Dnes je 20.09.2024, Svátek má Oleg, zítra Matouš

Poslední diskuse


Zdraví zobrazit diskusi

Podle rady ministra už telefonuje 45 minut z...

Práce zobrazit diskusi

Hledám lidí pro výzkum trhu. Jedná se o...

Co se kde děje zobrazit diskusi

Ahojte,jsem tady nova a vidim posledni...

Když osobní účet přežije svého majitele

Publikováno: 15.02.11
Počet zobrazení: 1664
  Autorka článku: Alena Šteffelová
Možná vás to překvapilo a zamysleli jste se. Věřte, je tomu tak. Pokud někdo zemře, tak jeho osobní bankovní účet žije vesele dál.

Skoro jako by se nic nestalo. Právě to může pozůstalým pořádně znepříjemnit život, zvláště pokud jim partner nedal dispoziční práva. V takovém případě totiž nebudou mít možnost, jak s účtem, třeba i rodinným disponovat.

„Každým rokem v České republice umírá více než 100 tisíc lidí a většina z nich má osobní účet. Ovšem jen málokdo řeší, co se po jeho smrti s kontem a s penězi na něm stane,“ potvrzuje Pavla Hávová, tisková mluvčí ČSOB.

Lidé se tak nevědomky dopouštějí velké chyby. Pokud totiž majitel účtu neudělí dispoziční právo žádné osobě, tak posléze nebudou mít pozůstalí, například i manželka k prostředkům na účtu přístup. Může se tedy stát, že rodinné konto s penězi potřebnými na provoz domácnosti banka „zablokuje“ a žena s dětmi se ocitne ve velmi nepříjemné situaci.

Kromě toho se rodina ani nemá šanci dozvědět, zda z účtu odešly běžné platby, jelikož peněžní ústavy nejsou v případě smrti majitele účtu oprávněny poskytovat o kontu zemřelého žádné informace. Na ty má nárok pouze soud či notář.

Od roku 2005 ze zákona platí, že smlouva a tedy účet v bance po smrti jeho majitele nezaniká. Takže i po oznámení úmrtí klienta peněžní ústav pokračuje v přijímání financí na účet a rovněž zadané platby odchází. Ovšem to jen v případě, že majitel účtu výslovně neuvedl, že mají být po jeho smrti zastaveny. Pokud tedy nebyl stanoven disponent účtu, tak rodina nemá právo odchozí platby zastavit či změnit.

Aby se třeba vdova starající se o děti k penězům dostala a popřípadě nepotřebné platby zarazila, musí požádat soud o ustanovení správce dědictví, popřípadě o svolení, aby mohla jakožto potencionální dědic až do skončení dědického řízení s financemi na účtu nakládat.

Takovým nepříjemnostem se lze poměrně snadno vyhnout. První kroky by měly vést do banky, kde byl měl majitel konta určit disponenta účtu, přičemž by neměl omezovat jeho oprávnění nakládat s penězi pouze po dobu svého života. To je velmi vhodné u rodinného účtu. Tím se zamezí situaci, že jeden z partnerů zůstane nezajištěný, protože se k financím, až je bude nejvíce potřebovat, nedostane. Pokud nechcete nechat nic náhodě, pak můžete zajít i za notářem a pověřit vybranou osobu správcem dědictví. Ten pak může i po dobu dědického řízení nakládat s účtem jako jeho majitel.

„Pokud například manželka zemřelého má dispoziční právo k účtu svého muže a ten písemně nestanovil, že její zmocnění má trvat jen po dobu jeho života, může s peněžními prostředky na účtu dále nakládat,“ vysvětluje Pavla Hávová z ČSOB a dodává: „I když to nikdo neslyší rád, měli bychom myslet na své nejbližší a vypořádat si své záležitosti předem. Nikdo totiž neví, co se může stát.“

Smrt majitele účtu by měli pozůstalí bance oznámit a doložit originálem úmrtního listu, který vystaví matrika příslušného obecního úřadu.

Autor: Alena Šteffelová , Foto: Internet

Vaše komentáře

Celkem 0 komentářů (0 komentářů čeká na schválení)

Zanechte komentář: