Úvaha v novém roce

Autor článku: Dagmar Přišel nový rok, další rok našeho života. Každý prožil Vánoční svátky a poslední den v roce odlišným způsobem, někdo krásně a pohodově, někomu se svátky nevydařily.

Na někoho dolehla samota, někdo se radoval, někdo si zopakoval klasiku jen tak z povinnosti. Někdo měl radost z toho, že mohl obdarovat, jiný, že byl bohatě a příjemně obdarován něčím co si třeba dlouho přál. Od toho taky Vánoce jsou, aby se v nich i někomu splnil sen, přání nebo i malý zázrak.

Člověk musí věřit na zázraky, na lepší zítřky a i přes všechno špatné co se děje kolem nás i ve světě, umět ještě alespoň trochu důvěřovat lidem a snažit se zlo neopětovat zlem, což přinese jen další zlo. Když zlo není opětováno zlem či pomstou, zle činící člověk se nad svým zlým úmyslem a činem zamyslí mnohem více než když je jeho zlo opětováno právě dalším zlem. Je to zvláštní jak si člověk sám umí sáhnout do svědomí a sám v sobě se cítí zahanben. Samozřejmě se tak děje u lidí se svědomím, jichž je nespočetně více než lidí bez svědomí. Takže tato taktika přináší újmu jemu samotnému a člověku nemstícímu se přináší úlevu, že nemusí svůj mozek, mysl, duši zatěžovat mstou, zradou či nějakým zlým činem. Že nechá prostě věc plynout a odplynout, právě jako jsme nechali a museli nechat odplynout minulý rok. Ať byl jakýkoliv, přinesl určitě nejen zlé a nepříjemné věci, nemoci, události, tak i dobré a příjemné pocity z příjemných zážitků či setkání.

A co v tom novém roce? Asi se budeme muset smířit zase s dalším zdražováním, patrně s nižší životní úrovní, smířit se s tím, že nadáváním a nekonečným omíláním jak jsme na tom finančně či zdravotně špatně, jak je na tom jiný lépe si nikdo z nás nepřilepší ani psychicky ani finančně, tedy ani zdravotně. Raději popřemýšlet, kde snížit náklady, co třeba prodat, když už věc nepotřebujeme, kam uložit úspory, aby měly větší zisk, pokusit se sehnat malou práci, což je asi největší a nejméně splnitelné přání, zkrátka spíše si dělat malé radosti, vzpomínat na hezké věci, přemýšlet o dobrých a změnitelných věcech.

Málokdo si váží toho co má, a v mnohých případech, ne ve všech, je určitě čeho si vážit, proto by asi bylo dobré považovat si toho a nemyslet na to jak by mohlo být lépe, protože jak praví moudré citáty: „Kdo není spokojený s tím co má, nebude spokojený ani s tím co by měl“. „Kdo má moc, chce ještě víc“. „Nejbohatší je ten, kdo chce nejmíň.“

Dříve, když se lidé sešli, potkali ať už náhodně nebo s úmyslem posedět a popovídat třeba u kávy nebo vína, tak se bavili o všem možném a nikdo se nebavil o tom co má, co si pořídil, na jakém pracuje postu, nebo naopak jak se má zle, kolik stojí to a ono, jak nemá na jídlo, dnes se bohužel lidi baví jen a jen na tohle téma. Je to děsivé a protivné, když člověk jde po ulici a kde se kdo baví, zaslechne jen tohle jediné téma, jen samé stížnosti, finance a finance. Vždyť tehdy jsem na tom taky nebyli nejlíp, ba naopak v mnohých případech hůř, ale přesto jsme život žili rádi a rádi se bavili o čemkoliv, chtěli se smát a taky se smáli, uměli se bavit a pobavit a ani nás nenapadlo si pořád jen stěžovat. Jak je tohle možné, že to dříve šlo a teď ne? Jak to, že se dříve lidi vzájemně pomáhali, jeden stavěl dům a všichni přišli pomoct – kamarádi i sousedé z dědiny a dnes, když někdo dům, tak ho druzí jen pomlouvají, kde a jak na to vzal a cítí závist a zášť.

Je to ohromně smutná doba. Jsme asi nešťastný národ, který to od prvopočátku nevzal za dobrý konec, nevjel do té správné koleje a tak doba komunistická i doba tato je mnohdy až děsivá, zoufalá a smutná. V čem je ta důležitá hlavní chyba, kterou jako národ nedokážeme změnit v žádném režimu ve prospěch všech?

Přejme si tedy to nejdůležitější – zdraví a veselou mysl v tom dalším roce, to je taky to co potřebujeme i chceme nejvíce, aniž si to uvědomujeme. Přemýšlejme také jak kteroukoliv věc změnit k lepšímu a snesitelnějšímu a doufejme, že to jde a půjde.

HODNĚ ŠTĚSTÍ!!

Autor: Dagmar, Foto: Internet