Lékaři neodcházejí jen kvůli platům

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Po dobu své dvouměsíční pracovní neschopnosti jsem byla a ještě budu ve styku s lékaři a odbornými zdravotnickými pracovníky na naší malé poliklinice. Většina z nich jsou poměrně mladí lidé, kteří prošli klinickou praxí ve Fakultních nemocnicích.

Při našich rozhovorech jsem zjistila, že jsou všestranně vzdělaní, neboť jsme zavadili různá témata, chápaví a hlavně jako profesionálové na vysoké úrovni. V celé poliklinice vládne pořádek, čistota, pozornost k pacientům, ochota vyřešit problém. Pamatuji se velmi dobře na zdravotnictví za socialismu, které bylo také na slušné úrovni, ale lékaři a sestry i zdravotnický personál se chovali odtažitě a někdy i dost ostře, nemocnice nebyly v tak dobrém stavu, často spíš volaly po opravách a rekonstrukci. Té se dočkaly až po roce 1989, kdy se stavěly nové pavilóny, modernizovala se lůžková oddělení a přicházeli noví lékaři a s nimi i moderní způsob léčení. Čeští lékaři jsou vysoce profesionální, vzdělaní, odborně zdatní a většinou slušní lidé, kteří mají rádi svou profesi.

Lékař má velkou odpovědnost za výkon svých služeb, které poskytuje veřejnosti. Je současně odpovědný za plnění celé řady zákonů, vyhlášek a nařízení, které musí také ovládat a které se mění, mění a mění. Na lékaře je tedy veden tlak jednak ze strany výkonu jejich profese, jednak ze strany úředníků, kteří je řídí, ovšem ne po stránce jejich profese a celé řady manažerů, kteří řídí zdravotnictví. Nehledě na ohromně rozbujelou sféru zdravotních pojišťoven, která na ně také působí ne vždy harmonicky. Kromě toho i unijní předpisy, které se také stále mění, vyžadují činnosti, které mohou být v rozporu s aktuálními možnostmi. Nehledě na to, že lékaři se stále musí vzdělávat ve své profesi, současně sloužit, současně léčit, jezdit na semináře, přednášet a ještě být trpěliví, laskaví, slušní, úslužní. Střední zdravotnický personál je též profesionálně zdatný a také na něho působí změny ze všech stran. A protože většinu tvoří ženy, potýkají se i s problémy svého osobního života, což se promítá do celkové atmosféry vztahů, které ve zdravotnictví existují. Ale, podle mého názoru, nelze nemocnici řídit stejně jako firmu, protože v činnosti lékařů se promítá něco víc, než jen ekonomika má dáti – dal. I mně, laikovi, je jasné, že lékař musí mít především podmínky, a to nejen finanční, aby mohl vykonávat svou riskantní a vysoce náročnou práci s nemocnými lidmi, buď duševně anebo tělesně. A to všechno pod tlakem, že každá chyba mu bude osudnou. I chyby, za které odpovídá. A čím více na něho doléhá osobní a profesionální odpovědnost, tím vyžaduje lepší platové podmínky. Ale lékaři nemohou vykonávat svou profesi manažerským způsobem. Jsou lékaři, ne úředníci, lidé, kteří by měli ovládat manažerské prvky řízení a ještě ke všemu – v podmínkách, v kterých jsou (neustálé reformy, propouštění, rušení nemocnic nebo jejich privatizování, neustálé změny v jejich práci a přístupech k jejich práci).

Budeme všichni naříkat
Odchod českých lékařů do zahraničí sníží úroveň české medicíny. Neboť budou odcházet odborníci, kteří pro moderní českou medicínu něco znamenají. Kdo je nahradí?

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet