Dnes je 22.11.2024, Svátek má Cecílie, zítra Klement

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Autoanalýza stresu: Proč jsem podrážděný?

Publikováno: 3.02.11
Počet zobrazení: 1406
  Autorka článku: JUDr. Irena Novotná
Autoanalýza stresu znamená, že si vytvoříte seznam příčin svého neklidu a napětí. Ty body, které si sepíšete, mohou signalizovat stresová napětí.

Každý z nás je více čí méně zmítán okolnostmi, a ať se snažíme, jak se snažíme, nejsme schopni si vytvořit v životě bezpečný řád, který by nás chránil od psychického i fyzického opotřebování. Je to naší intimní záležitostí. Přijmout vlastní životní řád může znamenat se zříci mnoha činností, které můžeme pokládat za příjemné, ale právě ty mohou být zdrojem vyčerpání, slabosti a civilizačních nemocí. A projevy nemocí, jak psychických tak i fyzických jsou už prostým následkem chyb, kterých se dopouštíme vůči sobě samým.

Psychologové i lékaři tvrdí, a to plným právem, že sedavý způsob života, ke kterému nejsme v podstatě přírodou uzpůsobeni, nám přináší mnoho psychických a zdravotních problémů, jejichž následky pak řeší léčbou a cvičeními, což nemá a nemůže mít trvalý účinek, pokud ho nezařadíme do běžných denních činností.

Ale nezávisí to jen na mně …

Jenomže problém, který je dost závažný pro každého z nás vězí v tom, že ač se snažíme si zavést do života nutné řády a pořádky, že jsme nuceni stále něco dohánět, předvídat problémy, vyvíjet snahu je eliminovat, znovu se vracet k již proběhlým událostem, které nebyly důsledně řešeny a zase napravovat jejich další důsledky. A v tom ztrácíme kontinuitu s přítomným časem, který plyne, a tak se pohybujeme nahoru, dolů, dopředu, dozadu a nejsme schopni se dostat do nějakého klidového bodu, od kterého bychom mohli začít odvíjet naše činnosti. Takové, které bychom si mohli plánovat, aniž je musíme opouštět anebo neustále přizpůsobovat k vnějším podmínkám.

Mám strach, že své úkoly neodevzdám včas …

Představte si, že pracujete na nějakém projektu, do kterého je zapojeno více lidí. Jste odpovědný za jeho včasné předání, jinak nedostanete honorář, s kterým počítáte. A máte pracovat na některých kapitolách, jejichž úspěšnost závisí na rychlosti a důslednosti dalších několika účastníků. Každý z nich má jinou míru odpovědnosti, jinou motivaci k práci a jejímu dokončení, jiný pracovní rytmus a také jiný vztah k důslednosti práci udělat podle plánu, včas a hlavně správně. Čas běží. Na stole vám leží rozpracovaná kapitola, kterou nemůžete dokončit, protože váš kolega, který vám má předat nutné podklady, má právě neodkladnou osobní záležitost. A vám nezbývá, než jeho práci převzít a dokončit ji za něho. A další náhle onemocní, jiný má problémy v rodině. A najednou se vám začnou hromadit problémy.

… takhle to začíná …

Protože musíte práci za každou cenu dokončit a odevzdat, začínáte ponocovat, stresovat se, váš partner se zlobí, že nemáte na nic čas. A to všechno se ve vás kumuluje. A najednou začnete mít do práce ohromnou chuť a zdá se vám, že každá chvíle, když se ji nevěnujete, je zbytečně promarněná. Necítíte ani únavu, která by měla být varováním – už přestaň, nebo uvidíš. Brzy ztrácíte kontrolu nejen nad sebou, ale také na výslednou kvalitou a správností svých myšlenek, které máte do projektu vkládat. A jako automat pracujete dál, ale na prázdno. A fyzické následky nenechají na sebe dlouho čekat. Ve vašem okolí není nikdo kdo by vás zastavil. Proč by to dělali? Zatímco si vyřizují pohodlně své záležitosti, vy přeci všechno  uděláte za ně. A když odmítnete, začnou se i proti vám stavět.

Vracíte se z práce domů a tam na vás čekají další stresy

Místo, abyste byli po návratu domů v klidu, zažíváte tzv., rodinný stres, který může vyčerpat vaše protistresové obrané a adaptační schopnosti. Dítě dostane ve škole špatnou známku a partner vás obviní, že si ho nevšímáte, je to prakticky vaše vina. Nebo váš partner vyvolá konflikt, který nedokážete racionálně řešit. I když jste měli naplánováno, že půjdete běhat anebo budete chvíli relaxovat, ztrácíte schopnost a motivaci k nutné péči o sebe, abyste mohli správně fungovat. Nejenže nakládáte sami na sebe práce, kteří různí chytráci a lajdáci  neudělají, i když jsou termínované, ale také na sebe vztahujete obvinění, kterými vás zahrnuje rodina.

… někdo to odnést musí …

Řekne vám ve chvíli uvolňování vlastního napětí manželka se smíchem a tvaruje pěkné, kulaté ovocné knedlíky, které hází do vařící vody. Její tvář je uvolněná, protože ráda vaří, zvláště ji těší, když se jídlo povede. A přitom si nikdy nevezme to, co nabízí druhým. Proč? Protože ví, že to jsou jídla, která jsou zbytečně kalorická. Nechce potom držet za hloupost dlouhou a drahou dietu. A najednou to pochopíte. Ona se uvolňuje vařením, když přijde z práce, organizováním drobných záležitostí a hovoří se mnou nepatrně konfliktním způsobem, aby na mne přenesla část svého vnitřního napětí. Musím si uvědomit, říkáte si, že takové chvíli začínám být podrážděný. Můj stres z práce se řetězí  se stresem, který prožívám doma. Ten stres mi způsobuje, nenápadně, můj partner, který nyní dělá obyčejné věci a má potřebu se mnou komunikovat sice v žertu, ale mně to štve. Proč se mnou nemluví normálně a přátelsky? Mám chuť něco říci, něco na obranu, ale mlčím abych nepřiléval olej do ohně. Začínám cítit, že se mi hůř dýchá a nalévá se mi krev do tváře. – Co se prosím tě rozčiluješ?- zeptá se vás a vy víte, že je to výzva k obvyklému předvečernímu boji … od knedlíků, které nechcete jíst až po to, co vykládá, jsem na vážkách, jestli tohle všechno vydržím …

Podívejte se na následující tabulku (volně podle Shaffera):

Příznaky vnitřního napětí:

1. Nemohu se soustředit na to, co dělám

2. Dělám často chyby ve své práci

3. Horší se mi paměť

4. Jsem často příliš často unavený

5. Mluvím příliš rychle

6. Moje řeč není plynulá, utíkají mi myšlenky

7. Často mne někde něco bolí

8. Jsem více vznětlivý

9. Přestal jsem mít radost ze své práce

10. Ztratil jsem smysl pro humor, pro radost

11. Kouřím hodně a chce se mi kouřit ještě víc

12. Moje spotřeba alkoholických nápojů stoupá

13. Mám nutkavý pocit jíst víc, než je třeba

14. Mám nechutensví

15. Nedaří se mi svou práci včas dokončit

Máte některé z těchto příznaků? Zkoumejte své pocity! Proberte to sám ze sebou.  Poznejte sám sebe. Přepište si tento seznam do sešitu a jestliže přijdete na to, že k tomu patří ještě jiné příznaky, vytvořte si své vlastní body. Tak nejlépe vytvoříte vlastní autoanalýzu, která vám ukáže, jak na tom jste.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: