Dnes je 23.11.2024, Svátek má Klement, zítra Emílie

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

O mužské roli v životě žen a dětí

Publikováno: 8.12.10
Počet zobrazení: 1565
  Autorka článku: JUDr. Irena Novotná
Na první pohled se zdá, že muži nemají takové problémy jako ženy. Proč se to zdá? Protože o nich méně, než ženy hovoří. Protože se s nimi lépe vyrovnávají, protože se většinou ke svým problémům nestaví emotivně. Ale konají.

Jestli úspěšně nebo ne, to záleží na tom, jak jsou schopni bojovat a vítězit a jak snášejí svou porážku. Jak hluboce jsou schopni prožívat svůj citový život, co upřednostňují a jak se dokáži vyrovnávat s ženami v manželství a s rodičovstvím. Jejich otcovská role je totiž nezastupitelná a nenahraditelná …

Mnoho chlapců nemá mužský příklad
Pokud muži vyrůstali pouze se svou matkou, pak se většinou neumí postavit do pozice muže. Neboť museli poslouchat a ustupovat síle, kterou představovala žena. A to si nesou i do svého dalšího života. Často se stává, že přejímají ženské způsoby, které se naučili a pak taková výzva „buď přece chlap“ je zbytečná. Je to jeden z důsledků tristního až fatálního rozpadu rodin, kdy jednostranná ženská výchova chlapců je zcela odzbrojuje, ale také, činí je pohodlnými a nakonec, nezřídka kdy je zahání z „bojiště“. Myslím, že i na tom ztroskotává řada manželství. Ženy, právem, očekávají od mužů rozhodné postoje, ochranu, přesilu, neboť se rády cítí někdy slabými, ale nedočkají se. Mají je často ve svém táboře, i tehdy, když by mohly očekávat pravý opak. Potřebují své alter ego …

Ženy se bojí ustupovat …
Ale současně se obávají, a také právem, ustoupit, protože nemají dobré zkušenosti s muži jak v pracovním, tak i rodinném životě a raději setrvávají v palebných pozicích. Jsou si vědomy toho, že většina starostí, problémů s chodem domácnosti a vedení rodiny zůstává na nich. Ani současný systém jim nějak nepomáhá, aby místo boje o pracovní místa a pozice vzhledem ke svému vzdělání a výkonu činností, jim ponechal prostor pro plné působení v rodině, aniž by se musely čehokoliv vzdávat. Nemohou, protože v nejlepším případě, přinášejí finance do rodiny a ne zanedbatelné. Tak je postavena společnost, která plně počítá s výdělečnou činností žen. Ale také počítá, že kromě toho, žena pečuje o rodinu v takové míře, jakoby nebyla zaměstnaná a mnoho mužů to bere jako samozřejmost. Tím se cítí znevýhodněná a často i ztrácí pozitivní sebehodnocení.

Problémy rovnoprávnosti
Moderní společnost se snaží zrovnoprávnit postavení mezi muži a ženami, ale zdá se, že zapomíná na jednu důležitou okolnost. Muži ztrácejí schopnost bojovat. Na první pohled se zdá, že mají v některých pozicích přednost, ale do jaké míry dokáží své pozice uhájit, jak úspěšně, to záleží na schopnosti promyšlené strategie v jednání s ženami. Nemusí být vždy respektováni jen proto, že jsou muži, ale proto, že se jako muži chovají a ženy je proto respektují. A ženy umí slabostí mužů využívat ve svůj prospěch, nikoliv také v jejich prospěch. Být mužem je dnes zřejmě složitější, než by se na první pohled zdálo. Neboť nemají jasno ve svých rolích. Tak si je určují a někdy i na úkor žen. Mnoho žen to přijímá a bere na sebe břímě, které z ní těžko kdo sejme. A čím méně muž funguje v rodině, tím více nakládá na ženu a nastává nerovnováha, která v nejlepším případě končí v rodinné poradně. Neboť si to neumí říci mezi sebou a jejich vztah se propadá v hádkách, nespokojenosti a v nakonec řešeních, která mohou vést až k rozpadu rodiny.

Není kam ustoupit, je třeba přemýšlet …
Jsme rozumní lidé, máme mnoho poznatků o vztazích mezi muži a ženami, dokážeme se s mnoha věcmi vyrovnávat. Umíme se prosazovat, máme vzdělání a poznatky, které předchozí generace neměly a byly závislé na výchově a četbě románů i náboženské výchově, které vedly ke šťastným manželstvím díky schopnosti podřizování se mužům a později, v době emancipačního hnutí, opuštění nefunkčních a neuspokojivých modelů vztahů a hledání nových a úspěšnějších. Na čem to ztroskotává dnes? Na penězích? Na sexu? Na neschopnosti hodnotného citového života? Myslím, že na lenosti, pohodlnosti, možnosti své neuspokojení ze vztahu hned kompenzovat: prací, jinými činnostmi mimo rodinu a v neposlední řadě i život v troj – i více – úhlenících. Nic z toho nevede k řešení základního problému. Kompenzace prací vede k workoholismu a to je ohromný problém, protože snadno přechází k depresi a ztrátě sebekontroly. Příliš mnoho jiných zájmů vede k odcizení a ke ztrátě komunikace v rodině. Poslední řešení pak k rozpadu monogamních rodin a k velkým problémům, zejména vztahovým.

Méně egoismu a více rozvahy
Na správném a rozumném fungování rodiny závisí úspěšná výchova dětí a jejich další úspěšný život. Také na něm závisí kvalita prožívání stáří rodičů, které právem očekávají od rodiny podporu a sounáležitost. A v neposlední řadě i zvládnutí ekonomických problémů a překonání rodinných i vnějších krizí. Ale k tomu je potřeba, aby muži a ženy opustili staré způsoby soužití, předsudky o tom, co má dělat žena a muž, aby muži se chopili svých rolí a nepodřizovali se z pohodlnosti, z nechuti o něčem rozhodovat „jakémusi samochodu“ rodiny, které dokáží zařizovat energické, silné a zkušené ženy, které jsou na to více méně připraveny svými matkami, které tou cestou již prošly. A ženy by neměly v rodině přebírat mužské role, pokud očekávají činy. Ohlížet se na děti, které potřebují oba rodiče, neutápět se v malicherných sporech a nenechávat své muže odcházet. Komunikovat o nosných věcech, ovládat své city a přemýšlet o rizicích, než zvolí špatnou strategii v jednání s mužem. Záleží na tom, do jaké míry se rozkolísaný vztah dá zharmonizovat, hodně to záleží na motivaci udržet rodinu a nenechat ji padnout. Lehkomyslné a neodpovědné chování partnera může vzít ženě důvěru ve vztah k muži a bez důvěry není ani lásky, ani snahy něco urovnávat a řešit. A pak je to už všechno jedno …

Nenechme padnout poslání úplných rodin
Jaká je hrozba? Kritický bod? Riziko? Nejen neuspokojivý vztah v rodinách činí lidi nešťastnými, posléze otupělými a depresivními. Jde také o výchovu dětí. Vliv na jejich vývoj a rozvoj a míru vyspělosti má vliv i škola, média, různá hnutí, co kterých se stahují v období rebelie a snahy se osamostatnit a nebo z osamělosti, nedostatku citu a lásky, což je ten tragičtější případ. Pokud nemají dobrou zkušenost z rodin, v kterých vyrůstají a nejsou vedeni k odpovědnosti a k hodnotným vztahům, pak je nevytvoří, jak bychom si přáli. Protože kdo by nechtěl vidět své děti šťastné? I lásce je třeba se učit, jako i úctě k rodičům, prarodičům. A k tomu je třeba i otcovské péče, mužské stránky výchovy a příkladu správných řešení problémů. Neboť děti opakují model rodiny, z které vzešly. A pokud otec ukázal správný příklad, pak i jeho syn nebo i dcera dokáží ho aplikovat ve svých vztazích. Být otcem je krásná role a děti si často vzpomenou, pokud prochází životním problémem – co by asi teď udělal můj táta? Ano, tak důležitá je otcovská láska, péče a příklad pro dobrá a správná řešení, které ženy nezastanou, i kdyby chtěly. Ne ve všem jsou muži prostě nahraditelní. Rozhodně ne ve výchově dětí a ani v opoře, kterou ženě poskytují.Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 2 komentáře (0 komentářů čeká na schválení)

11.12.2010 14:43  JUDr. Irena Novotná.

A to jde. Chlapci napodobují své matky do určité doby a přebírají i jejich vzory v postojích. Pak se zjistí, že se od nich očekává něco jiného a musí se to učit, aby obstáli. Muži jako otcové jsou nezastupitelní jako vzory a já jen prosím, aby to pochopili a začali se podle toho chovat!

10.12.2010 14:33  Lady

Tak teď se mi něco objasnilo. Potřebovala jsem na chodbě připevnit takové prkno na dvě konzole, že jako botník. Nahoru se dají dát kozačky případně sundané bačkory, pod prkno polobotky. Požádala jsem přítele své neteře, aby to přidělal. Přesně jsem formulovala co chci, jak to chci a co to musí vydržet. Udělal to, ale ... Sice jsem všechny upozornila, že se na to nesmí sedat, že to k tomu není uzpůsobené, pak se našel hromotluk, který si i s batohem sed a všechno šlo do háje. Hromotluk po návratu z dovolené přišel a botník znovu připevnil a připevnění vylepšil, takže se na desku může i sednout. První chlapec vyrůstal pouze s matkou a v momentě kdy jsem ho viděla jak se k celému připevňování staví, tak jsem litovala, že jsem si to neudělala sama. Druhý kluk umí všechno, ke všemu se staví úplně jinak a je pravda, že tatínek hraje prim v rodině. No kdo by to řek.

Zanechte komentář: