Posilujeme zdraví, imunitu…

Autor článku: Dagmar V této podzimní a zimní době se nemůžeme věnovat příjemným nejrůznějším aktivitám jako je tomu na jaře či v létě.

V tomto období také přichází oslabení organismu, řada onemocnění chřipkou, virosami a nachlazením, a tak bychom se v tomto čase mohli věnovat svému zdraví, tělu, svým smyslům a zkrátka se soustředit sami na sebe, abychom byli v pokoji, využili zimního času na příjemný odpočinek a více se zaměřili na produkty a jejich užívání a požívání, abychom tak předešli zmíněným nachlazením a dalším nepříjemnostem a také vyplnili svůj volný zimní čas tímto záměrem – působit zdárněji na své zdraví.

Posilujme tedy svůj imunitní systém a snižujme oslabující působení negativních látek na náš organismus a zdraví.

Některé tipy pro tyto účely-léčivá moc vitamínů, minerálních látek, probiotik, antioxidantů, betaglukanů, vlákniny, bylinek, koření…

1) Léčivá moc vitaminů a minerálních látek: nejdůležitější vitamíny a kde jsou obsaženy:
Vitamín A – nedostatek vitamínu A výrazně zvyšuje riziko infekce. Výzkumy potvrdily také to, že vitamín A ochraňuje před vlivem znečistěného životního prostředí i před pasivním kouřením. Je v tresčích játrech, mečounovi a dalších rybách.
Vitamín E – je obsažen v pšeničných klíčcích, oříšcích, semenech, celozrnných obilovinách, sezamovém a olivovém oleji, rybím tuku, sójovém lecitinu, špenátu, chřestu, brokolici, petrželi, ovsu, ječmeni, kukuřici.

Vitamín C – je rozpustný ve vodě – účinnost vitamínu C je zejména pro posílení imunity, může stimulovat tvorbu bílých krvinek, pomáhat játrům při detoxikaci chemikálií a zbavovat aktivity řadu virů a bakterií. Vitamín C obsahují třešně acerola, černý rybíz, petržel, zelená paprika, řeřicha, pažitka, jahody, špenát, pomeranče, zelí, černý bez, pampeliškové listy, grapefruit, citróny, limetka, mango, ostružiny, mandarinky, rajčata, dýně, maliny, ananas.

Další posilovače imunity:
Mangan – je obsažen v ananasu, ovesné mouce, ořechách a semenech, ve fazolích a špenátu.
Zinek – je obsažen ve sledích, pšeničných klíčcích, sezamových a slunečnicových semíncích, červené řepě, vlašských ořechách, fazolích, avokádu, jáhlech, hnědé rýži a mandlích.
Koenzym Q 10 – obsahují sardinky, makrela, buráky, pistácie, sójové boby, vlašské ořechy, sezam.
Selen – obsahují paraořechy, tuňák, celá zrna, slunečnicová semínka, játra, brokolice, houby, zelí, celer.
Flavonoidy – obsahuje brokolice, květák, zelí, růžičková kapusta, citrusové ovoce, fazole, cibule, česnek, ořechy, semena.
Betakaroten – obsahuje mrkev, mango, meruňky, meloun, červená paprika, dýně, listová zelenina, špenát, brokolice, tykev, petržel, nektarinky, papája.

2) Kromě vitamínů a stopových se zaměřme na velmi důležité antioxidanty, vlákninu, probiotika a betaglukany, která velmi podporují imunitní systém a zbavují tělo rakovinotvorných látek.
Antioxidanty – mezi známé antioxidanty patří například vitaminy C a E, beta-karoten, také ale
minerály selen a zinek. V rostlinách existuje mnoho dalších skupin látek, které mají antioxidační efekt. Je to třeba v bobulovém ovoci, kávě, zeleném čaji, červeném víně.

Vláknina – je součástí ovoce, zeleniny, ovsa, ořechů a luštěnin – je tvořena složkami rostlinných buněk a buněčných stěn, které bobtnají ve vodě. Účinkem bakterií v tlustém střevě se štěpí na jednodušší složky. Nerozpustná vláknina je obsažena v obilninách a zrnech a váže vodu. Zažívacím traktem prochází vláknina nestrávená, protože nemůže být rozštěpena enzymy lidského těla. Takže působí tak, že vstřebává vodu ze střev, zvětšuje objem stolice a změkčuje ji. Váže cholesterol , který je pak vylučován, váže škodliviny a podporuje jejich vylučování . Upravuje zácpu, průjem a bolesti při hemeroidech.

Probiotika – podporují střevní mikroflóru. Jedná se o živé bakterie, které po usídlení v trávicím ústrojí prospívají hostiteli zlepšením jeho vlastní mikroflóry a náš trávící systém může tak správně pracovat. Jsou to živé mikroorganismy, které jsou obsažené ve všech zakysaných mléčných výrobcích, např. v jogurtu. Působí šetrně a preventivně, ale přitom to nejsou léky, jen důležitá součást naší stravy.

Betaglukany – jsou jedním z nejsilnějších a nejúčinnějších stimulantů našeho imunitního systému. Jejich preventivní užívání se doporučuje u lidí s vysokou fyzickou i psychickou
zátěží, ve stresu, ve stáří, u lidí s oslabením imunitního systému. Kde je najdeme?
V mořských řasách, obilninách, kvasnicích, hlíva ústřičná, outkovka pestrá.
Zlepšují také regenerace tkání a zabraňují vzniku pooperačních infekcí.

3) Koření - která ochucují nejen pokrmy, ale fungují jako prevence či při léčbě rakoviny: jsou to kari, rozmarýn, skořice, chilli papričky, kmín.

Tato koření přímo blokují rakovinné bujení – kari – obsahuje kurkuminu – pomáhá při léčbě rakoviny jícnu, tlustého střeva, prsu, prostaty a plic.

Rozmarýn při přípravě masa snižuje množství rakovinotvorných látek, které vznikají při vaření, projevil se v boji proti rakovině prsu a kůže a zvyšuje aktivitu detoxikačních enzymů.
Bazalka – rovněž prvence rakoviny prsu – jsou zde silné antioxidanty, protizánětlivé a antimikrobiální a protiplíšňové složky.
Chilli papričky, kde je obsažen tzv. kapsaicin může přímo zabíjet za určitých okolností rakovinové buňky. Působí u rakoviny žaludku, plic a slinivky. Je nevhodná při kožních nádorech.
Kmín – působí proti nadýmání, vysokému krevnímu tlaku a podporuje funkci ledvin. Je silným antioxidantem, opět působí v boji proti rakovině – tlustého střeva, prsu, slinivky.

4) Věnujme se více pitnému režimu, poněvadž starší lidé necítí žízeň jako mladí nebo mladší, tudíž není rovnováha mezi příjmem tekutin a výdejem, což mnohdy vede k dehydrataci organizmu a k velmi kritickým stavům starých lidí. Při dehydrataci se v krvi mohou častěji objevit krevní sraženiny, ty ucpou tepny, což vede k infarktu či mrtvici, poněvadž tak dochází k přehřátí a přetížení krevního oběhu. Denně by měl každý senior vypít 2,5 – 3 litry tekutiny, i když nepociťují žízeň, ve vedrech by to mělo být více. Zvýšené riziko je u těch, kteří trpí cukrovkou, vysokým krevním tlakem nebo cholesterolem.

5) Kdo netrpí vysokým krevním tlakem může pít i kávu, není pravdou, že káva dehydruje. Pokud se kávy nevypije denně více jak 4 – 6 šálků, tj. 300 miligramů kofeinu. Takže i kávou si můžeme doplňovat svoje potřebné množství tekutin. Kvalitní káva během dne v doporučených dávkách s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu jedince doplněná sklenicí vody rozhodně neuškodí. Navíc při kolísavém tlaku nás dokáže velmi účinně povzbudit. Ovšem s její konzumací by měli být opatrní lidé trpící vysokým krevním tlakem či poruchou zažívání.

Káva jako čistě přírodní produkt je výborným zdrojem antioxidantů (má dokonce vyšší procento antioxidantů než zelený čaj a některé druhy ovoce).

6) Můžeme popíjet různé bylinkové čaje, dle individuálních zdravotních problémů. Kdo nezná zázvor a čaj z něho – tak jeho příprava se skládá z přelití čerstvého mletého zázvoru – asi půl lžičky horkou vodou, a to ¼ litrem. Po 5 min. se přecedí a po mírném vychladnutí přidá lžička medu a čerstvá citronová šťáva. Zázvor prohřeje a uvolní ucpaný nos, podporuje tvorbu trávících šťáv a pomáhá neutralizovat kyseliny v zažívání. Doporučuje se při pálení žáhy, nadýmání, říhání, při pocitu na zvracení, nevolnosti v dopravních prostředcích.

Na závěr – při věnování se svému zdraví, popíjení zdravých bylinkových čajů, kávy, či připraveného jídla podle výše uvedených tipů pro zvýšení odolnosti organismu si vytvořte příjemné relaxační prostředí, a to vhodnou oblíbenou hudbou, provoňte si domov vonnými tyčinkami či esencemi. Je to velmi příjemná relaxace přinášející klid a uvolnění.

Autor: Dagmar, Foto: Internet