Bojuj nebo uteč, anebo proč zebry nemají vředy

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná V mezilidských vztazích je jeden zásadní problém. Nikdo nikoho nerespektuje, ale jeden druhého chce ovládat ve svůj vlastní prospěch.

Mnoho lidí se ani neobtěžuje druhého chápat, natož mu pomáhat v problémech. Ono se to také nevyplácí, protože jak se dostane někdo na chvíli do pozice, že může něco rozhodnout, už se chová stejně, jako ten, který mu šlápl na kuří oko. Lidé jsou vůči sobě neupřimní a podezíraví. Neustále nachystaní k boji za uhájení svých pozic, svého standardu a svých zájmů. A tento vysilující boj rozhodně neprospěje k minimální slušnosti v mezilidských vztazích. Ani v rodinných. Ale spíš se zvyšuje agresivita, kterou si lidé kompenzují svou nejistotu a neschopnost si vytvořit nějaké perspektivy, s kterými by mohli počítat. Mají pocit, že jsou zmítáni vlnami od břehu k břehu a občas to s nimi praští o skálu. A z druhé strany se po nich chce, aby byli jako „asertivní „, čelili stresovým situacím …

Jak zebru honil lev
Zebra se pokojně pásla na savaně a najednou zastříhala ušima a frkla. Lev dostal hlad a právě si vyhlédl ji. A vystartoval. Zebra ví, že ji jde o život a tak běží a v tu chvíli se já nahromadí nahromadí tolik energie, neboť tělo je důmyslný stroj, aby dostalo šanci se dostat do bezpečí před útočícím lvem. Po tom, co lvovi uteče, se dál klidně věnuje spásání trávy. Zebra svým útěkem za záchranu svého života vybila svůj stres …

Ale co má dělat chudák člověk …
Psychika však funguje jinak. Naše reakce na stres se dostatečně nevybíjejí a přecházejí v nebezpečné onemocnění, které vědci nazývají chronickým stresem se všemi souvisejícími poruchami, poškozujícími vážně fyzické zdraví. A to je dost veliký problém. Ale toto zkonstatování je asi tak všechno, co se o tom dá říci. A pak následuje, přátelé, celá řada chytrých knih, od autorů z celého světa, kteří ve svých knihách, které stojí dost peněz a většinou nejsou k dostání v češtině, radí, jak si počít s tak vážným stavem. Třeba vedení stresového deníku a omezování se, abychom se zbytečně nesetkávali se stresory. Radí nám odpoutat se od večerních zpráv, nesledovat před spaním programy, vyvolávají v nás obavy, strach a jiné nepříjemné pocity, tedy, to znamená podstoupit celou řadu sebeomezování na obranu našeho zdraví. Stresorem jsou události, které v nás vyvolávají strach, úzkost a napětí. Být ve stresu znamená být pod tlakem. Dokážete si svůj stresor dostatečně určit?

Jsou to i mezilidské vztahy …hra bez pravidel
Arogance lidí, kteří mají rozhodovací moc a klidně vás hodí přes palubu, aniž si s vámi promluví, vyslechnou vás a nebo zváží vaše osobní poměry. Neustálé konspirace, nečitelné vztahy, které vás nejednou přímo šokují, když jejich výsledek znamená zmaření vaší práce se snahou vás činit odpovědnými. Podvody a lži, které vás dostávají do rohu, aniž máte šanci se bránit, protože na vaše umění se k problému asertivně postavit se každý vykašle. Pohybujete se denně na tenkém ledě „kancelářských“ intrik, založených na svévolném chování a ignorování pravidel. Lidé, kteří vás nutí se přizpůsobovat takovým praktikám bez ohledu na váš odlišný postoj, jinak se vás budou snažit zbavit. Lavírování mezi lidmi, kterým nemůžete důvěřovat, ale musíte s nimi trávit podstatnou část svého času je k vzteku. Nepořádek, závist, chamtivost, žárlivost, lhostejnost, nedodržování elementárních pravidel slušnosti někdy dohání člověka k šílenství. Je to nejen únavné, ale také bezvýchodné. A čím více před tím utíkáte, tím vás to rychleji dobíhá. Nezbývá, než tento stav řešit pro sebe. Protože tak je to dlouhodobě nastaveno, a tak to bude fungovat dál. Není síla, aby takový stav napravila.

Co dělat?
Nakonec jsem se uchýlila k pravidlu – vést svůj osobní život! Nepřipoutávat se psychicky k útočníkům. Nenechávat pracovat ego a rozumově se k situaci stavět. Mít své priority a takticky je hájit. Neošklivit si prostředí, v kterém jste nuceni žít a pokud se rozhodnete odejít, pak se vším, co vás potkalo. A učit se ze svých chyb. Jedna z největších, kterou můžete udělat, je sdělovat o svém soukromí jakékoliv informace. Neobětujte se tam, kde můžete narazit, protože vaše oběť bude zneužita ve váš neprospěch. A to bolí. Jakékoliv křivda a pocity ponížení vás znovu srazí na kolena, takže pokud něco stojí za to chránit, pak své vlastní pocity.

Dá se lidmi vůbec komunikovat?
Mluví ze mne zkušenost. Ale jistěže, pokud s nimi komunikujete podle jejich přání. Ale nepřipoutávejte se. Nebuďte sdílní, i když vás to nutí se svěřit a ulehčit svému rozpolcení. Přátelé, kteří vás skutečně mají rádi a cení si vás, jsou velmi vzácní. Vždyť nejdůležitější je váš klid a proto, abyste ho získali a udrželi se musíte vnitřně odpoutat od lidí, kteří vás kdykoliv mohou rozhodit. Ale zachovejte si k životu přátelský vztah. Vždyť ho netvoří lidé kolem vás, ale vy sami pro sebe.

Myslím si, že rok 2011 bude velmi zajímavý. Agrese bude nabývat na síle, závist bude kvést přímo úměrně s úbytkem financí, které všichni pocítíme. Snažme se to zvládnout, aniž bychom ztráceli sami sebe, aniž bychom přicházeli o zdraví a síly. Každý den může přinést něco nového a krásného. A za krátký čas tu bude jaro! Nechte proplouvat krásné chvíle svým srdcem a myslí. Je mnoho věcí, které záleží jen na vás. Je dobré předsevzetí – nenechat si vzít svůj intimní život, v kterém můžete prožívat, co chcete. Zebry to mají dobré. Ale lidi? Však to víte sami, jak to chodí.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet