Víte, že i láska se dělí? A to na tři druhy

Autor článku: Dagmar Láska „jestliže“ – tuto lásku jsme ochotni přijímat nebo dávat, pokud jsou splněny určité požadavky. Něco se musí udělat, aby si druhý tuto lásku zasloužil.

Jejím účelem je získat něco výměnou za lásku. U dětí například – za dobré vysvědčení, za to, že bude hodné, u milence například, za to že v čemkoliv vyhoví, atd. atd. Jenže tato láska sama sebe zničí, protože dříve či později jeden z partnerů nebude stačit plnit požadavky druhého.

Láska „protože“ – na základě tohoto typu lásky se vdává a žení nejvíce lidí. Touto láskou je člověk milován pro něco, čím je, co má nebo dělá. Jinými slovy, tato láska vzniká na základě určitých hodnot nebo kvalit partnera.

Tato láska vlastně říká: „Miluji tě, protože jsi hezká.“ „Miluji tě, protože jsi bohatý.“ „Miluji tě, protože mi poskytuješ bezpečí.“ „Miluji tě, protože si jiný než všichni ostatní, protože jsi oblíbený nebo slavný“ , protože jsi hodný, pracovitý, milý, apod. Některým lidem se tato láska líbí a chce být milován pro konkrétní jeho kvality či hodnoty, které má. Určitě je lepší dát přednost této lásce, nežli lásce „jestliže“, neboť vyžaduje spoustu úsilí, abychom splnili jeho „jestliže“. Pro nás je mnohem pohodlnější, když nás někdo miluje pro něco v nás nebo na nás. Ale ani t není pevný základ pro manželství ani trvalý vztah. Například – co se stane, objeví-li se někdo, kdo vykazuje žádané kvality ve větší míře? S tímto druhem lásky se pojí ještě další problémy. Je zjištěno a platí to pro většinu z nás, že každého z nás tvoří vlastně dva lidé. Za prvé je to ta podoba, kterou ukazujeme světu. A pak existuje ta naše druhá stránka, osobnost, kterou opravdu zná jen velmi málo lidí, pokud ji vůbec někdo zná. Jeden nebo oba partneři se opravdu bojí, aby ten druhý nepoznal jací tam hluboko uvnitř ve skutečnosti jsou. Velmi se obávají, že až jejich partner pozná pravdu, budou méně přijímáni, méně milováni nebo možná úplně odmítnuti. Tento druh lásky v nás vždycky vyvolá pochybnosti, jak dlouho vydrží. Mnohé lásky, které jsme v životě poznali, jsou láskami tohoto typu.

Láska „miluji tě a tečka“ – láska krásná, kterou většinou každý alespoň jednou za život prožije. Je to láska bez podmínek.Tato láska není slepá, k tomu má daleko. Tato láska může svůj objekt znát velmi dobře. Zná jeho nedostatky a chyby. Naprosto beze zbytku ho přijímá, aniž by za to cokoli požadovala. Tuto lásku si není možno nijak zasloužit. Nemůžete udělat nic, aby byla větší. Nemůžete ji ničím odvrátit. Není na nic vázaná. Od „lásky protože“ se liší tím, že nevzniká na základě nějaké přitažlivé kvality milované osoby. Touto láskou můžeme milovat i naprosto bezvýznamné osoby tak, jako by měly nekonečnou hodnotu.

Tuto lásku jsou schopni prožívat jen úplní a zralí jedinci, kteří nepotřebují ze životních vztahů stále jen brát, aby zaplnili prázdná místa ve své vlastní osobnosti. Zralé osobnosti nic nebrání v tom, aby do vztahu dávala, aniž by za to něco požadovala. Aniž si to možná uvědomuješ, tato láska je pro nás důležitější než cokoli jiného. Život bez vztahu, který takovou lásku alespoň připomíná, vede v posledku k beznaději. Láska „miluji tě a tečka“ je vztah, do kterého investujeme. Tato láska se nemůže dočkat, až bude moci něco dát. Ostatní dva druhy lásky se nemohou dočkat, až něco získají. „Miluji tě a tečka“ znamená „dávám“, dobrovolně dávám sebe sama. A v tomto vztahu není místo pro obavy, nejistotu, nátlak, závist nebo žárlivost.

Spousta kluků namítne: Je to vlastně Boží láska působící v člověku. Je tak přívětivá, krásná a tak neodolatelná, že dokáže z druhého „vytáhnout“ to nejlepší. Vyvolává v tom druhém tvořící změny. Tyto změny nevyžaduje, jsou jednoduše přirozenou reakcí na bezpodmínečnou lásku.Proč je tato láska tak vzácná? Proč je takovým tajemstvím? Protože se nesnáší s lidskou pýchou. Neradi přiznáváme, že nedokážeme být vlastní silou a vůlí tím, čím chceme. Nejraději bychom zapomněli na tuto lásku „miluji tě a tečka“, protože vyžaduje kázeň a sebeovládání. Vyžaduje, abychom brali své emoce a tělesné touhy tak, aby nám sloužily, a ne tak, abychom my sloužili jim. A tato láska nežárlí, věří.

Jak nejlépe poznat, jak nás partner miluje nebo nemiluje, protože o ty dvě první lásky nestojím a nikdy stát nebudu. Stačí otázka: Miluješ mě? A proč mě miluješ?

Pokud odpověď zazní po dlouhé nebo krátké odmlce nebo i ihned „NEVÍM“ není to zcela jistě láska prvního nebo druhého – pro mě nežádoucího typu lásky. V tom momentě vím a není třeba se dále vyptávat. Je to krásná odpověď a tak jednoduchá. Pokud v životě zazněla odpověď, protože jsi hodná, milá, máš hezké oči….., věděla jsem o co jde a taky se nemýlila.

Co dělat nenacházíme-li tuto lásku, po které toužíme ji brát i dávat? To záleží na nátuře každého z nás. Někdo raději zůstane sám, než se smířit s napodobeninou lásky, někdo se smíří i s láskou podmíněnou nebo s láskou, která mu přináší i jiné slasti jako je láska „protože“. Je pohodlná a výhodná. Přesto nedá to, co láska v pravém slova smyslu, ale to pozná jen každý sám, jen na vlastní kůži nebo spíše jen ve své duši.

Jak málokdo má to štěstí, potkat člověka, se kterým si rozumí, se kterým je v dobrém i zlém, se kterým se vzájemně toleruje, kterého miluje a nikdy neopouští.

Na závěr pro zasmání, ale i realitu.
Několik profesionálů se na tuto otázku zeptalo skupiny dětí starých mezi 4 – 8 lety. Jejich odpovědi byly mnohem širší a hlubší, než si kdo dovedl přestavit

Přesvědčte se sami:
Od té doby, co moje babička onemocněla artrózou, nemůže se už
ohnout a namalovat nehty na nohou. Tak to za ní teď pokaždé dělá můj
dědeček, i když sám má artrózu v rukách. To je podle mě láska.
Rebecca, 8 let

Když vás má někdo rád, vyslovuje vaše jméno tak trochu jinak.
A tak prostě víte, že vaše jméno je v jejich ústech v bezpečí.
Billy, 4 roky

Láska je, když si na sebe dívka nastříká parfém a kluk použije
vodu po holení a pak si spolu vyrazí ven a jeden druhého
očuchávají.
Karl, 5 let

Láska je, když jdete na jídlo do restaurace a dáte někomu většinu
svých hranolků a nechcete na oplátku žádné z jeho porce.
Chrissy, 6 let

Láska je to, co vás nutí se smát i když jste unavení.
Terri, 4 roky

Láska je, když maminka udělá kávu pro tatínka a usrkne, aby se
přesvědčila, že dobře chutná.
Danny, 7 let

Láska je, když se s někým stále pusinkujete. A až pusinkování
přestane bavit, tak pořád chcete být spolu a víc spolu mluvit.
Moje maminka s tatínkem jsou takoví.
Billy , 7 let

Láska je to, co je s tebou v pokoji na tvé narozeniny, když
přestaneš otvírat dárky a zaposloucháš se.
Bobby, 7 let

Když se chcete naučit někoho lépe milovat, měli byste začít
u kamaráda, kterého nenávidíte.
Nikka, 6 let

Láska je, když řeknete klukovi, že se vám líbí jeho tričko
a on ho pak nosí každý den.
Noelle, 7 let

Láska je, jako když jsou malá stará paní a malý starý pán
stále přátelé, i přes to, že se už tak dobře znají.
Tommy, 6 let

Když jsem hrála na koncertě na piáno, byla jsem na pódiu a hrozně
jsem se bála.
Podívala jsem se na všechny ty lidi, co mě pozorovali a zahlédla
jsem mého tatínka, jak na mě mává a usmívá se. Byl jediný, kdo to
dělal. Pak už jsem se vůbec nebála.
Cindy, 8 let

Láska je, když maminka dá tatínkovi nejlepší kousek kuřete.
Elaine, 5 let

Láska je, když mamka vidí taťku celého smradlavého a upoceného,
ale i tak o něm říká, že je větší fešák než Robert Redford.
Chris, 7 let

Láska je, když vám vaše štěně olíže celý obličej i přes
to,že jste ho nechali doma samotné celý den.
Mary Ann, 4 roky

Když někoho milujete, tak se vaše řasy hýbou nahoru a dolu a
odlétávají z nich malé hvězdičky.
Karen, 7 let

Dodatek na závěr:
Autor a lektor Leo Buscaglia jednou mluvil o soutěži, kde měl dělat porotce.
Cílem soutěže bylo najít nejstarostlivější dítě. Vítězem se stal čtyřletý chlapec.
Sousedovi od vedle zrovna nedávno zemřela žena.
Když chlapeček viděl muže plakat, vplížil se na jeho dvorek,vlezl mu na klín
a jen tak tam zůstal sedět.

Když se matka zeptala, co sousedovi řekl, chlapec odpověděl:
„Nic, jen jsem mu pomohl brečet.“

Autor: Dagmar, Foto: internet