Velikonoce ve znamení tuzemských vajec

Autor článku: Pavel Pillár Velikonoční svátky jsou pomalu za dveřmi a s nimi přichází také doba vaječných hodů. Spojení vejce se svátky jara má kořeny hluboko v minulosti a v českých i moravských domácnostech velmi rychle zlidovělo propojením pohanské a křesťanské tradice.

V té době souviselo především s předcházejícím půstem, při němž se nesměla jíst mimo jiné ani vejce, a lidé proto nedočkavě čekali na každoroční první příval proteinů. Ve spojení s lidovou tradicí vznikl zvyk zdobení vajec neboli zhotovování kraslic, doprovázený řadou obřadů a pověr. Návrat ke stravovacím návykům našich předků a také ke konzumaci lokálních potravin u nás v poslední době sílí. Jak je to tedy s tuzemskými vejci?

Vejce jako symbol i zrod života
Vejce od nepaměti symbolizovalo zárodečný chaos, ze kterého vznikl svět, ale také životní sílu, narození a zmrtvýchvstání, nesmrtelnost, návrat jara a díky skořápce i pocit bezpečí. Z vajíčka Lédy oplodněné Diem v podobě labutě se přece narodila krásná Helena, příčina trojské války. V antických hrobech byly nalezeny figurky boha Dionýsa s vejcem v dlani, což byl symbol návratu k životu. Pro moderního člověka je vejce především základní potravinou, která je ovšem opředena mnoha mýty i nepravdami.

Vejce jako zdravá potravina?
Vejce bylo, je a bude nedílnou součástí české kuchyně. Současný spotřebitel ho však bere jako samozřejmost a jeho význam tak mnohdy podceňuje. Slepičí vejce je přitom z výživového hlediska plnohodnotnou potravinou s ideálním složením bílkovin a příznivým zastoupením vitaminů a minerálních látek, především železa, fosforu, draslíku a jódu. Také častá obava z množství cholesterolu je podle posledních výzkumů neopodstatněná. Vejce sice mají obsah této látky poměrně vysoký (126 – 250 mg/vejce), ale denní doporučená dávka pro člověka je 300 mg. U zdravých jedinců je tak konzumace 1-2 vajec denně příjemným zpestřením jídelníčku.

Velikonoce jako ráj pro chovatele?
V roce jsou dvě období, v nichž narůstá spotřeba vajec – Velikonoce a Vánoce. „Díky velikonoční tradici je stále živá poptávka především po vejcích s bílou skořápkou. V ČR se však chovají hybridy nosnic převážně s hnědou skořápkou. Barva skořápky je dána druhem nosnic a je to věc genetiky, v žádném případě však neovlivňuje kvalitu ani složení vejce,“ říká ing. Dagmar Tůmová, předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie. Přitom ani estetická hodnota vejce s hnědou skořápkou není při výrobě kraslic na škodu. Většina domácností už nepoužívá vyškrabovanou techniku nebo metodu voskové batiky. Nejrozšířenější je barvení celého vejce nebo pouku (vyfouknutá skořápka), takže původní barva se zcela překryje vybraným potravinářským pigmentem. Ani kresba voskem neztratí na půvabu kvůli hnědému podkladu, naopak jasné barvy po zaschnutí krásně vyniknou. Spíše než o barvu skořápky bychom se tedy měli zajímat, zda je námi koupené vejce skutečně české. Právě probuzení národní hrdosti u spotřebitelů a jejich příklon k domácí produkci je tím hlavním úkolem pro české producenty. „Spotřeba vajec na obyvatele se v roce 2009 vyšplhala na 258 kusů, to je dle našeho mínění odpovídající číslo. Bohužel stále větší podíl v Česku spotřebovaných vajec pochází z dovozu,“ přibližuje neradostné statistiky ing. Tůmová.

České omelety z polských vajec
Na rozdíl od mnoha jiných zemědělských komodit jsou vejce potravinou, u nichž je vždy jasná země původu. Každé vejce, které je distribuováno do tržní sítě, musí být označeno nezaměnitelný kódem obsahujícím jak číslo technologie chovu, tak kód země původu. Zákazník se tak může velice snadno orientovat. „Trh s vejci i ceny v ČR jsou však bohužel ovlivňovány přímými dovozy levných vajec přímo do skladů supermarketů. Čeští zákazníci tak mnohdy bez velkého zjišťování nakupují vejce z Německa, Maďarska, ale především pak Polska,“ přibližuje situaci na pultech obchodů zástupkyně českých chovatelů drůbeže a jedním dechem doplňuje: „Dovozy jsou za dumpingové ceny, neboť to jsou přebytky v daných státech.“ Přesto má český spotřebitel na výběr.

Češi jsou v mnohém napřed
Čeští producenti přes nelehkou situaci neslibují nemožné. „Nedá se říci, že by tuzemská vejce byla lepší nebo horší než zahraniční. Vždy záleží na složení krmné směsi a podmínkách chovu,“ odpovídá na přímou otázku Dagmar Tůmová. „Je ale pravdou, že pokud si koupíte vejce od tuzemských chovatelů, máte možnost zjistit, co chovatelé a kontrolní orgány dělají pro to, aby vejce bylo bezpečné a kvalitní.“ Čeští zemědělci přísně dodržují evropskou legislativu a jsou kontrolováni SVS. Výsledkem jejich snažení jsou bezpečná a kvalitní vejce. S časovou rezervou navíc naši farmáři rekonstruují chovné technologie, aby vyhovovaly požadavkům evropské legislativy platné od roku 2012. „Bohužel některé země Evropské unie, například Polsko, zvyšují stávající výrobu ve starých provozech, požadují úlevy od EU a rekonstruují velmi zvolna,“ konstatuje fakta ing. Tůmová.

Rozhodnutí je na každém z nás
S blížícími se velikonočními svátky opět vezmeme regály s vejci útokem. Zkusme se v těchto chvílích podívat, odkud k nám vejce doputovala. Zdravý rozum i zkušenosti našich předků napovídají, že české výrobky budou pro nás tou pravou volbou.

Autor: Pavel Pillár, Foto: Internet