Za zdravotní péči budeme platit více

Autor článku: Dagmar Náklady na zdravotní péči v Česku v následujících letech opět porostou, protože očekávaná délka života se prodlužuje a dnešní novorozenci mají velkou naději dožít se vyššího věku než jejich prarodiče.

Nebudou tedy stačit současné příjmy ze zdravotního pojištění.
Celkové výdaje na zdravotnictví jsou v Česku, při porovnání s ostatními vyspělými zeměmi nízké. Celkové výdaje zdravotnictví činí v Česku 6,8 % k HDP, v členských zemích OECD v průměru 8,9 % k HDP. V USA je to dokonce 16 %. Vyšší výdaje než 10 % k HDP jsou ještě ve Francii, Švýcarsku, Německu, Belgii, Kanadě a Rakousku.

V Česku stouply výdaje na zdravotní péči ze 147 miliard (v roce 2000) na 265 miliard (v roce 2008).
Na léky připadne téměř 20 % všech nákladů ve zdravotnictví. V Česku jsou přitom soukromé výdaje občanů za léky druhé nejnižší z členských zemí OECD. Soukromé výdaje za léky činí 29 % výdajů za léky. V USA přitom činí privátní výdaje občanů 75 %, ve Švédsku 42 %, Nizozemí 48 %, Francii 37 %, Itálii 50 % a Rakousku 32 %.

Mzdové ohodnocení zdravotnického personálu je ve vyspělých zemích světa vyšší než v Česku. V budoucnu však mzdové ohodnocení lékařů v Česku poroste.

Odvody na zdravotním pojištění v Česku činí 13,5 % z hrubé mzdy zaměstnance (9 % odvádí zaměstnavatel a 4,5 % odvádí zaměstnanec). Zdravotní pojištění v Česku je poměrně vysoké,. Velmi vysoké je zdravotní pojištění v Německu (14,9 %) a Slovensku (14,0 %). Ve většině vyspělých zemí je však zdravotní pojištění nižší než v Česku (např. v Rakousku 7,5 % či v Polsku 9 %).

Nárok na zdravotní péči mají i občané, kteří si neplní své zákonné povinnosti a nehradí zdravotní pojištění (např. osoby samostatně výdělečně činné či osoby bez zdanitelných příjmů). Největším dlužníkem na zdravotní pojištění jsou však zaměstnavatelé, kteří nehradí zdravotní pojištění za své zaměstnance. Počet neplatičů zdravotního pojištění je v Česku vysoký.

Za státní pojištěnce (např. důchodce, ženy na mateřské či rodičovské dovolené, občany v evidenci na úřadu práce, studenty…) hradí zdravotním pojišťovnám zdravotní pojištění stát. Měsíční platba za státní pojištěnce činí přitom pouze 723 Kč měsíčně. Stát však v příštích letech nebude mít prostředky na přílišné zvýšení této částky. Náklady spojené s poskytnutou zdravotní péčí jsou u těchto občanů výrazně vyšší. Státní pojištěnci jsou tak nejméně atraktivní skupinou obyvatel pro zdravotní pojišťovny. Za zaměstnance pobírajícího minimální mzdu 8 000 Kč inkasuje příslušná zdravotní pojišťovna 1 080 Kč (13,5 % z 8 000 Kč).

Při mezinárodním srovnání jsou administrativní náklady v Česku průměrné (nižší než v USA, Belgii, Francii či Austrálii). Nižší administrativní náklady jsou např. ve Skandinávských zemích. Pokud v Česku nedojde ke sloučení sociálního a zdravotního pojištění, tak se snižování administrativních nákladů nedá předpokládat.
Spoluúčast pacientů je v Česku jedna z nejnižších – přes 90 % všech nákladů na zdravotnictví financováno prostřednictvím veřejného zdravotního pojištění. Spoluúčast pacientů, ať už formou přímých plateb u lékaře (např. zubaře), formou regulačních poplatků nebo za léky je nižší než v ostatních vyspělých zemích světa.

V zemích Evropy je způsob placení zdravotní péče obdobné, velkým rozdílem je spoluúčast pojištěnce, který je v naší republice ve srovnání nízký. Výše spoluúčasti je pro určité skupiny osob (děti, důchodci, sociálně slabé skupiny) upravena zákonem. Z odvodů za zdravotní pojištění se podobně jako u nás nezahrnuje nebo jen z části například dentální péče, pobyt v nemocnici. Hrazení léků a poplatky za vyšetření, zvláště vyšetření u lékařů specializovaných je mnohem vyšší, léky jsou hrazeny vyšší měrou než u nás.

Americká zdravotní péče je jiná než v Evropě
Američané mají nejkvalitnější zdravotní péči na světě. Systém zdravotního pojištění se nepodobá žádnému systému známému z Evropy. Jeho sjednání je dobrovolné. Platí rovněž, že je jen na pojišťovnách koho pojistí a koho nikoli. Mohou také odmítnout hradit lékařské výkony spojené se zdravotními potížemi, které existovaly už před uzavřením pojistky.

Zdravotní pojistky se tak jedna od druhé liší, a to nejen cenou, výší spoluúčasti, procentem hrazených nákladů či rozsahem krytých úkonů. Jde zkrátka o komerční pojištění nabízené na neregulovaném trhu.
Americké zdravotnictví se může pochlubit nejlepšími světovými lékaři, působí zde nejvíce nositelů Nobelovy ceny, přichází se zde na většinu důležitých lékařských objevů, pacientům jsou k dispozici nejlépe vybavené kliniky. Přichází sem lidé z celého světa, kteří nenajdou pomoc jinde, nebo kteří by museli na transplantace a operace doma čekat příliš dlouho.

Nepojištěných Američanů je asi 16 %.

Autor: Dagmar, Foto: Internet