Jak využívat moc našeho podvědomí – 159

Autor článku: PhDr. Zdeněk Chmel Pro dnešek jsem slíbil, že si povíme o tom, co obecně zkracuje život. První a základní věcí je, že si to stáří nesmíme přivolávat.

Všechny ty ženy a ti muži, o kterých jsem psal v minulých článcích, nikdy neuvažovali o „krizi středního věku“, o tom, že jim „ujíždí vlak“ nebo, že se před nimi „zavírají dveře“, abych použil jen několik příměrů, které označují jediné – strach ze stárnutí. Je třeba říci, že mnozí lidé také utrácejí svůj drahocenný čas neplodnými vzpomínkami na „staré zlaté časy“ nebo klábosením na lavičce v parku. A to už nemluvím o tom, jak otravují své okolí tím, že každému líčí jak je bolí žlučník, jaké mají potíže s prostatou, jak trpí závratěmi a já nevím čím ještě. Neuvědomují si, že tím, jak často mluví o svých neduzích, čím více si stýskají jak rychle stárnou, tím více si ty své problémy, včetně stárnutí a bezmoci, vlastně „hýčkají“ a dávají jim prostor, aby ovládly jejich myšlení. Toto v podstatě negativní myšlení je nakonec i předčasně pohřbí.

Naproti tomu člověk, který i v důchodu má stále co dělat, nemyslí jen na sebe, uvažuje pozitivně, vlastně ani nemá čas stárnout. Výzkumy dokazují, že u takových lidí se stárnutí do určité míry zpomaluje. A to i pokud jde o jejich vzhled. Prostě, vypadají lépe než jejich vrstevníci, kteří se utápí v negativním myšlení.

Samozřejmě, že je tu i moc podvědomí. Už proto, že naše podvědomí nestárne a nikdy nezestárne. Zákon času pro něj neplatí, neboť je součástí univerzálního vesmírného zákona a kosmické energie. Tým lékařů a vědců z Ohia zjistil, že lidskému duchu a tělu neškodí sám čas, ale právě ten strach ze stárnutí. Podle těchto vědců nenesou odpovědnost za projevy stáří a opotřebování přibývající léta, ale „neurotický strach z negativních důsledků zvyšujícího se věku“. Proto „lékem na stáří“ je činorodost a aktivita. To konečně prokazují všechny příklady o vrcholných výkonech i ve vysokém věku, které jsem uvedl a ještě uvedu příště.

Přicházející „třetí věk“ můžeme zastavit i tím, že se osvobodíme od jistých manýr stáří. Například je to špatné držení těla a chůze. Když nás nezlobí páteř, tak proč se hrbit? Když nás nezlobí nohy, proč se šourat? Takže přímé držení těla, nešourat se, ale pořádně vykročit, mít svůj cíl a naplno žít – nejen přežívat. Sledovat život kolem sebe s optimismem, nikoli škarohlídsky.

Psychologie zná celou řadu změn chování ve stáří. Připomeňme si jen tři z nich:
a) bezdůvodné stížnosti a stesky, jimiž někteří staří lidé častují a otravují své okolí
b) hašteření kvůli naprostým maličkostem, které nestojí ani za řeč
c) časté mluvení o svých neduzích

Z toho plyne: Nehašteřit se, nebrblat na všechno kolem, prostě myslet pozitivně.
Pamatujme na to, že myšlenky jsou energie a ty plně vědomé myšlenky jsou
nasměrovanou energií. A to i vůči podvědomí. Nesmíme si také myslet, že touha po
omládnutí je pouhým snem. Když budete věřit, že lze omládnout duševně i tělesně,
splní se vám to. Ale když si budete myslet, že už vás nic dobrého nečeká a že už to
musíte nějak „doklepat“, pak si sami vytváříte svou neradostnou budoucnost.
Nemluvte o svých trápeních, ani je nepojmenovávejte – mluvte jen o jejich odstranění
a také to, že už neexistují si představujte.

Lidé často přemýšlejí o nepříjemných věcech, o starostech, obavách atd., ale jen
málokdy se zabývají tím, co se jim podařilo, co kladného ten den zažili. Denně
bychom měli věnovat trochu času tomu, abychom si uvědomili, jak je dobře, že
jsme zdraví, že máme harmonický vztah, jaké krásné chvíle jsme prožili. Měli bychom si také uvědomit a vtisknout do paměti ještě jednu zásadu: Jestliže nemohu změnit situaci, musím se snažit změnit svůj postoj k ní. V životě se totiž dostáváme do situací, které můžeme ovlivnit tím, že vyvineme určité úsilí a um, abychom našli východisko a řešení, jež alespoň zmírní její dopad nebo jej zcela eliminuje.
Ale také do situací, kde nic nemůžeme dělat a veškerá snaha by byla jen mrháním naší
energie.

Tam pak platí: Co nemohu ovlivnit, tím se netrápím. Tím nevyzývám k pasivitě, ale jen k tomu, abychom zbytečně neplýtvali energií, kterou můžeme racionálněji využít jinde.

Příště si povíme o tom, jak nám zkracují život různé závislosti. Ukážeme si to na
několika příkladech, jak se mí klienti zbavili své závislosti.

Autor: PhDr. Zdeněk Chmel, Foto: Internet

Už víte, že letos pracuji na své další knize (5.díl GALERIE BRNĚNSKÝCH OSOBNOSTÍ) a z časových důvodů jsem byl proto nucen omezit své další aktivity. Svou poradnu, která sídlí v Brně, ale neomezuji. Také víte, že každý klient-ka se musí předem objednat (tel. 549 257 402 nebo 604 158 676 nebo e-mail: drzch@quick.cz) a že klientům ze vzdálených míst, kteří nemohou do Brna přijet, radím prostřednictvím e-mailů na podkladě jejich znalosti knihy „Jak využívat moc podvědomí“, kterou si každý může objednat rovněž na uvedených kontaktech.