Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Jak využívat moc našeho podvědomí – 146

Publikováno: 24.12.10
Počet zobrazení: 3884
Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel
V předchozím článku jsme si říkali , že lidstvo se vypořádává se snahou o vysvětlení světa odedávna.

A také to, změna je skutečně život a život probíhá neustálými změnami. Bez změn by nebyl vývoj a tedy ani jakýkoli pokrok. Beze změn, kterými lidstvo prošlo za celé období své existence, bychom nejen neměli moderní dopravní a komunikační prostředky, ale ani mnoho dalších atributů naší civilizace. Samozřejmě, změny jsou k lepšímu, ale historie nás učí, že mnohdy i k horšímu. Motivem může být i závist, o níž víme, že plodí nenávist. O nenávisti pak se říká, že „dělá nemožné možným“. S odvoláním na historii si v tomto směru můžeme připomenout celou řadu bratrovražedných nebo otcovražedných zločinů a spiknutí, války a převraty z malicherných nebo náboženských příčin.

Na dnešek jsem slíbil napsat o tom, jak myslet ve stáří. To je téma, které zajímá snad každého od dětství až do seniorského věku. V dětství závidíme „dospělákům“, že mohou dělat věci, které nám dětem nejsou dovoleny, ve starším věku zase závidíme dětem, že už nemůžeme dělat to, co se nám tenkrát tak „zajídalo“.

V knize dr.Murphyho mimo jiné najdete příběh o chirurgovi, který za ním přišel po jedné z jeho přednášek a prohlásil: „Je mi teď osmdesát čtyři let. Každé ráno operuji, odpoledne mám vizitu a večer píši články pro lékařské i jiné časopisy. A dodal: „Každý člověk je tak mladý a užitečný, jak myslí a cítí.“

Dr. Murphy rovněž vypráví o tom, jak přednášel v Bombaji a byl představen jednomu stodesetiletému muži. Popisuje jej takto: „Vypadal, jako by byl prozářen paprsky vnitřního světla. V jeho očích byla nevýslovná krása, která pro mne byla znamením, že zestárl s veselým srdcem a že ani jeho duch neztratil nic ze své bystrosti a jasu.“ A o svém otci napsal: „V pětašedesáti letech začal učit francouzsky. V sedmdesáti platil v tomto oboru za uznávanou kapacitu. Potom se rozhodl studovat keltštinu a i v tomto oboru to dotáhl na uznávaného a slavného učitele. Mé sestře pomáhal intenzivně při studiu…S přibývajícím věkem měl stále krásnější rukopis a jasnějšího ducha. Zemřel v devětadevadesáti.“

Jen z těchto tří příkladů je zřejmé, že zmínění muži brali svůj život i stáří pozitivně a nijak se tohoto „podzimu života“ nestrachovali. Naopak využívali své znalosti, které nabyli ve věku životní zralosti a načerpané zkušenosti k tomu, aby žili svůj život plně aktivně a k prospěchu ostatních lidí. To je také základ a podstata toho, jak myslet ve stáří. Lidové rčení říká: „Člověk je tak starý, jak se cítí.“ To je samozřejmě pravda, ale ne celá. My bychom k tomu mohli dodat: „Člověk je tak starý či mladý jak myslí.“ Člověk, který myslí tak, jak jsme si uvedli v našich příkladech, které nejsou nijak ojedinělé, stárne i pomaleji než jeho vrstevníci. Samozřejmě takových příkladů bychom mohli uvést mnohem více. Proto si příště uvedeme další a nejen o mužích.

Dnešní kapitolu bych uzavřel „nosiči depresí“.Mohl bych mluvit dokonce o šiřitelích depresí. Předesílám, že nejde o žádné bakterie či viry, ale jejich důsledek je obdobný. A i když mluvíme o dříve narozených lidech, nejde jen o ně. Toto infikování depresí není „výsadou“ jen generace z první poloviny 20. století. Nosiči depresí se najdou se i mezi čtyřicátníky a dá se říci, že se vyskytují napříč generacemi. Jsou to lidé, kteří nejsou schopni mluvit o ničem jiném než o svých nemocech, starostech, křivdách a strázních. Ať s nimi zapředete rozhovor na jakékoli téma, vždy skončí tam, kde je bolí, kde je píchá, kdo jim kdy ublížil…A když se sejdou dva takoví jedinci, oba mluví, ale vzájemně se vůbec neposlouchají, protože jsou zahleděni jen do sebe. V přítomnosti takových lidí – pokud jste vnímavý člověk s empatickým myšlením – se neubráníte depresi. Jedinou ochranou před nimi je – vyhnout se.

Tito lidé si pak stěžují ještě navíc na osamělost a závidí svým vrstevníkům a jiným lidem, kterým se nikdo nevyhýbá, protože se s nimi nejen dobře pobaví, ale často vyslechne i jejich moudré zkušenosti (to už mluvím opět o staré generaci), které ale nejsou podávány jako moudrosti, ale zazní jen tak mimochodem v rámci nějakého příběhu ze života. Gerontologie (mimochodem – víte jak název této vědy vznikl? Převzali jsme jej ze starořecké Sparty, kde v radě starších zasedali právě gerontové). Ale abych nezamluvil to, co jsem chtěl říci Gerontologie přičítá stáří některé vlastnosti, které sice jiné věkové skupiny mají také, ale v menší míře. Je to zvýšená kritičnost, která přechází v brblání na všechno kolem sebe, mrzoutská bručivost a nevrlost, nespokojenost se vším.

Samozřejmě, tím není řečeno, že by každý starý člověk musel být takový. Naopak. Znáte jistě ze svého okolí i mnoho „mladých starců“, kteří už ve dvaceti letech dokáží mluvit jen o sobě a druhého poslouchají jen tak, aby mu mohli „skočit do řeči“ a znovu omílat své téma, jehož hlavním hrdinou jsou oni sami (nebo samy). S tímto jevem se můžete setkat v parku na lavičce, v čekárně u lékaře nebo na nádraží – prostě všude tam, kde jsou k tomu vytvořené podmínky, jejichž základem je určité shromáždění lidí, kteří jsou odsouzeni k nicnedělání a nudě. To je živná půda, kde nosiči a šiřitelé depresí excelují. I mezi těmito „mladými starci“ jsou neustálí nespokojenci, mrzouti, nevrlci, bručouni a brblavci. Tím chci říci, že tyto vlastnosti nejsou jen charakteristikou stáří. A tak následující rada je určena vlastně všem. Nehašteřit se, nebrblat na všechno kolem, myslet pozitivně, ale na druhé straně vyvozovat správné závěry. Pamatujme i na to, že myšlenky jsou energie a ty plně vědomé myšlenky jsou nasměrovanou energií. A to i vůči podvědomí. O tom si povíme někdy příště.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Tu nasměrovanou energii vytváříme spolu s klienty i v mé poradně. Zvu i vás, pokud chcete rozvíjet svou osobnost a zkvalitnit svůj život. Poradna sídlí v Brně a každý klient-ka se musí předem objednat (tel. 549 257 402 nebo 604 158 676 nebo e-mail: drzch@quick.cz). Pokud jste ze vzdálených míst, mohou to být i konzultace prostřednictvím e-mailů na podkladě znalosti knihy „Jak využívat moc podvědomí“, kterou si můžete rovněž objednat na uvedených kontaktech.

Vaše komentáře

Celkem 1 komentář (0 komentářů čeká na schválení)

25.12.2010 19:49  Prchalová

Článek má nadějný nadpis, ale není stylizován vůbec didakticky. Pak už ani zmínka o tom, -tohle dělejte ,abyste posílili podvědomí, protože..... Málo adresné, podvědomí přijde zkrátka.

Zanechte komentář: