako se měnila držba majetku (po válce 60% půdy páni, 20% církev a po 10% rytíři a města) hluboce klesl význam rytířského stavu, jenž dále chudl, a naopak velice prosperovalo panstvo, jehož úloha zase posílila. Brzy získaly na významu říšské tituly a hodnosti, které uděloval císař záslužné šlechtě. Měly různé odstupňování, a kde se vzala, tu se vzala elita hrabat, knížat a vévodů. K jednoznačnému poklesu obyvatelstva přispěly hlavně epidemie a hladomory,často právě v důsledku tažení té které armády. Další úbytek zajistila emigrace (tím hůře, že mezi nimi bylo nemálo inteligence) 1627 – 28 a také po roce 1648. Za války ztratily Čechy cca 300 000 obyvatel (1/5 – 1/3), Morava 150 000 (1/4) a Slezsko také 300 000 lidí (více než 1/5) .  Stav obyvatelstva dosáhl počtu před Bílou Horou až teprve kolem roku 1690  .  Brzy po Bílé Hoře potkalo vyhoštění nekatolické duchovní (1621) a jejich místo zaujímali jezuité. Poté, co museli Karlovu univerzitu v březnu 1622 opustit všichni nekatolíci stala se od listopadu téhož roku jezuitskou a propojena s Klementinem. Jezuité nemohli díky nedostatku kněží a občasnému vpádu nekatolíků, a také díky odporu (někdy i ozbrojenému) převážně nekatolického obyvatelstva, provádět účinnou rekatolizaci.Dokonce přispívali k posílení upadlé kultury. Svůj vliv na vesnicích církev posilovala také stavbou kostelů, jichž se dochovalo dodnes poměrně dost. Z nadčasového hlediska to bylo účinné. A válečné strany si vyměnily ratifikační listiny 18. února 1649 a o tři dny později byl mírový kongres slavnostně ukončen (pak už se jen scházel v projednávání realizace mírového plánu v Norimberku (duben 1649 – červen 1651) . 

Česká bilance

Bez dlouhých řečí  proveďme bilanci v českých zemích: 

Rok 1621

23. ledna vyhlášení říšské klatby na Fridricha Falckého se fakticky rovná vyhlášení války území obojí Falce.

20. února dochází k prvnímu zatýkání rebelů, kteří neunikli.

28. února kapituluje před saským vojskem Slezsko, o pár dní později následují také obě vytoužené Lužice.

21. června se koná ne Staroměstském náměstí osudná exekuce 27 představitelů odboje, 3 pánů, 7 rytířů a 17 měšťanů. Pod mečem pověstného Jana Mydláře skončil také Václav Budovec, Kryštof Harant, Jáchym Ondřej Šlik, Kašpar Kaplíř, Jan Jesenský aj.

13. prosince spatřil světlo světa první protireformační dekret o vypovězení nekatolických duchovních z Čech, prozatím jen z královských měst.

Rok 1622

3. února umožnil císař “ generální pardon“ (odpuštění viny) těm, kteří, přiznají vinu a přijdou se omluvit (jinak to za ně udělají donašeči) .  Ve skutečnosti půjde o akt dvojité hry vedoucí k rozsáhlým konfiskacím. V únoru 1622 zřídila podle Lichtenštejnova návrhu vídeňská vláda konsorcium, jež bude kontrolovat české finanční záležitosti, zejména mincovnictví. Vykutálený místodržitel tak ve společnosti F. Ditrichštejna, A. z Valdštejna, P. Michny z Vacínova, nekatolíka (!) Jana de Witte a žida Jakuba Baševi dokázal během jediného roku znehodnotit české oběživo a doslova způsobit státní bankrot. Za takto získané peníze snadno nakupovali či prodávali známým hodně pod cenou mnohé konfiskáty.

Rok 1623

28. prosince se dostavila neodvratná „mincovní kaláda“ (v dnešním překladu devalvace) .  Znehodnocení uvrhlo českou měnu do chaosu (pokles o 90%) .  Císař nad tím vším přivíral oči, vyčerpání této země si vlastně přál. Ve vyčerpané zemi se totiž snáze prosazuje absolutismus.

Rok 1624

29. března prohlašuje císařský patent katolické náboženství za jediné v Čechách povolené. 18. května dalším patentem vyhání veškeré nekatolické duchovní. V říjnu pak vychází totožný patent pro Moravu.

Rok 1627

5. února začíná své zasedání zvláštní protireformační komise. V dubnu 1627 už nekatolíci v Praze nesmějí zastávat žádný úřad a nemohou být ani měšťany.

10. května v Čechách nabývá platnosti „protireformační ústava“ tzv. Obnovené zřízení zemské (v r. 1628 pro Moravu) .Znamená však i jiné veliké změn:

      1. Právně zakotvuje katolicismus jako jedinou víru.

2.      Oklešťuje zemský sněm – ubírá mu právo volit krále a tedy předává Habsburkům trůn do dědičnosti.

Zmanipulování též nejvyššího soudu – nejvyšší slovo teď má císař. Centrální orgány jemu podřízené jsou soustředěny do Vídně zcela ve stylu absolutismu.

3.      Stavovská změna – duchovní stav nahrazuje městský. Města se stávají královským majetkem. Stavovskému sněmu zbyla jediná moc – povolovat berni. Panovník též získává (rozuměj: uděluje si) právo udělovat inkolát (obyvatelské právo), což vyvolá masový příliv cizinců a praktickou germanizaci. Němčina je zrovnoprávněna s češtinou. Germanizaci po teoretické stránce nic nebrání. 31.července panovníkův mandát nutí nekatolické šlechtice buď do 6 měsíců přestoupit k „pravé víře“, nebo do 10 měsíců opustit vlast za předpokladu, že nemovitý majetek propadne státu. Lhůta pak ještě byla prodloužena, ale tím jen přispěla k většímu odlivu mozků především z vyšších vrstev.

4.      Do emigrace odchází na 185 šlechtických a téměř 440 dalších rodin, ca. 200 000 obyvatel. Mezi nimi např. J.A. Komenský (1592 – 1670), Karel St. ze Žerotína (+ 1634), známý historik Pavel Stránský či proslulý grafik Václav Hollar (1607 – 1677) ad.

Tak, a je vymalováno. Vzpomínám si, jak mi jednou tatínek řekl, že když si stavové začali s tou rebelií, bylo spíš takové proklamativní, intelektuální řečnění. Dokonce, jak tatínek pravil, nikdo vůbec nepočítal s vojenským konfliktem v takovém rozsahu. Oni ti čeští páni nejenže neměli vůbec připravenou armádu, ale také vystupovali tak neurčitě, že v zahraničí nechápali, co vlastně chtějí. A navíc, když připravovali Apologii, byla napsána tak intelektuálně a byla tak rozsáhlá, že ji nikdo nečetl. Tím se připravili o možnost záchrany. Ale chtěl je někdo zachránit? Už dávno nešlo nikomu o to, aby se s nimi zabýval.

Autor: Maura, Foto: Ladislav Kubesa