Umění vládnout, umění mluvit i mlčet

Autorka článku: JUDr. Irena Novotná Je mi líto lidí, kteří touží po politické moci a slávě a přitom neznají její povahu, původ i psychologii. A přitom, kdyby se pilně připravovali a učili se z původních pramenů, které vyvinuly vynikající teorie, sice pocházející z dávných a dávných dob, ale stále platných a nosných, ušetřili by si spoustu problémů, ztrát a utrpení.

Školy nemají dost velké možnosti, aby učily předměty, jež naučí člověka myslet, mluvit, mlčet, psát, správně dedukovat, analyzovat a syntetizovat, ale stačí, když ho naučí se učit a on pochopí, že opuštěním školy s maturitním vysvědčením nebo diplomem jeho studium nekončí …

Své sny a plány si člověk může naplnit sám

Být politikem, o tom může kdekdo snít – ale stát se jím, to je opravdu velmi náročné, protože je to svým způsobem vysoké umění. Dnes se nám tyto dávné vědy a umění, které učily politické dovednosti, zdají odtažité a nepotřebné. A proto je málokdo chápe jako nosné a potřebné. Ale faktem je, že se politice věnovalo mnoho vynikajících duchů, kteří se zapsali do historie. A protože se vzdáváme vzdělanosti, přicházíme i o důležité souvislosti, které nás však, už nepoznány, dobíhají. Stejně jako umění myslet, diskutovat, učit se, analyzovat, správně sestavovat informace a také je správně používat. Pokud to člověk dokáže, a to jen velkým úsilím, může se snadno zabývat čímkoliv. Všechno působí v jednotě …

Stejně jako politici, kteří zpečetili osudy své doby …

Může být politika povoláním? Může, pokud je vůle pěstovat profesionální politiky, nikoliv manažéry a inženýry moci. A to je velký rozdíl. Pokud je politika uměním dosahování účelu, pak takové lidi, kteří se rozhodli takto působit, potřebuje. Je však rozdíl mezi uměním vést a řídit a uměním působit. Proto by měl být politik vybavený znalostmi, které vytvořila kultura, na které je evropské myšlení postaveno. A tak by měl ovládat umění myslet, umění mluvit, umění analyzovat a dedukovat, umění se písemně vyjadřovat a samozřejmě i ovládat psychologii davu. I když je politik dříčem, jeho práce vyjde vniveč, pokud ji nedovede správně vyložit. K tomu potřebuje ovládat umění rétoriky, umění se přesně vyjadřovat, umění být v kontaktu s lidmi a hovořit o své věci apod. Mystifikovat lidi, to je také umění, ale do politiky nepatří. Stejně jako lhaní, krátkodobě působící efekty, předstírání pravdy a jiné sice líbivé, ale velmi zrádné praktiky, které se však obecně považují za normální chování politiků. Ale politika není špinavá záležitost, jak se o ní s oblibou tvrdí. Je to umění, postavené na talentu a dřině, sebeovládní a mravnosti, na schopnosti se učit a neustále vnímat všechny souvislosti a okolnosti, které v jistém okamžiku působí, aby se věc, kterou je nutno prosadit, správně realizovala.

Nepodceňujme vývoj, nepřeceňujme sílu okamžiku

O moc se lidé nedělí. Proto také přízeň mocných není ještě důvodem k bezhlavému jednání a sebevědomí. Obezřetnost – to je umění, které je spojeno nejen s osobní zkušeností, ale také se zkušenostmi dávných předchůdců, jejichž díla jsou poučná a neztrácejí na aktuálnosti ve věcech provozování politiky. Loyalitu nelze zajišťovat na trvalo penězmi a jinými benefitami. Buď lidé myšlence, ke které se připojili věří a jdou za ní anebo se k ní připojili proto, že mají jiné úmysly, které se později projeví tak, že se stanou oponenty, což je také cesta k osobní prosperitě, uvedení své osobnosti ve známost, byť v negativním obraze. Každý, kdo je do politického života zapojený a zná mechanismy moci, ví, jak se hloupé chyby nevyplácejí. A politika je činnost pro silné osobnosti, které jsou denně vystavovány pokusům jejich vliv oslabit.

Má úvaha končí myšlenkou, že naše země opravdu potřebuje silné osobnosti, které jsou schopné se stát čelnými politiky a věnovat se své činnosti se stejnou oddaností, jako umělci, kteří za sebou nechávají nesmrtelná díla. Ale na rozdíl od umělců mohou za sebou politici zanechávat dlouhodobě působící problémy, které společnost sama o sobě nemůže zdolat anebo v tom ideálním případě, nakročit ke slibnému vývoji země, která odolá problémům, které na ni zaútočí, čas od času, z okolního světa. A proto, politika je také umění možného, lákavé umění, které musí provázet zodpovědnost, píle, talent a vyzrálost osobnosti.

Autor: JUDr. Irena Novotná, Foto: Internet