Jak využívat moc našeho podvědomí – 152

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel V předcházejících článcích jsem vás seznámil s „Pěti Tibeťany“ a podrobně jsem popsal první tři cviky. Dnes si přidáme zbylé dva.

Předtím bych se ještě chtěl vyjádřit k článku v novinách, který se týká hubnutí, protože to má určitou souvislost s naším tématem. Už jsme si přece říkali, že cviky „Pěti Tibeťanů“ jsou vhodné i pro udržování správné tělesné váhy.

Článek si klade otázku hned v titulku:“Proč se vám nedaří zhubnout?“ V rozsáhlé odpovědi autor píše o deseti chybách. V první chybě polemizuje se starým rčením „polévka je grunt“. Myslím, že to není v polévce, ale v tom, co připomíná dále: „Pokud nemáte vyloženě namáhavé povolání, neměli byste jíst velké kalorické porce. Já bych tady připomněl starou lidovou moudrost: Jez do polosyta, pij do polopita a budeš živ dlouhá léta“.

Druhou chybu vidí v tom, že někteří lidé jídlem zahání stres. To je pravda. Protože to je „vyhánění čerta ďáblem“, jak to trefně nazývali naši předkové. My jen můžeme dodat, že jídlem se stres nejen nezažene, ale naopak ještě přibude stres z nadbytečných kilogramů. S charakteristikou třetí chyby lze plně souhlasit: „Velká rychlost, která vede k větší konzumaci“. Je jasné, že čím rychleji jíte, polykáte velká sousta, tím toho více sníte a navíc si ani moc nepochutnáte, protože se na jednotlivá sousta nesoustředíte. S čtvrtou chybou „v nápojích přijímáte zbytečně velké množství energie“ budu také polemizovat, protože to není tak jednoznačné. Za prvé je tu pitný režim, který bychom měli všichni dodržovat. Samozřejmě, co budeme pít a v jakém množství, si musíme dobře volit. Pokud jde o množství, pak rozhodně nelze doporučit dvacet „kousků“ (tak pivní štamgasti nazývají své půllitry). Ani polovina tohoto množství není optimální, protože jde o deset litrů, což je více než trojnásobek denní „normy“.
Samozřejmě nebudeme konzumovat nápoje, které mají v obsahu hodně cukru. Autor ale odrazuje i od limonád s ovocným cukrem a ovocem. To už se mi zdá přehnané, protože limonády bez cukru pijí i diabetici, kteří si musí hlídat hladinu glycidů ve své krvi. O ovoci mluví v páté chybě. Uznává, že je sice zdravé, ale zdůrazňuje, že také hodně sladké. Samozřejmě, že bychom neměli sníst kilo banánů nebo pomerančů tak říkajíc „na posezení“, ale tato „chyba“ je nesrovnatelně menší oproti těm prvním čtyřem a dalším pěti. Také šestá chyba, kde autor požaduje „méně než pět jídel denně“, není tak jednoznačná. Například diabetici si musí denní dávku potravy rozložit do pěti nebo šesti jídel. Takže se vrátím ke všem dosavadním chybám, jejichž mottem je „nepřežírat se“. A pak je jedno, zda svou dávku rozložíte do čtyř, pěti nebo šesti jídel. V sedmé chybě autor polemizuje s jinou autorkou, která požaduje poslední jídlo v 17 hod.

 V tom se shodujeme, protože tzv. „druhá večeře“ nemůže uškodit, pokud je součástí té denní „normy“, o které jsme mluvili. Asi by ji také diabetologové nedoporučovali svým pacientům. Ke zbylým třem „chybám“ se vyjádřím příště, protože teď musím popsat zbylé dva „rity“, jak jsem slíbil v úvodu. Připojím k tomu pak i své stanovisko k článku o potravinových doplňcích z hlediska hubnutí.

Teď tedy ty dva zbylé „Tibeťany“.

4. cvik: Sed na zemi, nohy leží na podložce – chodidla asi 30 cm od sebe. Tělo
zpříma, ruce podél těla, dlaně opřené o zem. Brada rovně, později ji
přitáhneme k hrudi. Zvolna se zakláníme a současně zvedáme trup tak, že
ohneme kolena, zatímco ruce zůstávají natažené. Postupně s nádechem trup
vytvoří se stehny přímku rovnoběžnou se zemí. Přitom se opíráme o paže
a lýtka, které jsou kolmo k zemi. Napínáme všechny svaly a nepřestáváme
dýchat. Po chvíli se s výdechem vracíme do výchozí polohy a uvolníme svaly.
Po krátkém odpočinku můžeme cvik opakovat.

5. cvik: O podlahu se opíráme dlaněmi a prsty nohou, tělo svírá s podlahou
ostrý úhel, obličej směřuje k podložce. Natažené nohy i ruce jsou od sebe asi 60
centimetrů. Poté se s výdechem prohneme v zádech (tělo je prověšeno) a co nejvíce zakloníme hlavu. Pak s nádechem zvedáme pánev vzhůru tak, aby tělo
postupně vytvořilo obrácené V. Bradu tlačíme k hrudi. Po návratu do výchozí
polohy (samozřejmě s výdechem), můžeme cvik opakovat.

Protože někdo by potřeboval vidět kresby všech „Pěti Tibeťanů“, opakuji, kde se můžete seznámit ještě podrobněji se všemi rity, včetně jejich zobrazení. Je to stejnojmenná kniha Petera Keldera (Nakladatelství PRAGMA Praha 1994). U knihkupců asi už nebude, ale v knihovnách, zejména těch větších (jako je například Moravská zemská knihovna v Brně) se dají vypůjčit.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Už jsem konstatoval, že „Pět Tibeťanů“ patří do souboru rad o tom, jak žít kvalitní život v každém věku. Proto je také učím i své klienty. Rovněž jsem vás již pozval do své poradny, pokud chcete správně rozvíjet svou osobnost. Už také víte, že poradna sídlí v Brně a každý klient-ka se musí předem objednat (tel. 549 257 402 nebo 604 158 676 nebo e-mail: drzch@quick.cz). Víte také, že pokud jste ze vzdálených míst a nemůžete do Brna přijet, můžeme korespondovat prostřednictvím e-mailů na podkladě znalosti knihy „Jak využívat moc podvědomí“, kterou si můžete rovněž objednat na uvedených kontaktech.