Jak využívat moc našeho podvědomí – 139

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Minule jsem končil tím, že se dnes zmíním o autosugesci. Začněme však sugescí, o níž slovník říká, že je to přenos duševního vlivu a vůle na druhého, ale také to může být podněcování jiného člověka k určitému chování.

Autosugesce je pak psychickým působením jedince na sebe sama. Samozřejmě jak sugesce, tak i autosugesce může
mít různé formy a nástroje. Dr. Murphy píše, že „sugesce a úpodněty od druhých lidí
vám nemohou škodit, neboť moc nad vámi mají jen vaše vlastní myšlenky. Musíte
pouze jejich sugesce a názory odmítnout a své vlastní myšlení zaměřit výhradně na
pozitivní věci…Orientujte své myšlení na věčné pravdy a zásady života a nedejte se
zaslepit strachem , nevědomostí a pověrou.“

Nástrojem autosugesce a formou působení vůči našemu podvědomí je dobře
zformulovaná sci-modlitba, které její uživatel plně věří. V jiném případě pak může jít
o jógu (včetně prstové jógy), relaxaci, meditaci nebo vhodné cvičení. O relaxaci, józe
a meditaci se nebudu rozepisovat, protože se k nim ještě vrátím v některém z dalších
článků.Relaxaci (čili pokles napětí) lze navodit rozličnými technikami.Působí také proti
bolestem různého původu. Ať již jde o bolesti hlavy nebo zubů až k bolestem
pooperačním ale i proti chronické bolesti. Relaxace rovněž mírní úzkost, deprese
a snižuje únavu. Jóga spojuje výhody relaxace a cvičení. Samozřejmě, nelze toho,
kdo trpí bolestmi, nutit k tomu, aby stál na hlavě. Sám už bych to – ve svém věku –
také nezvládal. Jóga má ovšem ve svém sortimentu také cviky snadné, jednoduché
a příjemné. Je to například „kočka“, „tygří protažení“ nebo „sfinga“. Důležité u ní je,
že naše pohyby jsou zpravidla plynulé a kontrolované a to, že tlumí bolest a mohou
usnadnit i léčení.Ale já dávám přesto přednost prstové józe, protože ji můžeme použít
i při náhlé zdravotní příhodě, která nás přepadne venku nebo v tramvaji, kde bychom
asi stěží mohli uplatnit „tygří protažení“,zatímco prstovou „bránu života“ bez problémů.
A nakonec si uveďme metodu, která nás nestojí žádnou námahu a je pro nás – kromě škarohlídů – naprosto přirozená. Je to smích. MUDr. Karel Nešpor ve své knize „Léčivá moc smíchu“ popsal asi padesátku druhů smíchu a říká: „Využívejte každou dobrou příležitost, jak se zasmát a rozveselit.“ Vybízí k tomu, abychom se na něco veselého těšili a vzpomínali. Doporučuje také vnitřní úsměv nebo „zlaté světlo“.

Jakousi asociací mne napadl příběh žokeje Josefa Váni, který před letošním dostihem, tedy předtím než se stal šestinásobným vítězem Velké pardubické, prohlásil: „Není dobré házet starého Váňu do žita“. Měl pravdu a pak se stal majitelem rekordu, který lze jen těžko překonat. Jenže málokdo si asi uvědomí, kolik překážek – nejen dostihových – musel v životě zdolat. Připomeňme si jen, že nejméně patnáctkrát byl zraněn při pádu s koně a s koněm. Šlo o zlomeniny končetin, hlavy, žeber i pánve a páteře. Několik hodin byl dokonce ve stavu klinické smrti. Samozřejmě mu pomohla sportovní vyspělost, vůle, vytrvalost. Ale také spolupráce s léčitelkou, která znamenala tak rychlé hojení fraktur, že nad tím žasli i renomovaní lékaři. Nevím, zda jeho léčitelka zná metodu dr.Murphyho a moc podvědomí. Řekl bych, že ano. Výsledky tomu nasvědčují. Ale určitě se nemýlím v tom, že v životě Josefa Váni hraje velkou roli pozitivní myšlení. Protože štěstí, spokojenost a úspěch předpokládají absenci negativních emocí. Dnes mu schází jediný rekord – stát se nejstarším vítězem závodu v historii. Zatím jím je od roku 1951 Vladimír Hejnovský – tehdy 59letý. No, co není dnes, za tři roky může být. Josef Váňa má dostatečnou motivaci k autosugesci.
Poněkud jiný je příběh z USA. Tam dlouho nevěděli, kdo je tím Santa Clausem, který rozdával na potkání lidem stodolarovky. Až po řadě let se ukázalo, že šlo o jednoho multimilionáře, kterému někdo kdysi v mládí, když byl skoro na dně, věnoval menší finanční obnos. Tento dar mu umožnil znovu se postavit „na nohy“. A protože dnes neví, kdo to tehdy byl, a marně po tom pátral, vrací tuto pomoc stejně neznámým lidem. Samozřejmě, tento způsob charity – rozdávat statisíce dolarů ročně – si může dovolit opravdu jen multimilionář. Nikdo ale po nás nechce, abychom jeho činy kopírovali. Každý má jiné možnosti. A my přece nejsme národ sobců. Umíme pomoci. To jsme třeba prokázali při sbírce pro oběti přírodní katastrofy v daleké Indonésii, když jsme patřili mezi ty země, které poskytly největší pomoc. Zůstaly za námi i mnohem bohatší státy, k jejichž životní úrovni jinak jen vzhlížíme s obdivem. Příště si povíme o tom, co by mohlo hrát důležitou roli v obou případech, které jsem dnes jako ilustraci uvedl.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Dnes vás nezvu na přednášky, protože ty budou zase až v březnu, ale pouze na klubové web-stránky http://www.klubdrmurphy.webnode.cz, kde se můžete účastnit i Diskusního fóra. A také vás zvu do své poradny, pokud máte nějaký problém, s nímž potřebujete pomoci. Už víte, že poradna je v Brně a musíte se předem objednat (tel. 549 257 402 nebo 604 158 676 či e-mail: drzch@quick.cz). Na těchto kontaktech si také můžete objednat knihu JAK VYUŽÍVAT MOC PODVĚDOMÍ.