Skleróza nebo Alzheimerova choroba?

Autor článku: Dagmar Senioři, nesmíme dopustit, aby náš mozek lenošil, chátral, ale neustále jej musíme mít „v provozu“ – číst, luštit křížovky, přemýšlet, organizovat, učit se cokoliv nás baví, jinak mozek „zakrní“ a už jej do správné formy nedostaneme.

Na celkové zdraví i ve stáří je prý nejlepší denně sklenka vína, hodně česneku, cibule a sluníčka, smíchu a dobrých přátel. To je pravdou, ale i tak si vezměme do našeho vědomí výše uvedenou nemoc, zlou a smutnou a o ní se tu můžeme dozvědět základní znaky a poznatky, které ještě třeba každý z nás nezná nebo je nepovažuje za vážné – ale můžeme tak pomoci svému blízkému nebo kamarádovi – včasnou diagnostikou a následnou léčbou.

Alzheimerovu chorobu poprvé popsal v roce 1907 německý neurolog Alois Alzheimer, který ji charakterizoval jako degenerativní poruchu se souhrnem fyziologických změn v mozku – po něm je tato nemoc pojmenována dodnes. Problematika demence je úměrně spjata se stárnutím světové civilizace, vědci v tomto případě dokonce hovoří o epidemii. Všeobecně demencí trpí až ¼ lidí ve věku nad 85 let a postižení jsou i mnohem mladší pokud je u nich dědičný předpoklad.

Článek nechce vystrašit, ale vnést do povědomí lidí včasné poznání a pochopení nemoci, a to u sebe i u svých blízkých nebo známých či sousedů, osamělých lidí a upozornit na možný problém. Je lepší pochybnost zavrhnout, než nechat nemoc propuknout. Včasná léčba je schopna chorobu i obtíže podstatně zpomalit i pozastavit. Čas je rozhodující!!
Tato závažná nemoc, o které se málo mluví má velmi plížívý začátek, proto si starý člověk i jeho okolí říká, aha, to je ta moje skleróza, protože se mu stále častěji stává, že zapomíná. Zapomínání je opravdu jen důsledek stáří a jen minimální počátek možné začínající Alzheimerovi choroby. Ta pokud se podchytí ihned v samých začátcích, dobře známe její příznaky, tak je léčitelná, i když bohužel prozatím nevyléčitelná. Jen ji nesmíme nechat propuknout u sebe nebo svých blízkých a známých do vyšších stádií.

Příznaky, které sledujeme:
Na počátku je paměť u této nemoci nesrovnatelně horší než u běžného staršího seniora, zapomínají trvale, na jména, i na věc, kterou zrovna chtěli udělat. Běžné denní aktivity se stávají problémem nebo na ně úplně nemocný zapomene, například nechá téct vodu z kohoutku, zapomene jídlo na sporáku, zapomene, že si chtěl uvařit, dokonce po uvaření zapomene jídlo sníst. Mají problémy s vyjadřováním, a to i nejjednodušších slov a nahrazuje je slovy nesprávnými, takže věty nedávají smysl. Začínají se ztrácet v čase a prostoru, neumí najít cestu domů, ztratí se ve vlastní ulici nebo desítky kilometrů od domova. (To už začíná těžší forma této nemoci). Dále v pokračování této nemoci spočívá v tom, že nemocný se začíná nesmyslně chovat, například si obléká kalhoty a potom spodní prádlo a začíná jít už o život, kdy například žehlí prádlo na sobě nebo pije šampon a jiné chemikálie. Nechápe čísla, například vyúčtování elektřiny, přestává platit účty. Umisťuje věci na nesmyslná místa, a to zcela soustavně. Má změny nálad a chování, náhle začne křičet nebo plakat, aniž by měl zjevný důvod. Nakonec se mění jeho osobnost – stává se ustrašený a podezíravý, odchází z domova v pyžamu zlobí se, že mu někdo nechce něco vydat nebo mu něco vzal a ztratí životní energii a chuť do života, dokáže desítky hodin zírat na televizi nebo i do prázdné zdi, není schopný žádné nabízené aktivity, trpí inkontinencí moči i stolice, má poruchu příjmu potravy, hubne a chátrá, bývá potom upoután na lůžko a invalidní vozík.
Předpoklady onemocnění: bohužel jsou dosud nejasné, ale existuje několik rizikových faktorů. Genetické, zánětlivé, infekční a vlivy životního prostředí, vysoká dlouhodobá konzumace alkoholu, kouření, deprese, pohlaví – ženy jsou postiženy častěji než muži, hormonální onemocnění – např. cukrovka, porucha imunity, vysoký krevní tlak, vysoká hladina cholesterolu, alergie, artritida, úraz hlavy, nízká hladina antioxidantů v krvi.
Příčinou nemoci  je nedostatečný přísun živin do mozku (hlavně vitaminů skupiny B, zinku, antioxidantů, vitaminů A, E a karotenoidů atd.), což souvisí se špatným střevním prostředím a tím nízkou vstřebávací schopností těchto živin. Ale samotný proces nemoci je velice složitý a komplikovaný. Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění mozku, při kterém dochází k postupné demenci. Mění se látková činnost mozku a rozpadají se nervová vlákna a nervové buňky.

 Stadia nemoci  jsou tři – první, které trvá přibližně 2 – 4 roky. Pacient se často opakuje, ztrácí a zapomíná věci, obtížně hledá slova a bloudí na místech, která důvěrně znal.
Středně těžká forma – druhé stadium – trvá od 2 do 10 let – projevují se halucinace, nesnášenlivost, zmatenost i pohybová indispozice.

Třetí stádium – těžká forma trvá 1 – 3 roky – pacient nevnímá mluvenou řeč, nepoznává členy své rodiny, ani sám sebe v zrcadle. Necítí normální hygienické potřeby. Nerozeznává den od noci. Není schopen se sám o sebe postarat a je zcela závislý na celodenní péči.

Léčba: v roce 2008 se objevily první povzbudivé zprávy o výrazném léčebném pokroku u menších skupin pacientů, přestože o úplné vyléčení zatím bohužel nejde.
Cílem je zlepšit metabolismus mozku – používají se nootropika, např. piracetam, hormony, které chrání mozkové buňky před toxickými účinky, např. inzulín, hormony, které zabraňují vznik plaků.
Dále ovlivnění acetylcholinergního systému – používá se lecitin, glutamát, léky zvyšující koncentraci acetylcholinu v mozku. Dále použití antioxidantů.

Léčba biologická a je v částečném výzkumu – setkáme se zde s TNF-inhibitory, konkrétně s etanerceptem. V roce 2009 byla publikována studie týkající se účinků etanerceptu u pacientů s Alzheimerovou chorobou. Lék se vpravuje do blízkosti páteře a účinky jsou prakticky okamžité, v rozmezí několika dnů i hodin. Léčba však zatím neprošla srovnávacími testy, takže se zatím nepoužívá. Při jiné variantě léčby lékaři do mozku pacientů vpravili geneticky upravené buňky vlastních tkání, které produkují tzv. nervový růstový faktor. Díky tomu rychlost demence u pacientů klesá o polovinu, zatímco současné léky dovedou zpomalit postup demence jen o 5 %.

Prevence proti demenci:je zaměření se na správnou životosprávu a používání antioxidantů, tj. černý rybíz, borůvky, maliny, ostružiny, granátové jablko, kořen lékořice, zelený čaj, které ničí volné radikály a ochraňují nervové buňky. Dále dostatek vitamínu C, E, retinolu, lykopenu z rajčat a koenzymu Q 10.

Závěr:
Pokud se u Vás nebo někoho z blízkých Alzheimerova choroba objeví, vyberte si správného lékaře a buďte k němu naprosto otevření. Stane se z něj Váš opravdový partner a nezbytnou oporou pro Vás i Vaše blízké.
Víte, kdo ze známých v naší republice na tuto nemoc zemřel: například známý herec Jiří Císler, fotbalista Sparty Praha Václav Migas a v cizině např. americký prezident Roland Reagan, americký herec Charles Bronson.

Autor: Dagmar, Foto: Internet