Dnes je 15.11.2024, Svátek má Leopold, zítra Otmar

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Učíme se životní změny

Publikováno: 15.01.11
Počet zobrazení: 1071
  Zdroj:zahraniční portál pro seniory
Nebyl to jen konec roku, byl to konec desetiletí, během kterého jsem se z padesátileté stala šedesátiletou.

Když mi bylo 20, nebyl pro mě žádný rozdíl mezi 50 a 60, nebo dokonce 70 lety. Lidé tohoto věku pro mě prostě byli staří.

Při pohledu zpátky je ale velký rozdíl mezi 50 a 60.lety Všichni jsme zažili katastrofu z 11. 9..2001 a truchlili nad různými mezinárodními tragédiemi. Svět se změnil. Ale já jsem nějak myslela, že můj osobní život zůstane stabilní, budu stát pevně nohama na zemi, na které jsme postavili náš první dům a moje rodina zde bude ukotvena se mnou.

Průběh deseti let ale přinesl rozdíl v soužití s dětmi – výchova doma je něco jiného než nebo mít děti, které žijí svůj vlastní život v různých městech – a ještě je vídat zřídka.

Je rozdíl být vdaná nebo žít sama, stát se rozvedenou. V 50 jsem byla doma s „někým“, domov je místo, které nesdílíte sám. V 60 jsem se dozvěděla, že jsem „doma“, i když tam na mě nikdo nečeká.

V 50 jsem šla životem ve společnosti roztomilé dvouleté vnučky a spoluvychovávala dospívajícího puberťáka , byla jsem tchyně a babička dalších tři dívek. Holčičce, která mi přinesla tolik radosti, je nyní 12 a žijeme v různých státech. Když jsem na návštěvě u rodiny mého syna, je obvykle ve svém pokoji nebo s přáteli.

Můj otec zemřel. Můj tchán zemřel. Moje tchyně zemřela. Sousedčina dospívající dcera zemřela na předávkování drogami. Pak její autistický syn zemřel z přirozených příčin. Dcera přátel zemřela v raných dvaceti letech na sepsi. Jiný kamarád ztratil dva syny v tragédiích. Jeden z mých nejlepších přátel zemřel na rakovinu slinivky. Sestřenice v mém věku zemřela na rakovinu prsu..

Můj pracovní život se tolik nezměnil. Stále píši. Ale nepíši už pro časopisy nejvyšší třídy. Trhy šly dolů. Místo psaní o zážitcích v luxusních hotelích a lázních pracuji tam, kde spím – na notebooku na posteli místo ve vyhrazené kanceláři s velkým stolem a spoustou regálů.

V 50 jsem žila v krásném domě který jsme s manželem postavili podle svých představ, s uměleckým studiem pro mě. Dala jsem pryč většinu mých věcí a dva pokoje pronajímám

V 60 jsem více klidná a soustředěná. Moje představa rodiny je obecnější. Jsou to mí sousedé, kamarádi, bratranci, které jsem léta neviděla. Moje představa práce zahrnuje práce dobrovolné, stejně jako finančně zúčtovatelné. Věnovaji více pozornosti svému tělu a duši a jsem zdravější a šťastnější než před 10 lety.

Přestože žiji tak dlouho, nebojím se přijímat změny, nebo dokonce zemřít, i když bych ráda ještě zůstala..

Jsem připravena na rok 2011. Sem s ním!

Zdroj: zahraniční portál pro seniory, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: